Czech Centre of P.E.N.

V čele rekonstruovaného výboru stanul nový předseda Ondřej Vaculík. Dopis, kterým oslovil členy, je radostné čtení. Naše členstvo není tak inertní, jak se zdálo. Výzva profesorky Haškovcové, kterou oslovila plénum, se setkala s odezvou. Rozpočet na tento rok, který hrozil smutně trapnou ostudou, se – citujeme slova předsedy: „podařilo sestavit vyrovnaný, v optimistické verzi i docela potěšitelně přebytkový.“ Takže jedem dál!

Od února je novým předsedou Českého PENu Ondřej Vaculík. S jakými pocity vstupujete do nové role?

S pocity velké odpovědnosti, pochopitelně, a trémy. Protože nejsem člověk, který by v PENu ve výboru dlouho působil, byli jsme zvoleni v dubnu minulého roku. A předsedou jsem se se stal díky – či spíše vinou – okolností, které pro nás byly tíživé. Zvolená předsedkyně podala rezignaci. Ukázalo se však, že zbyli ti pracovití a já jsem se dal přesvědčit, že jsem zhruba jediný, kdo na to má nejvíc času a může se tomu věnovat, protože jsem důchodce.

Řekněme rovnou, že práce v PEN klubu je práce v podstatě dobrovolnická. Kde budete ale hledat finanční prostředky na své akce a vůbec na to, abyste mohli fungovat? Protože ta finanční situace není růžová.

Dosud jsme vždy měli několik zdrojů. Jedním jsou granty: Podáváme si žádosti o granty na plánované akce a programy – a pak buď grant dostaneme, nebo ho nedostaneme. A tenkrát jsme nedostali grant Magistrátu hlavního města Prahy na pořádání festivalu Hašek 100, což jsou oslavy k 100. výročí úmrtí Jaroslava Haška a 140. výročí jeho narození. Potom jsou tu sponzoři, podpora víceméně soukromá, jako je fundace Sekyrova, nebo i jiné zdroje., Pochopitelně - co je pravidelné a stálé, jsou členské příspěvky. S těmi samozřejmě počítáme , pokud ovšem zase ti členové platí! Neplatičů bylo dost, ale mnozí se polepšili. A teď, co nám velice pomohlo, a bez čeho bychom se asi nedostali dál, je sbírka. Obrátili jsme se na své členy s prosbou, aby PENu pomohli z úzkých, a ti obratem přispěli, a někteří i velmi velkoryse, sláva jim. Takže se nám podařilo, že provoz na tento rok máme zajištěný a můžeme uskutečnit všechny akce, které jsme chtěli, a můžeme také platit náklady na fungování našeho centra, například nájem této kanceláře, kde teď nahráváme.

Více zde

V říjnovém PENcastu informujeme o tom, že Český PEN hlasoval pro přijetí PEN Berlin a PEN Uganda za členy Inter PENu. Klára Hůrková referuje o Světovém kongresu básníků, kde zvítězila v soutěži s básní, kterou napsala pro svého zesnulého manžela. Václav Daněk vzpomíná na Rudolfa Matyse, kolegu a člena PENu, který nás nedávno opustil. Připomínáme 100. výročí narození Jiřího Frieda, jemuž jsme uspořádali večer v jeho rodných Prachaticích. Zveme vás do Radiocafé 11. října, na narozeniny "nejen ročníku 1948". Zatímco Ondřej Vaculík píše, s kým by se rád potkával, Vladimír Karfík se potkal s knihou Libora Prudkého PATNÍKY A KŘIŽOVATKY. A nakonec přichází obvyklý ponor Honzy Čápa do tajemných hlubin jazyka českého v rubrice Etymo & Eskymo s názvem Anglický roh a beznohá rajka.

V červencovém PENcastu přinášíme názor literárního kritika Vladimíra Karfíka na nedávnou konferenci Rok 1968 – středoevropský osudový rok, nebo vyjádření novináře Jaroslava Veise, proč je důležiá ratifikace Istambulské úmluvy, k níž poslankyně a poslance Parlamentu ČR vyzývá i výbor Českého PEN klubu. Projektem Cadena Magica se nyní bude zabývat naše nová kolegyně Eva Havrlová. Na zajímavé akce upozornila Olga Walló a letní Etymo & Eskymo Honzy Čápa se tentokrát jmenuje příznačně: Čeština do plavek.

