Cena literární kritiky

V čem spočívá síla neokázalého vyprávění Stanislava Berana v románu Tam, kde štěkají kočky? Povedlo se Zitě Maršíkové napsat debut Nevěřte sněhu o povrchu, který přitom není povrchní? Je idyličnost v románu Miroslava Pecha Loď skřítků způsobem, jak se vyhnout sentimentu, nebo cestou, jak dnes mluvit o ztrátě jinak?

Poslechněte si záznam čtvrté debaty Ceny literární kritiky, která proběhla na literárním festivalu Knihlava. Diskutovali Petr A. Bílek, Olga Pavlova a Barbora Vacková. Debatu moderovala Blanka Činátlová.

Daří se Petrovi Borkovcovi v jeho nové knize Malé lodě stírat věkové rozdíly mezi čtenáři? A není v knize odkaz na Ovidia tak trochu past? Nepůsobí odborná terminologie v knize Lucie Kubalíkové Horní hranicí lesa už příliš rušivě? V čem je její poezie jiná než klasická ekologická poezie? A obstála by kniha Ivana Motýla Eins Zwei i v jiném než undergroundovém nakladatelství?

Poslechněte si záznam třetí debaty Ceny literární kritiky, která proběhla na literárním festivalu Inverze 27. 8. 2026. Diskutovali Jitka Bret Srbová, Roman Polách a Jiří Zizler. Debatu moderoval Marek Timko. 

Lze se dnes vůbec k druhému přiblížit? Alena Machoninová to v próze Co myslíš, co vidí zkouší se zdivočelým psem, který do manželství vnese poznání, že rozumět druhému je mnohem těžší, než se zdálo. Marek Šindelka v Systémech něhy pátrá po mrtvém otci uprostřed strojů a algoritmů a ptá se, kolik citu ještě zbývá tam, kde vše funguje jako dokonalý mechanismus. A Jáchym Topol se v Pekle neexistuje po osmi letech vrací s novinářem Tomášem, který se v postcovidové době a stínu války na Ukrajině snaží udržet alespoň zdání řádu.

Kamil Bouška v sobě odhalil hlas Viktora a nechal jej přímočaře promluvit proti Kamilu Bouškovi, proti poezii, proti světu, proti všem předurčenostem. Barbora Müllerová stojí s otevřenýma očima na okrajích silnic vedle svodidel, na benzínkách, skladištích a překladištích, na místech, kde umírají kočky a v místech, kde chlaďáky svítí do noci jak oltáře bohyně Algidy. A Iryna Zahladko zkoumá auru slov a temnou moc a sílu, která z ní vyvěrá a cosi vnucuje. (Sebe)ironicky předestírá pohled, který je zároveň vlastní i cizí a klade zvláštní a nemístné otázky.

Básnická porota CLK nominovala na sbírky roku tyto tituly:

Marie Iljašenko: Zvířata přicházejí do města (Host)

Klára Goldstein: Birán (Adolescent)

Aleš Kauer: Lebká hoří neonovým snem (Adolescent)

Poslechněte si zdůvodnění volby a bilanci uplynulého prozaického roku.

Prozaická porota CLK nominovala na prózy roku tyto tituly:

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza

Petr Borkovec: Nějaká Cécile a jiné

Josef Pánek: Portrét vědce v systému postindustriální společnosti

Poslechněte si zdůvodnění volby a bilanci uplynulého prozaického roku.

V čem je osvěžující styl povídek Alexeje Sevruka? Je román Eliho Beneše skutečně sebeironický? A co spojuje sensitivitu povídek Marie Škrdlíkové a Magdalény Platzové?

Je sbírka Tomáše Gabriela o autech? A neujíždí si na motorismu až příliš? Ve kterých chvílích nevadí, že sbírka Radovana Jursy přepadá do patosu? Jak Jan Musil hackuje poezii? A neměl by Pavel Novotný být v závěrečné sbírce své pentalogie výbojnější?

Čím jsou nové prózy Petra Borkovce na rozdíl od sbírky povídek Bianky Bellové odvážné? Je román Lukáše Balabána skutečně pro pitomce? A co si počít s načrtnutými prózami Alžběty Stančákové? Porotci Ceny literární kritiky se tentokrát sešli k debatě na festivalu Knihlava.

Je sbírka Nely Bártové divoce poetická nebo juvenilní? V čem Petyia Stach nachází utopii mezilidských vztahů? Jak může být básnický manifest Aleše Kauera zároveň pochybující? Kam nás zavedou cestovní básně Jiřího Dynky? A jak dokáže Marie Iljašenko vyprávět o každodennosti bažanta a nepropadnout antopomorfizaci nebo sentimentalitě?