ChariTALK

Valašsko, jeho krajinu a především lidi, kteří v něm žijí, zachycuje fotograf Josef Vrážel už desítky let. Jeho černobílé snímky nejsou jen obrazem proměňujícího se kraje, ale také svědectvím o jeho historii, tradicích a mentalitě místních obyvatel. Významnou součástí jeho tvorby je také každoroční putování tříkrálových koledníků, kteří často v závějích a mrazivých teplotách obcházejí chalupu po chalupě. „Tím se vychovávají další generace lidí, kterým není lhostejný osud druhých,“ říká.

Může mentalitu Valachů pochopit někdo, kdo se na Valašsku nenarodil?

Dokáže černobílá fotografie říct více než ta barevná?

Proč Josef vrážel každoročně fotografuje právě tříkrálové koledníky?

A kolik skutečně povedených fotografií během roku udělá?

Dobrovolnictví může mít mnoho podob a často se mu věnujeme, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Podle výzkumů Češi loni jako dobrovolníci odpracovali asi 95 000 plných úvazků v hodnotě 34 miliard korun bez nároku na odměnu. Rok 2026 je Mezinárodním rokem dobrovolnictví a při této příležitosti vzniká ve spolupráci podcastu ChariTALK s platformou Young Caritas nová podcastová série, která má za cíl bořit stereotypy o dobrovolnictví a ukázat, že může mít mnoho podob. Jak vlastně dobrovolnictví definovat, proč pomoc rodině a blízkým vnímáme jinak než veřejně prospěšnou činnost a kdo se do dobrovolnictví zapojuje nejčastěji? O tom spolu s moderátorem Janisem Morasem diskutují socioložka Tereza Pospíšilová a Nataša Diatková, ředitelka HESTIA – Centra pro dobrovolnictví.

Jak vnímá dobrovolnictví nastupující mladá generace?

Co nejčastěji brání lidem začít dobrovolničit?

Jakou roli mohou sehrát influenceři a sociální sítě při šíření osvěty?

A pomáhá dobrovolnictví v mezigeneračním dialogu?

Kateřina Žbirková strávila několik desítek let po boku slavného hudebníka Mekyho Žbirky. Život s umělcem znamenal mimo jiné smířit se s tím, že práce nikdy úplně nekončí. Meky byl totiž workoholik a hudbu měl v hlavě i na dovolené. Po jeho odchodu se ale musela naučit fungovat bez člověka, na kterého celý svůj dospělý život spoléhala. Dnes působí jako producentka a zároveň pečuje o Mekyho hudební odkaz. V dalším dílu podcastu ChariTALK jsme si povídali nejen o životě s muzikantem, ale také o tom, jak se za poslední desetiletí proměnil způsob, jakým posloucháme hudbu, i o tom, proč by umělci neměli přemýšlet o hudbě příliš marketingově.

Jaký byl její život s Mekym Žbirkou?

Co dnešní mladá generace hledá v hudbě?

Měly by známé osobnosti využívat svou popularitu pro dobrou věc?

Bude někdo z nynějších umělců jednou moci říct, že se jeho song hraje už třicet let?

A jaké to je začínat znovu, když vám odejde životní partner a rádce?

Když se řekne domácí zdravotní péče, většina lidí si možná představí převazování ran, podávání léků nebo píchání injekcí. Ve skutečnosti ale sestry, které za pacienty docházejí domů, zvládají mnohem víc. Musí spojit odborné znalosti se schopností improvizovat, komunikovat a především člověka provázet jeho nemocí. I v domácnostech se totižčasto ocitají tváří v tvář lidem v jejich nejtěžších životních chvílích. Jak vypadá práce domácích zdravotních sester, a proč je jejich lidský přístup stejně důležitý jako odborné znalosti? O tom jsme si povídali s Ludmilou Kučerovou, manažerkou pro oblast zdravotnictví Charity Česká republika.

