V magazínu Máme rádi zvířata se se sportovním rybářem Janem Stlukou vrátíme k problematice prodeje vánočních kaprů a jejich zabíjení, ale budeme mluvit i o rybolovu na přelomu roku. Také bude řeč o mysliveckých vánočních tradicích a připomeneme návštěvu v chovné stanici irských vlkodavů. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Téměř 130 figurek, z toho zhruba dvě třetiny pohyblivých, má mechanický betlém v kostele Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích. Na počátku 20. století ho vyrobil kotlář Alois Vajer. Koupily ho brněnské sestry Boromejky a o několik let později ho poslaly do Budějovic. Betlém v průběhu let zchátral a přestal fungovat. Nový život mu vdechnul až místní ortoped, který mechanismus znovu zprovoznil.

Papouška Báru máme od jara. Je to Senegalec a v popisu tohohle druhu jsem našel, že je známý svou specifickou povahou. Autor těch slov by se uplatnil v diplomatických službách, protože decentněji se to napsat nedalo.

Nenápadný kostel nevšedního jména Montserrat stojí na stejnojmenném kopci u Slavonic, v nejvýchodnější části Jihočeského kraje na historickém území Moravy. Původní stavba tam vznikla v polovině 17. století a jejím stavebníkem byl Bartholomeus Tannazoll-Zill, rytíř a plukovník ve službách habsburských císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III.

Slovo punč má původ v hindském výrazu pánč, což znamená pět, protože obsahoval těchto pět přísad: alkohol, cukr, citrón, čaj a koření. Z Indie se do Anglie dostal díky námořníkům už na začátku 17. století.

Česká umělecká avantgarda byla počátkem 20. let 20. století jedním z výrazných znaků mladého Československa. A k jejím nejvýraznějším představitelům patřil i spisovatel Vladislav Vančura.

Botanická zahrada hlavního města Prahy otevřela poprvé ve své historii velkou zimní výstavu. Expozici rozzářily roztodivné květiny, rostliny a zvířata, které vyrostly pod rukama skláře Jiřího Pačinka a jeho kolegů ze sklárny v Kunraticích u Cvikova. Výstava nazvaná Křišťálová zahrada představuje ve dne unikátní skleněné instalace, které se při večerních prohlídkách hrou světel a hudby mění v pohádkovou říši.

Objevovat nepoznané pro ty druhé – to je jeden ze životních údělů hudebního skladatele, houslisty, zpěváka, muzikologa a primáše Hradišťanu Jiřího Pavlici. Ve speciálním vánočním rozhovoru vzpomíná třeba na začátky své profesní dráhy ve skupině Javory Petra a Hany Ulrychových, ale také na léta strávená v Českém, dříve Československém rozhlase Brno.

Sváteční čas si zaslouží ohlédnutí na zážitky z dob minulých. Podělí se o ně Silvie Hovorková z českobudějovických bylinek Naturius, kreativní publicistka Monika Brýdová nebo Anna Knechtel z Mnichova, která několik let působila v zahraniční redakci Českého rozhlasu.

Šumavská holubička dnes visí hlavně na vánočních stromech, ale za našich předků ochraňovala domov zavěšená nad stolem jako symbol Ducha Svatého. V současnosti tento produkt vyřezává z lipového dřeva jako jeden z mála v Česku lidový tvůrce Pavel Sarauer z Horní Plané na Českokrumlovsku. Udržuje tak živou více než stoletou rodinnou tradici.