Životní prostředí je téma vážné, důležité a také pěkně omleté. Když o něm pořád dokola slyším ve zprávách, už ani nevnímám, co ta dvě slova vlastně znamenají.

Joachim Barrande se narodil roku 1799. V Paříži studoval polytechniku, stavbu mostů a silnic a také se zajímal o přírodní vědy. Po studiích se stal vychovatelem vnuka francouzského krále Karla X.

„Budu rád, když knížka Turistická značka ve čtenáři vzbudí touhu vyrazit po značených trasách Klubu českých turistů,“ říká v jejím úvodu autor Marek Šálek. Sám této touze vyhověl a po červené, modré, zelené či žluté se vydal na dvanáct pěších výletů. Každý měsíc si dopřál jeden.

Až třiceti let se může dožít orel mořský v zajetí. Proto je potřeba, aby měl dostatečně velkou voliéru. Jednu takovou vybudovali ošetřovatelé záchranné stanice při Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni. Stala se domovem orlice, kterou našli turisté zraněnou nedaleko obce Mláka.

Většinou ztvárňuje role zákeřných žen. Naskočila do seriálu Jedna rodina. Hraje zase mrchu? Má také vlastní pořad, který moderuje se svojí sestrou. „Jsem zase šťastná,“ říká v pořadu Alex a host.

Už příští rok si lidé po výstupu na Libín u Prachatic budou moct dát polévku nebo třeba pivo v restauraci. Po letech dohadů a průtahů začala rekonstrukce horské chaty, kterou koupilo město. Na vrcholu hory tak znovu bude restaurace pro turisty, kterých se na Libín a zdejší rozhlednu vydá ročně přes deset tisíc.

Říká se mu taky hlaváč černotlamý a jeho domovinou je zejména oblast Černého a Azovského moře, často žije u ústí vtékajících řek.

Na základní pravidla grilování se ve svém Kuchařském čarování zaměří Petr Stupka. Na řadu přijde i grilovačka bez masa, zauzování ryb a jako sladká tečka profiterolky.

Stovky brigádníků využívají v hlavní sezoně památkáři na jihočeských hradech a zámcích. Vysokoškolští studenti, učitelé i senioři většinou provádějí turisty na prohlídkových trasách. Všechny památky ve státní správě už mají letos zajištěný dostatek pomocníků.

Je to už nějaká doba, kdy za mnou do Budějovic přijel kolega z Prahy. A řekl mi tenkrát: já vždycky, když přijedu do Budějic, tak si připadám jako o prázdninách. Lidi tady maj takovej správnej životní balanc, pochvaloval si onehdá.