Ubrání se Charita tlaku velkých řetězců, které domácí zdravotní péči skupují?

Platí, že domácí péče je nejlevnější způsob léčby?

Doceňuje společnost práci zdravotních sester?

Jak bude vypadat budoucnost domácí péče a dokáže si zachovat svou dostupnost a lidskost?

A co si můžeme představit pod pojmem domácí nemocnice?

Umělá inteligence nás fascinuje, ale zároveň může i trochu děsit. Co si pod ní vlastně představit a jak ji začít používat tak, aby nám skutečně pomáhala, a zároveň jsme se na ní nestali závislí? O tom mluví v dalším dílu podcastu ChariTALK odborník a lektor umělé inteligence Martin Krček, který pomáhá firmám hledat způsoby, jak AI využívat smysluplně a s rozumem. Umělá inteligence může být trochu jako „kamarád“ v telefonu, který je k dispozici 24hodin denně a dokáže člověku pomoci s řadou úkolů. Zároveň ale platí, že čím mocnější nástroj máme v rukou, tím důležitější je naučit se s ním zacházet zodpovědně. Vždy budou totiž existovat lidé, kteří se ho pokusí zneužít.

❓Poznáme ještě, zda jsou fotografie nebo videa skutečná?

❓Jak si vytvořit s AI zdravý vztah a nebýt na ní závislý?

❓Kdy začneme na ulicích potkávat roboty?

❓Pomáhá nám dnes umělá inteligence ve vědě a lékařství?

❓A jaké jsou její dopady na životní prostředí?

Bydlení by mělo být místem bezpečí a jistoty, místo toho ale přestává být samozřejmostí. Pro stále více lidí v České republice se stává zdrojem nejistoty, stresu a obav z budoucnosti. Rostoucí ceny nemovitostí i nájmů, nedostatek dostupných bytů a prohlubující se rozdíly mezi příjmy domácností způsobují, že důstojný domov je pro mnoho lidí nedosažitelný. Krize bydlení stále častěji zasahuje seniory, samoživitele ale i ty, kteří si navzdory pravidelnému příjmu nemohou dovolit zaplatit odpovídající nájem.

Hostem dalšího dílu podcastu ChariTALK byla Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika, která se problematice bydlení dlouhodobě věnuje. „Každý člověk, který žije běžným životem, by měl mít možnost zajistit si buď vlastní bydlení, nebo pronájem. A to takový pronájem, který je schopen ze svého příjmu uhradit,“ říká. V rozhovoru přibližuje, proč je (ne)dostupné bydlení možná největším sociálním tématem současnosti, jaké skupiny obyvatel jsou krizí nejvíce ohrožené a proč nestačí jen stavět další byty, ale je potřeba hledat systémová řešení.

Jak se změnil trh s bydlením za posledních deset let?

Proč v České republice stále rostou ceny nemovitostí?

Lze motivovat investory k tomu, aby pronajímali své byty a nenechávali je prázdné?

Jak si stojíme v problematice bydlení v kontextu celé Evropy?

A jaká by měla být role státu v problematice bydlení?

Operní pěvkyně Vanda Šípová věří, že hudba dokáže člověku nabídnout něco, co v dnešním uspěchaném světě chybí. Chvíli zastavení, klidu a vnitřního odpočinku. V podcastu ChariTALK mluví o své cestě k opeře, o energii, kterou jídávají sakrální prostory i o tom, proč se ráda zapojuje do charitativních projektů. „Když umělci vypráví své životní osudy tak to není proto, že exhibují, ale že ukazují lidem, že i oni mají své trable,“ říká. Zamýšlí se nad tím, co může hudba předat tam, kde slova nestačí a proč pro ni není nejdůležitější být na jevišti vidět, ale předat posluchačům opravdovou emoci. Zastavit na chvíli svět prostřednictvím hudby totiž považuje za jeden z největších darů, které může umění nabídnout.

