Disraptors

Kristelův fond dostává ročně až tři tisíce poptávek po financování. Pro takové množství už je třeba mít vyvinutý filtr pro vyhledání projektů s potenciálem. Tým fondu se proto snaží číst mezi řádky a najít důvody pro vyřazení projektu. Pokud je nenajdou, analyzují návrh hlouběji, přičemž cesta ke kladnému rozhodnutí může trvat až několik měsíců.

Zakladatelé startupů by si měli tento podcast poslechnout, protože jim napoví, jak správně svůj projekt připravit. Důležité je se na něj snažit podívat i očima investora – co on chce slyšet. Jakou roli hraje v celém procesu psychologie? A co je „bullshit meter“? Poslechněte si nejnovější podcast Václava Pavlečky s Ivanem Kristelem.

Společnosti, které nekladou důraz na rozmanitost svých zaměstnanců, budou zaostávat za svými konkurenty. Pestře poskládaný tým přináší větší šíři nápadů a nový pohled na věc, říká Zuzana Zamborská, spoluzakladatelka spolku BE – ID human. Ten se zabývá právě podporou diverzity ve firmách.

Společnosti na západě jsou v tomto ohledu už dále, ale i české firmy si už začínají uvědomovat výhody diverzity. Často se k ní dostanou díky pobídnutí od svých mateřských společností.

Zuzana se věnuje také podpoře žen v oblasti investic. Spoluzaložila firmu Lumus Investment Collective, která propojuje investorky z celého světa se startupy ve střední a východní Evropě. Tato společnost se věnuje i zvyšování vzdělanosti žen v investicích.

Zajímá vás, jak podpora diverzity pomáhá snižovat šikanu ve školách? Poslechněte si podcast Anny Liprtové ze Startup World Cup and Summit týmu.

TBD

Většina lidí asi zná Čeňka Stýbla jako jednoho z dvojice Viral Brothers proslavené skeči Debilních keců. Stýblo měl ale původně jiný plán. Poté, co se na konci nultých let vrátil ze zahraničí, chtěl pracovat v televizi. Lepší rychlost internetu a rostoucí obliba YouTube ale nakonec vedla ke vzniku velmi úspěšného formátu Debilních keců.

Po čase však cítil, že potřebuje změnu. Algoritmy YouTube jsou v tomto ohledu neúprosné. Tvůrci se jim musejí neustále přizpůsobovat, aby dosáhli potřebného počtu zhlédnutí. Není divu, že Stýblo začal cítit určité vyhoření. Napřel proto svoje úsilím jiným směrem, vlastně hned několika. Jeho nový projekt Miliony nebo bankrot patří do oblasti Reality TV, ve které se začínající firma snaží prorazit s pálivou omáčkou Hot Bee. Jeho další projekt Ikiseq zase umožňuje investovat do budoucích talentů.

Velmi ho taky zaujal Bitcoin. Podle něj se nachází ve stejné fázi jako internet v roce 1994. Už má velkou masu uživatelů a ta dál rychle roste. Tato kryptoměna by prý časem mohla „disruptovat“ peníze, jak je známe. Aby toho neměl málo, plánuje i Bitcoinovou směnárnu.

Jak se podle něj liší práce YouTubera a podnikatele v potravinářství? A proč není nadšen z elektromobility? Poslechněte si podcast s Čeňkem Stýblem.

Celý videocast zde: https://youtu.be/CyBYHD6jlZo

Už více než rok pro vás připravujeme podcasty se známými i neznámými, ale vždy zajímavými, osobnostmi nejen z Česka, Evropy i celého světa. Za tu dobu jsme uvítali třeba Ondřeje Vlčka a Vince Stecklera z AVASTu, Davea Evanse ze Stanfordu, Karla Janečka, Marvinia Liao, Jana Rezaba nebo třeba Martina Tolara, který je nejblíže léku na Alzheimerovu chorobu.

Nyní jsme si připravili bilanci a takové ohlédnutí za minulostí i nahlédnutí do budoucnosti. Náš moderátorský tým Anna Liprtová a Václav Pavlečka si pro vás připravil kratší, ale o to intenzivnější povídání. Dozvíte se například, jaký je poměr posluchaček a posluchačů, ale také, co má společného Mozartova sonáta s epilepsií nebo jak málo posluchačů máme ze Slovenska. 

A hlavně, vše nejlepší!

Nejsme imunní vůči hrozbám, ať se nacházejí kdekoli na světě. COVID-19 zafungoval do značné míry jako příslovečný políček. Připomněl nám, že se svému zdraví musíme věnovat, říká lékař a spoluzakladatel portálu www.ulekare.cz Tomáš Šebek.

Bohužel, mentalita Čechů nepřeje takovým výjimečným událostem jako pandemie. Podle Šebka stále převládá přesvědčení, že systém vše zařídí za ně. A to se podepisuje i na našem zdraví. Čeští šedesátníci nemají problém sníst hrst léků denně, protože to ve svém věku považují na normální. Naproti tomu například Švédové něco takového nepotřebují. Dobře totiž vědí, že do zdraví je třeba investovat a užívají si proti nám delší a kvalitnější život.

