Soutěžní recept: Kefírová pavučinková buchta bez cukru od Simony Prokešové. Rada z etikety: Do čeho utřít mastné ruce. Uhlířina: jídlo z brambor.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

František Kotrba sbíral první novinářské zkušenosti v českobudějovickém rozhlase, pak na dlouhé roky zakotvil v redakci tehdejší Jihočeské pravdy. Později působil mimo jiné na ministerstvu průmyslu a obchodu a v současnosti je mluvčím České obchodní inspekce. O sobě říká, že je zarytým Jihočechem, a i proto se za prací nepřestěhoval a raději každé ráno míří vlakem do Prahy.

Osobnosti nechávají nahlédnout na svá oblíbená místa. Zpěvák Dalibor Janda je vášnivým obdivovatelem motýlů a má rád svou zahradu, ale k srdci mu přirostla i jiná místa. K poslechu zve Mirka Nezvalová.

S výrobou domečků na počasí začal Radek Opluštil z Lechovic v osmdesátých letech. Fungují na principu změn vzdušné vlhkosti. Citlivé vlákno uvnitř se buď smršťuje, nebo natahuje a pohybuje tak figurkami.

Pouhé dva kilometry od centra města Česká Kamenice na Děčínsku v Ústeckém kraji se na čedičovém Zámeckém vrchu rozkládá hradní zřícenina. První zmínka o hradu pochází z 15. století, založili ho pánové z Vartenberka. S městem měl tehdy stejné jméno – Kamenice. O dvě století později už byl hrad uváděn jako pustý.

Všude kolem domu Martina Hubeného v Žimuticích na Českobudějovicku jsou nastříhané vrbové proutky. Každý den tam společně s dobrovolníky plete pomlázky pro charitu. Loni jich vyrobili a prodali 1500 a za výtěžek 140 tisíc korun nakoupila charita třeba školní pomůcky nebo dětské brýle.

Už dva roky funguje v Karlových Varech pobočka Paměti národa – organizace, která zachycuje vzpomínky obyvatel České republiky. Novým ředitelem pobočky se stal Jaroslav Vyčichlo. Pozvali jsme si ho k mikrofonu, abychom se zeptali na činnost organizace zejména s ohledem na německou menšinu.

Když se řekne ornitolog, většina z nás si představí člověka v terénním oblečení třeba někde na okraji rybníka, jak s velkým dalekohledem, často maskovaný, pozoruje ptactvo. Ondřej Fišer z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích této představě příliš neodpovídá. Zkoumá totiž především chování a myšlení opeřenců.