Ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa v podcastu Chytré Česko popisuje, jak se změní výuka ve školách.

Žákům s negativní zkušeností z dějepisu nejvíce vadilo, že se nedostanou dál než k Sametové revoluci, a to jen velmi obecně. Taková je zkušenost Youtubera Kovyho ze středních škol, na které jezdil při natáčení dokumentu Kovy řeší dějiny. V debatě Chytrého Česka se s ostatními diskutujícími shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech, ne o memorování letopočtů.

Sedmileté děti vědí, co je sex a porno. Učme o tom na všech školách, říká ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.

Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na řadě škol už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdalena Benešová v podcastu Chytrého Česka, jež vychází za podpory Nadace České spořitelny. Stále však jsou témata, kterým se nedostává prostoru, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců.

PROSPERO #2 Vzdělávání, věda a výzkum – Tomáš Zatloukal

Zná to skoro každá škola – třídy, části tříd či jednotliví žáci se každou chvíli ocitají v karanténě. Ve výuce to vytváří chaos, některé třídy jsou celé doma, v jiných se část žáků učí ve škole a část z domova. Učitel za jediný den vystřídá výuku ve škole, vysílání on-line hodiny pro třídu v karanténě a jako bonus vysílání hodiny s částí žáků ve třídě a částí doma u počítačů. Tento složitý režim je ale stále lepší než zavřít školy plošně, jak tomu bylo po většinu loňského školního roku, shodují se hosté debaty Chytrého Česka na téma Výuka během karantény.

Podcast Aktuálně.cz se scenáristou a dramaturgem Tomášem Feřtekem o úspěšném seriálu České televize Ochránce.

Na nedostatečnou přípravu ředitelů upozorňuje nová studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česko podle ní zaostává za evropským průměrem v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před nástupem do funkce. „Zároveň Česko vykazuje vysoký podíl ředitelů, kteří program nebo přípravný kurz neabsolvovali vůbec,“ píše se ve studii. Například školení či kurz zaměřený na administrativní vedení školy dokončilo dle šetření TALIS z roku 2018 před nástupem do funkce pouze 40 % ředitelů. V Evropě přitom takový kurz dokončí 56 % ředitelů.

Vysoká autonomie škol se projevuje třeba tím, že neexistují pravidla pro hodnocení škol ze strany zřizovatele. „V celém systému není nikdo, kdo by garantoval kvalitu vzdělávání za větší územní celky. Tím, že nikdo nekontroluje kvalitu škol, může docházet ke koncentraci problémů v určitých školách, kde se akumulují žáci s horším prospěchem nebo s horším rodinným zázemím a podobně,“ upozorňuje sociolog Tomáš Dvořák, jeden z autorů zmíněné studie. V důsledku toho se prohlubují rozdíly mezi jednotlivými regiony a školami.

Hlavní problém je, že se pořád nedokážeme shodnout na cílech vzdělávání. Společnost je rozdělená. Někteří lidé říkají, ať se nic nemění, chtějí, aby školství zůstalo takové, jaké ho zažili sami. Druhá skupina říká, že se doba změnila, společnost je někde úplně jinde, děti jsou jiné, a proto by se měl změnit i způsob vzdělávání