V červnovém PENcastu připomíná Olga Walló, že se v květnu konala valná hromada Českého PEN klubu. Schválila nové Stanovy a ustanovení pracovní skupiny na obranu pronásledovaných a vězněných spisovatelů. Daniela Fischerová informuje o literárním semináři pro studenty Život samé psaní, které PEN uspořádal v knihovně Ivana Slavíka v Hořovicích za finanční podpory VAK Beroun. Následuje upoutávka na představení divadla Psycheche, jehož soubor tvoří lidé s duševním onemocněním a absolventi a studenti Katedry alternativního divadla DAMU. Eugenie Trützschler von Falkenstein se v příspěvku "Leť, myšlenko, na zlatých křídlech" vrací k panelové diskusi, která se konala v rámci Wiesbadenského květnového festivalu na téma svobody projevu. Její další příspěvek je zároveň pozvánkou na mezinárodní konferenci Rok 1968 - osudový rok pro střední Evropu, která se uskuteční 22. června 2023 ve Styčném úřadě Svobodného státu Sasko v České republice (U Lužického semináře 13, Praha 1). Honza Čáp se v pravidelné rubrice Etymo a Eskymo tentokrát ptá: Těšíte se na prodloužený venden? Těšte se!

V květnovém vydání připomínáme některé nedávné aktivity PEN klubu a zveme na 12. a 13. května do PEN klubovny na Svět knihy a na autorská čtení našich členů, připomínáme také seminář pro mladé literární tvůrce Život samé psaní na zámku v Hořovicích 27. května, kde budou přednášet spisovatelé Daniela Fischerová, Jana Čeňková, Petr Stančík, Petr Kotyk a Tomáš Zmeškal. Olga Walló připomíná německého autora Johanna Paula Friedricha Richtera a jeho knihu Pan advokát Sirový, která jako jediná vyšla v češtině zásluhou překladu Hanuše Karlacha, dále upozorňuje na nové ambiciózní vydavatelství audioknih Ascolto. Ve skvostném podání Andrey Elsnerové si tam můžete připomenout osobnost a osudy Heleny Kellerové.

V dubnovém vydání PENcastu si můžete přečíst, proč jsme na Darujme.cz založili sbírku na podporu činnosti Českého PEN klubu, proč se České centrum Mezinárodního PEN klubu obrátilo na vládu, poslance a senátory otevřeným dopisem s výzvou, aby stát nezvyšoval daň z přidané hodnoty na knihy, či jaké akce organizuje Mezinárodní PEN klub, a proč se jich naše centrum neúčastní. O své práci překladatelky mluví Natálie Nera, v rubrice Knihy, na které jsme zapomněli Ondřej Vaculík připomíná Vínek vzpomínek Josefa Hiršala. V další epizodě etymologické rallye Etymo & Eskymo Honza Čáp tentokrát objasňuje pozadí slova inaugurace.

Na vydání dubnového PENcastu spolupracovali: Olga Walló, Hana Soukupová, Dana Mojžíšová, Natálie Nera, Ondřej Vaculík a Honza Čáp.

V březnovém vydání si můžete poslechnout rozhovor Hany Soukupové s Ondřejem Vaculíkem, novým předsedou Českého PEN klubu, JAKO FÉNIX Z POPELA, ve ZPRÁVÁCH OD SOUSEDŮ informaci o novém vedení PEN Germany. Historik Lukáš Kopecký představuje nový projekt badatelky a spisovatelky Václavy Jandečkové AKCE KÁMEN v komiksové knize a také jako výstava. Literární kritik Vladimír Karfík vzpomíná na svého kolegu a přítele Jaroslava Šedivého v textu OPOŽDĚNÉ OTÁZKY. O práci současného českého filosofa Martina Bojdy píše Olga Walló ve stati ZAPLNIT MLŽNÉ PRÁZDNO, a v rubrice KNIHY, NA KTERÉ JSME ZAPOMNĚLI připomíná tvorbu evangelického faráře a písničkáře Sváti Karáska, konkrétně jeho knihu Boží trouba. A na závěr jako vždy ETYMO A ESKYMO Honzy Čápa a jeho úvaha Češtinové jaro je tu!

V únorovém vydání najdete informace o česko-německých vztazích /Zkusme hledat pozitivní deviace/ a vzpomínky Evy Benešové z 2. světové války, na základě kterých vznikl animovaný film Nenastoupili. Petr Kotyk představuje projekt Hašek_100 u příležitosti 140. výročí narození a 100. výročí úmrtí Jaroslava Haška, který začne 21. března. Odkazujeme na záznam z udílení Ceny PEN klubu Vlastní cestou a v textové podobě PENCASTU na laudatio Ondřeje Vaculíka a projev laureáta Ceny PEN klubu Miloše Doležala. Vladimír Karfík píše v rubrice Co jsme přečetli o knize Jiřího Hejdy Žil jsem zbytečně. Jiří P. Kříž vzpomíná v textu Tak možná příště na divadelního režiséra a pedagoga Miloše Horanského. Olga Walló v Rozhovoru dvou pražských důchodkyň o jednom divadelním představení upozorňuje na hru s názvem 2084. Na závěr jako obvykle Honza Čáp a jeho Etymo-Eskymo, tentokrát na téma Sedím, tedy jsem (o české sedofílii).

Únorové vydání PENCASTu připravili: Olga Walló, Hana Soukupová, Hana Čížková, Dana Mojžíšová, Eugenie Trützschler a Jiří Hubený.