Je pokračovatelem slavného hudebního rodu Nedvědů. Na koncertech zní nejen písně jeho otce Františka Nedvěda a strýce Jana Nedvěda, ale i jeho vlastní tvorba. Otci je velmi podobný vzhledem i mimikou.

Na začátku března je nejlepší čas k zastřihávání mladých pětiletých ovocných stromků. Je možné, že na jižní Moravě nebo na Litoměřicku už mají sadaři hotovo. Vše totiž záleží na počasí. Například na Vysočině se střih může o nějaký ten týden posunout.

Historický vlak přezdívaný Slovenská strela patřil v době svého vzniku k zázrakům železniční dopravy. Když se rychlostí kolem 130 kilometrů v hodině řítil mezi Prahou a Bratislavou, neměl na československých kolejích konkurenci. Dnes stojí vůz vyrobený v roce 1936 v prosklené expozici hned vedle Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici na severní Moravě.

Ministerstvo zdravotnictví zavádí nový screening pro muže mezi 65 a 67 lety. Sledován je stav jejich břišní aorty. Aneurysma čili výduť centrální tělní tepny totiž patří mezi nejzávažnější onemocnění cévního systému a ohrožuje zvlášť starší muže. V pořadu Zdravíčko o problému mluví Aleš Mokráček, primář primář oddělení kardiochirurgie a cévní chirurgie Nemocnice České Budějovice.

Třikrát pomáznutí na chleba – ze škvarků, sýra a bůčku. Originální jihočeské masopustní pokrmy. Sladké smažené pečivo – boží milosti a koblihy. Recepty a tipy na pochutiny spojené s masopustem nabízí ve svém Kuchařském čarování Petr Stupka.

Tábor zažívá nečekanou ptačí migraci. Velká kolonie havranů hromadně opustila Husův park u nádraží a většina ptáků zamířila na Pražské sídliště. Počet hnízd tam skokově vzrostl a spolu s ním i problémy místních. Důvod nikdo nezná, stejně jako řešení, jak dostat havrany ze sídliště pryč.

Znáte slovíčko ex libris? V překladu z latiny znamená „z knih“. Ale dnes je známo především jako označení drobné grafiky, takových menších obrázků, které si vlepuje do knížek jejich vlastník.

Kulturní rozkvět bavorského města Norimberk z něj na přelomu 15. a 16. století učinil centrum německé renesance. Tento umělecký sloh vznikl původně v Itálii, odkud se posléze šířil do dalších evropských zemí. Jedním z jihočeských měst, kam renesance v 16. století záhy pronikla, byly i Prachatice.

Národní obrození bylo bohulibou snahou několika českých vzdělanců navrátit obyvatelům českých zemí jejich jazyk a pozvednout jejich kulturu. Používali při tom ale i ne úplně čestné taktiky. Jednou z nich byly podvrhy historických dokumentů.

Doslova světový objev přinesla geologům stavba dálnice D3 u Českých Budějovic. Stavaři je přivolali ke zkřemenělým kmenům stromů, které zkameněly před více než osmdesáti miliony let. Jde o největší nález druhu stromu jménem parafylantoxylon na východní polokouli.