V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Černý týden kosmonautiky, tak se označuje období na přelomu ledna a února roku 1986, kdy americký vesmírný program postihly tři nejtragičtější nehody. Jednou z nich byla havárie raketoplánu Challenger, v němž zahynulo sedm lidí.

Čas vos, to je nejnovější román Aleny Mornštajnové. Nakladatel ho opatřil douškou Příběh o moci minulosti a síle květin. Jakou roli hrají vosy v příběhu? To zjistila Knižní hlídka. Dále pořad představuje novinky na literárním trhu, například detektivku Skryté místo nebo příběh pro děti s názvem Velké psí dobrodružství.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Sladké bramborové řezy s whisky podle Vojty Vrtišky. Rada z etikety: Jak držet lžíci při konzumaci zákusku nebo špaget. Zázrak rakytník.

Stříbrný recept roku 2017, sladké bramborové řezy od Miloslavy Pechalové, upekl cukrář Vojta Vrtiška. Těsto i krém obohatil o whisky, namočil v rocher polevě a povalil naplacato. Čokoláda a oříšky spolu krásně fungují.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Rameno patří mezi nejsložitější klouby v lidském těle. Aby fungovalo, musí být stabilní a zároveň velmi pohyblivé. Co se ale stane, když tahle rovnováha přestane fungovat?

Malá expozice v nádražní budově se spoustou zajímavostí. Muzeum železnice Břeclav připomíná nejen příjezd prvního vlaku do města v roce 1839, ale přehledně mapuje i historii rozšiřování železnice z Vídně do Krakova. Otevřené je denně kromě pondělí mezi desátou a sedmnáctou hodinou.