Proč si vybrala tak náročnou hudební disciplínu jakou je opera?

Jaké emoce jí přináší zpěv na kůru v kostele?

Co se snaží předat svým posluchačům?

A jak se dá zpěvem pomáhat?

Pomoc v nejchudších částech světa nekončí postavením nové školy nebo nemocnice. Je především o dlouhodobé práci s lidmi, kteří chtějí změnit svůj život k lepšímu. Arcidiecézní charita Praha pomáhá nejen lidem v České republice, ale také komunitám v zemích jako jeUganda, Indie nebo Bělorusko. Podporuje vzdělávání dětí, rozvoj místních komunit a projekty, které mají lidem pomoci postavit se na vlastní nohy. Ředitel Arcidiecézní charity Praha Jaroslav Němec, který byl dalším hostem podcastu ChariTALK, vysvětluje, co znamená skutečně rozvojová pomoc a proč nestačí jenrozdávat finance. „Co pro nás znamená úspěch? Třeba to, že dítě bude na rozdíl od svých rodičů umět číst a psát,“ říká.

Jaký je rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí?

Setkal se někdy s nepochopením komunit v zemích, kde Charita pomáhá?

Má Evropa morální dluh vůči nejchudším zemím?

A stále platí, že se mnoho lidí stydí říct si o pomoc?

Hudba dokáže pomáhat tam, kde už slova nestačí.  Nepůsobí jen na naše emoce, ale také na tělo, paměť a nervovou soustavu. Hostem v podcastu ChariTALK byla tentokrát muzikoterapeutka Markéta Gerlichová, která prostřednictvím hudby pomáhá lidem po úrazech mozku, pacientům v bezvědomí i těm, kteří po těžké nemoci hledají cestu zpět k sobě samým. Muzikoterapie je dnes uznávanou terapeutickou metodou, která se využívá k podpoře fyzického i psychického zdraví, a její účinky potvrzují mnohé vědecké studie. Řeč bude o tom, proč jsou některé melodie schopné probudit vzpomínky, které se zdály být ztracené, proč lidé po těžkém úrazu někdy dokáží dříve zpívat než mluvit, ale také o tom, že hudba nemusí být vždy jen prospěšná.

Jaké jsou největší benefity muzikoterapie pro mysl a tělo?

Existují vědecké důkazy, že hudba opravdu pomáhá?

Zpívají dnes ještě maminky dětem ukolébavky, nebo jim raději pustí televizi?

A dokáže hudba i ublížit?

Dezinformace jsou v naší společnosti mnohem větším problémem, než se na první pohled může dát. Čím dál více jsou využívány jako nástroj,kterým lze ovlivňovat veřejné mínění, prohlubovat strach a rozdělovat společnost. Z informací se stává zbraň a cizí mocnosti už dávno neútočí jen tanky, ale také emocemi a komentáři na sociálních sítích. Datový analytik František Vrabel v podcastu ChariTALK popisuje, proč je boj proti dezinformacím jedním z největších bezpečnostních témat současnosti. Upozorňuje, že cílem propagandy často není přesvědčit nás o jedné „správné pravdě“, ale především zničit důvěru v média, státní instituce, demokracii i jeden v druhého.

Sociální sítě změnily způsob, jakým lidé přijímají informace. Zatímco zprávám věnujeme sotva pár minut denně, v online prostoru trávíme dlouhé hodiny. Právě tam dnes působí armády anonymních účtů a botů, které se tváří jakoskuteční lidé, vstupují do diskuzí a nenápadně posouvají hranice toho, co jsme ochotni považovat za pravdu.

Dá se ubránit algoritmům, které formují naše názory i emoce?

Podceňuje Evropa dlouhodobě digitální bezpečnost?

Proč je TikTok hrozbou hlavně pro mladé lidi?

Měly by sociální sítě podléhat schvalovacímu procesu?

A jak do budoucna ochránit demokracii v digitálním prostoru?