Proslavil ho hit Karel nese asi čaj, který zpíval s Jiřím Kornem. Působil v Pražském výběru a dnešní generace čtyřicátníků má jistě v paměti znělku seriálu Kačeří příběhy. I tu stále hraje na svých koncertech, ale nevyhýbá se ani tvorbě nových písní.

Obec Vysoká na Chebsku leží nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji. Její dominantou je kostel sv. Jana Křtitele. Po druhé světové válce, kdy se Vysoká ocitla v pohraničním pásmu, byl opuštěný kostel ponechán svému osudu a začal chátrat. Zlom přišel v 90. letech minulého století, kdy se o záchranu památky začal zajímat jeden z původních obyvatel. Spolu s dobrovolníky ruinu postupně vyklidili a zpřístupnili.

Kubata dal hlavu za blata. Tohle úsloví zná snad každý Jihočech. Váže se ke vzpouře sedláků na Zbudovských blatech. Jejich vůdce Jakub Kubata byl popraven 20. dubna 1581. Dnes ho připomíná pomník nedaleko Zbudova u Dívčic na Českobudějovicku.

Už více než 850 míst v Česku má statut přírodní zahrady. Ty vynikají svou ekologickou strukturou, nepoužíváním chemických přípravků a lépe dokáží čelit třeba stále častějšímu suchu. Spoluzakladatelka projektu Přírodní zahrada Martina Petrová se ekologickému zahradničení věnuje přes čtvrtstoletí. Když s ním začínala, nechala se inspirovat v sousedním Rakousku.

Olga Vonková se pustila do chovu slepic šumavanka a společně s dalšími chovateli má snahu české národní plemeno stabilizovat. Šumavanky jsou nejen krásné na pohled svým zlatistým peřím, ale také mají slušnou užitkovost.

Nedávno jsem si krátil cestu přes hlavní náměstí. Jako většina Budějovičáků tam moc často nechodím, a i tentokrát jsem jen potřeboval přejít z jedné strany na druhou a jít dál.

Stádlecký most, jediný dochovaný empírový řetězový most na území České republiky, má velmi zajímavou historii. Unikátní dílo podle návrhů projektantů Gassnera a Schnircha postavil před polovinou 19. století Vojtěch Lanna nad řekou Vltavou v Podolsku na Písecku.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.