Café Nobel UJEP

Do Bosny a Hercegoviny jsme se v říjnu 2023 vydali s archeoložkou a balkanistkou Soňou Dvořáčkovou, která se návštěvníkům Café Nobel v Muzeu města Ústí nad Labem pokusila vysvětlit, proč vědci nevěří na prastaré pyramidy v Bosně.

V roce 2005 americký podnikatel Semir Osmanagić světu oznámil, že ve své rodné Bosně a Hercegovině u města Visoko nedaleko Sarajeva objevil dosud neznámé pyramidy, nejvyšší a nejstarší na světě. Archeologové i geologové se k tomu postavili kriticky. Odborné stanovisko je jasné – v Bosně a Hercegovině žádné pyramidy nejsou; jsou to obyčejné kopce. Navzdory tomu Osmanagićův „pyramidový projekt“ žije svým vlastním životem a dodnes láká do Bosny davy turistů z celého světa. V říjnu roku 2023 o tom v rámci Café Nobel v Muzeu města Ústí nad Labem hovořila archeoložka a balkanistka Soňa Dvořáčková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jejím cílem bylo ozřejmit, jakým způsobem Semir Osmanagić komunikuje s veřejností, jaké je postavení jeho projektu v kontextu Bosny a Hercegoviny a proč je tak úspěšný, ačkoliv se z vědeckého hlediska jedná o nesmysl.

V dubnu 2013 přednášela v rámci Café Nobel v chomutovském Café Atrium archeoložka Kristýna Urbanová, odbornice na archeologický textil a historii jeho výroby. Bez obrázku to sice není ono, ledacos zajímavého se však dozvíte i tak.

Pokud vás zajímá historie výroby textilu a proměny módy v průběhu celého pravěku, pusťte si povídání archeoložky Kristýny Urbanové, které zaznělo v dubnu 2013 v rámci Café Nobel v chomutovské kavárně Café Atrium. Dozvíte se, kolik času zabrala našim pravěkým předkům výroba látek, jak praobyvatelé Čech a Moravy před staletími vypadali a co si rádi oblékali. Kristýna Urbanová v roce 2013 pracovala v Oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea v Praze, kde se vedle kurátorské práce věnovala právě archeologickému textilu a o historii jeho výroby přednášela i na několika univerzitách. Později se v rámci projektu Jak obléci pračlověka věnovala také experimentální archeologii; výsledkem jsou mimo jiné dvě zajímavé publikace: Oblékání pravěku a Po nitkách do minulosti. Chomutovské povídání, které vám nabízíme, těmto publikacím předchází.

V únoru 2013 se v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem sešli mladí zájemci o vesmír. Astronom Michal Varady jim vyprávěl o Slunci a představil jej jako aktivní hvězdu, která bezprostředně ovlivňuje život na naší planetě.

V roce 2013 vyšla u nás svým rozsahem a také pojetím unikátní publikace, Atlas fenologických poměrů Česka. V březnu toho roku jsme ji v rámci Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem za účasti dvou jejich autorů slavnostně pokřtili.

Historik David Tomíček vyprávěl v březnu roku 2013 návštěvníkům kavárny Fokus kafe v Ústí nad Labem o tom, jak se léčily nemoci v 16. a 17. století. Řeč byla nejen o tělesných šťávách a jejich harmonii, ale také o některých magických praktikách.

Víc než dvě a půl století zkoumají vědci starověké Pompeje, zasypané roku 79 n.l. výbuchem Vesuvu. O jejich napínavé práci i objevech vyprávěl v dubnu 2014 mladým zájemcům o historii v ústecké kavárně Fokus kafe archeolog Pavel Titz.

Pompeje jsou asi nejznámější archeologickou lokalitou na světě a snad každý je fascinován způsobem jejich zániku. Výbuch Vesuvu v roce 79 n.l. byl katastrofou pro obyvatele města; zároveň se však stal úžasnou příležitostí pro všechny, kdo se chtějí dozvědět víc o lidech a jejich životě před dvěma tisíci let. I když jsou Pompeje archeology zkoumány více než dvě a půl století, mnohé z jejich dějin stále neznáme. O co se archeologové snaží v Pompejích dnes? O tom vyprávěl v dubnu roku 2014 v ústeckém Fokus kafe všem mladým zájemcům o dějiny starověkého Říma archeolog Pavel Titz, tehdy pracovník Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Hned několikrát přednášel v rámci cyklu Café Nobel entomolog a redaktor časopisu Vesmír Pavel Hošek: pokaždé o Madagaskaru, který je jeho srdeční záležitostí. Poprvé to bylo v únoru roku 2013 v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem.

Ostrov Madagaskar se osamostatnil před 120 miliony lety. Dlouhá izolace a rozmanité přírodní podmínky z něj vytvořily jedno z přírodně nejbohatších míst na zemi. Jako by to byla laboratoř, v níž se zkoušejí modely, pro které už jinde nebylo místo. V posledních staletích přibyl do laboratoře další druh – člověk – a začal pracovat na největším experimentu, který tu byl prozatím uskutečněn. O madagaskarské přírodě, lidech, kteří ji obývají, a jejich vzájemných vztazích vyprávěl v únoru roku 2013 v ústecké kavárně Fokus kafe entomolog a redaktor časopisu Vesmír Pavel Hošek. Madagaskaru se věnuje přes 20 let a tak není divu, že své obrázky, o které bohužel budete ošizeni, nemá v elektronické podobě, ale na diapozitivech. A tak je jeho vyprávění doprovázeno typickými zvuky historického diaprojektoru.

Co všechno by mohlo v budoucnu postihnout Zemi? Astronom Jakub Rozehnal vyprávěl v lednu roku 2013 návštěvníkům libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč o tom, že se rozhodně nemůžeme cítit v pohodlném bezpečí.

I když to někteří fantasté, esoterici a mystici najisto tvrdili, v prosinci roku 2012 naši planetu žádná kosmická katastrofa neohrozila a Vánoce přišly jako by se nechumelilo. Nedá se ale říci, že bychom i do budoucna byli na planetě Zemi v pohodlném bezpečí. Srážka s kometou či asteroidem, výbuch blízké supernovy nebo rozpínající se Slunce – to jsou jevy, které mohou být, či dokonce jednou budou, potenciální příčinou „konce světa“. V lednu roku 2013 nám o tom při setkání v prostorách libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč vyprávěl astronom Jakub Rozehnal, tehdejší vedoucí pražské Štefánikovy hvězdárny.

Jaké zajímavé „příšerky“ se dají potkat pod mořskou hladinou? O tom vyprávěla v lednu roku 2013 převážně dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe bioložka, fotografka, potápečka a cestovatelka Martina Balzarová.