Cyklista nesmí ohrozit chodce a chodec nesmí ohrozit cyklistu. To je jediná zákonná norma, která upravuje pohyb na společných stezkách pro pěší a jízdní kola, na nichž nejsou pravidla znázorněna jiným způsobem.

Krásně zabloudit můžete v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce. Čeká tam největší habrové bludiště ve střední Evropě s mnoha spletitými cestičkami mezi tisíci vzrostlých stromů. Uvnitř se navíc skrývají obludy. Obludiště je otevřené o letních prázdninách denně a v září pak o víkendech a svátcích.

Barokní zámek Lysice stojící ve stejnojmenném městysu na jižní Moravě vznikl přestavbou původní vodní tvrze pánů z Kunštátu. Svoji současnou podobu získal v průběhu 19. století. Památka se pyšní nejen honosnými interiéry, ale také bohatě osázenou zámeckou zahradou s krytou kolonádou a unikátní fíkovnou s posuvnou střechou.

Odpočinkovou zónu na nových Slunečních ostrovech v Českých Budějovicích už můžou využívat obyvatelé a turisté. Dostanou se tam přímo z cyklostezky nedaleko Pražského sídliště na pravém břehu řeky Vltavy. Stavba ostrovů trvala přibližně deset měsíců a stála téměř 65 milionů korun. Návštěvníci si na nich můžou užít například mola s náplavkou.

Měl jsem dlouhé období, kdy jsem chodil bos. Začal jsem s tím vlastně z nouze. Jednou jsem fotografoval v Novohradských horách, a protože dobré fotky se nedělají ze silnice, potřeboval jsem popojít kousek stranou, aby fotka dostala ten správný úhel.

Zemský zákon o ochraně několikera druhů zvířat se již v roce 1870 výslovně dotýkal také ptactva. Zakazoval vybírat a ničit hnízda i vejce ptáků, vybrané opeřence chytat a usmrcovat, zapovídal některé lovecké postupy.

Domy a památky kolem nás vydávají různá svědectví. Cenné poklady se často skrývají třeba v kupolích kostelů a dalších historických budov. Jedinečnou možnost detailně prozkoumat ty českobudějovické měl historik a numismatik Jiří Chvojka. Byl například u toho, když se v roce 1992 otevírala schránka z kupole Černé věže.

Mohli by si užívat léto u vody, místo toho pracují na Šumavě. Čtyřicet dobrovolníků pomáhá u Strážného a Vlčích jam na Prachaticku navrátit vodu do krajiny. Svoje síly spojili na mezinárodním kempu, který pořádá organizace Na mysli společně se správou šumavského parku.

„Jako první bychom měli vysít ředkvičky,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. „Ty mají vegetační dobu kolem třiceti dnů, podle odrůdy. Vysévat můžeme i ty ředkvičky, které nejsou určené pouze na letní výsevy. Vedle toho můžeme sít saláty. Nemyslím saláty hlávkové, ale ty, které tvoří drobné růžice. Jsou zelené nebo červené a jsou křehounké.“

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.