Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Chotýčany mezi Českými Budějovicemi a Ševětínem mají bohatší historii, než by se na první pohled mohlo zdát. Návštěvníci tu najdou renesanční zájezdní hostinec, stopy po uhlířích i novou naučnou stezku.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Na kontě má desítky filmových rolí. Charismatický herec a ctitel žen nedávno oslavil osmdesátku a je stále na scéně. V současné době hraje sultána v muzikálovém zpracování pohádky Lotrando a Zubejda.

Jsou farmáři, ale žádnou těžkou zemědělskou techniku nepotřebují. Tereza a Jakub Peškovi z Libějovických Svobodných Hor na Strakonicku se po studiích v zahraničí usadili na jihočeském venkově.

Lidé se prý strašlivě nudí. Proto se pro ně musí chystat stále víc a víc zábavných aktivit. Třeba příroda. Ta už není tahákem sama o sobě.

První písemné doložení Hořických pašijových her se datuje k roku 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Pavel Gröllhesl. Za pomoci místního faráře sepsal německý scénář, a tak založil novou tradici hořických pašijí.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.