Česko potřebuje vzdělané lidi, jinak se z něj nikdy skutečně bohatá země nestane. Proto by měly být investice do školství absolutní prioritou. Jak ale ukazují data, opak je pravdou. Kvalita učitelů klesá, znalosti dětí se zhoršují. České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů.

Současné společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude ještě dále rozšiřovat. Tomu však neodpovídá úroveň digitální gramotnosti žáků. Zavádění digitálních technologií do výuky slibovala již Strategie 2020 před pěti lety. Jenže to jde velmi pomalu. Tedy digitální přístroje by byly, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají. Bojí se, že selžou a žáky stejně nedohoní.

Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně. Kvůli nepozornosti bývají neprávem ocejchováni jako ADHD a především má společnost zato, že když jsou chytří, tak si přece poradí sami.

Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.

Ve třídách se žáci a studenti učí nazpaměť letopočty, bitvy, květenství, sloučeniny či pohoří, mimo školu však pak od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje především kreativitu, umění komunikace, kooperace či schopnost diskuse, v níž člověk umí naslouchat druhým i vysvětlit a prosadit své stanovisko. Jako by šlo o dva světy, které dělí více než jen těžké dveře od hlavního vchodu do školy.

Ředitele škol zavalily papíry, v práci tráví celé léto by Chytré Česko

Ředitelé se musí několikrát podepsat i pod nákup toaletního papíru

Liberec loni vypsal konkurz na nové ředitele škol. Město jakožto zřizovatel škol sice nebylo s jejich vedením vyloženě nespokojené, ale od výměny ředitelů si slibovalo příliv nové energie a nových nápadů.

Šikana v Česku má rozměry epidemie

Jen dvě třetiny českých žáků chodí do školy rády. Je to nejméně ze všech zemí zapojených do mezinárodního srovnání. Kromě samotné podoby výuky to podle odborníků souvisí i s mírou šikany, která na tuzemských školách patří k nejvyšším v Evropě.

Školka a škola jsou velmi účinný nástroj ke stírání socioekonomických a kulturních rozdílů. Stát má všechny vrstvy společnosti pohromadě a může jim vštěpovat stejné společenské normy, toleranci, respekt, vzájemnou spolupráci. Je to jedinečná šance na překlenování propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Česko ji však podle odborníků dostatečně nevyužívá.

Když rezignujeme na začlenění všech dětí do společnosti, zaplatíme později ještě více, varuje sociolog Prokop