Spektrum, proč se v noci potíme, je opravdu velké. Nadměrné pocení označujeme termínem hyperhidróza. „Potí se prakticky polovina lidstva, ale žádný specialista na pocení neexistuje,“ diví se Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě. Kdy je noční pocení normální a kdy už ne?

Ochoz je malá vesnice ležící v členitém terénu Drahanské vrchoviny nedaleko města Konice v Olomouckém kraji. Známá je především díky kyselce, která vyvěrá ze země v údolí říčky Pilávky a která má údajně blahodárné účinky na léčbu chudokrevnosti, zažívacích a ženských potíží nebo potíže s játry a ledvinami.

Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.

Mulčovat, nebo raději ne? Tuto otázku proberou v magazínu Zelené světy Hanka Šoberová a Pavel Chlouba. Také pomůžou vyřešit rodinný spor o to, zda si do zahrady pořídit psa. A připomenou pokojovku, která před několika desetiletími nechyběla v žádné chodbě ani kanceláři.

Nevím, jestli znáte tuřín. Je to nafialovělá zelenina podobná řepě a pokud ho zahlédnete někde v supermarketu, bude sotva větší než pěst. To my jsme kdysi – jako děti – před Dušičkami sháněli tuřín daleko větší. Musel být velký aspoň jako dětská hlava, abychom z něj mohli vyřezat lebku a vystavit ji v okně se svíčkou uvnitř.

Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě z tvrdého bukového a dubového dřeva. Na rozdíl od bednářů, kteří se specializovali na výrobu běžného náčiní z měkkého dřeva.

Česká krajina je posetá hrady, zámky a zříceninami. Nejvýše položený z nich se jmenuje Vítkův hrádek, stojící na vrcholu kopce Vítkův kámen v nadmořské výšce 1035 m n. m. v překrásné šumavské přírodě nad Lipnem.

Vesnice Těchobuz leží mezi Pacovem na Pelhřimovsku a Mladou Vožicí na Táborsku. Její zvláštní název je patrně odvozen od výrazu „těchobudův dvůr“. Roku 1713 už se uvádí jako samostatné panství, které vlastnili jezuité.

Romantická kamenná věž Hamelika je dominantou stejnojmenného vrchu nad Mariánskými Lázněmi v Karlovarském kraji. Nachází se v nadmořské výšce 723 metrů a už téměř 150 let na ní za výhledy míří lázeňští hosté. Navštívili ji třeba i Johann Wolfgang Goethe nebo Mark Twain. Nabízí výhled na město, Slavkovský les i vzdálené Krušné hory. K rozhledně se dostanete příjemnou procházkou z centra města.