Možná se ale blýská na lepší časy. Mladší generace má ke zdraví přece jen odlišný postoj a uvědomuje si, že být zdravý je fajn. A dost možná nám taky podají pomocnou ruku technologie. Šebek, který zdůrazňuje aktivní přístup k prevenci o zdraví, se těší na masový nástup „wearables“. Ty budou nonstop kontrolovat naše tělní pochody a upozorní nás na něco neobvyklého. Tomáš Šebek taky překvapivě dodává, že medicína je svým zaměřením na léčení „oldschool“. Primárně by totiž měla věnovat udržení zdraví.

Technologie budou hrát ve zdraví a zdravotnictví čím dál větší roli. Naproti tomu jde ale jejich vlažné přijetí ze strany (zejména starších) lékařů. Odkud se bera tato rezervovanost? Poslechněte si podcast Anny Liprtové z SWC týmu.

Víte, co je „overview effect“? Bývá pozorován u astronautů, kteří měli možnost se z vesmíru podívat na Zem. Naše planeta vypadá pohledem z kosmu jako malá zranitelná modrá koule, která potřebuje chránit. Je ale otázka, jestli takový pocit můžou zažít Richard Branson a Jeff Bezos, kteří hranici vesmíru jen „tečovali“, říká Jan Lukačevič, vědec a kosmický inženýr, host SWCSummit podcastu.

Jako výzkumníka vesmíru ho samozřejmě závod miliardářů zaujal. Branson se k hranici kosmu stihl podívat dříve než Bezos. Co je ale zajímavé, Bransonova mise si získala větší sympatie. Proč? Podle Lukačeviče za to může i pověst Amazonu – Jeff Bezos holt nemá reputaci někoho, kdo jedná v rukavičkách. Branson navíc ze svého letu udělal větší show a opatřil ho poselstvím. I Lukačevič přiznává větší sympatie vůči Bransonově firmě Virgin Galactic, také díky designu jejího letadla.

Dobývání vesmíru hraje významnou roli i v popkultuře. Zde mají Američané výhodu v tom, že podstatná část současné kultury, především filmů, pochází z USA. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má v tomto náskok oproti svému evropskému protějšku – Evropské kosmické agentuře (ESA). Nicméně, i ESA si v poslední době začíná uvědomovat důležitost toho, jak ji vnímá široká veřejnost.

Taky vás někdy napadlo, proč mají vesmírné lodě falický tvar? Případně, dočkáme se hotelu na oběžné dráze? I to se dozvíte v podcastu Kateřiny Syslové.

Bylo příjemné se po dlouhém lockdownu utkat s dalšími startupy tváří v tvář. Zažít energii hackathonu, byť vykoupenou nevyspáním. Takovou vzpomínku má Vojtěch Šanca z akce HACK 2 NORMAL, která se konala v květnu. Když prý po delší době viděl offline akci a okamžitě se na ni přihlásil.

Skvělá myšlenka! Vojtův tým vyhrál se svou aplikací Dio, díky které můžou věřící komunikovat se svým kostelem online (více si můžete přečíst v našem dřívějším rozhovoru). Jeho vítězství viděla i Andrea Trang Vu ze společnosti Oracle (link vede na stránku týkající se podpory Oracle pro startupy). Andrea přivítala vítězství Dia s nadšením. Podle ní má tento projekt velký byznysový potenciál.

Jak tedy bude vypadat normál, až pandemie pomine? Andrea si myslí, že v něm vlastně už jsme. Podle Vojtěcha nám Covid omezil možnost inovací. Těší se proto na konec pandemie, který (snad) přinese nové možnosti.

Proč má studium vesmíru zásadní důležitost pro lidstvo? Jak můžou startupy spolupracovat se společností Oracle? Poslechěte si podcast Anny Liprtové z SWCS týmu.

Matematik, investor, sociální reformátor… Když představujete Karla Janečka, vždy riskujete, že zapomenete na nějakou jeho aktivitu. Host aktuálního podcastu s Petrou Cihlářovouse ale věnuje i dalším společenským aktivitám. Například jeho Institute H21vypracoval nový volební systém. Jeho Nadace Karla Janečka zase podporuje různé dobročinné projekty, včetně hledání laskavých, ano, laskavých lidí. (Mimoto ale založil i další nadace.)

Pro mnoho lidí ale Janeček zůstává známý hlavně jako investor. Jak má vlastně vypadat startup, do kterého by investoval? Musí splňovat dvě podmínky. Za prvé, aktivita dané firmy musí mít nějaký přesah. Nemělo by jít „jen“ o maximalizaci zisku, konkrétní startup by měl usilovat o vytvoření užitku pro lidi. Za druhé, projekt by měl mít velký potenciál růstu. Co je ale zajímavé, Janeček se podle svých slov oprostil od čistě racionálního posuzování investování. Dříve se snažil potlačit svou intuici, což podle něj byla chyba. Člověk by se měl snažit propojovat obě mozkové hemisféry, nejen zapojovat pouze jednu.

Například kryptoměny jsou podle něj z dlouhodobého hlediska dobrá investice. Ještě více ho ale zajímá jejich „podkladová“ technologie – blockchain – jako decentralizovaný záznam toho, co se stalo. Sám má část svých investic v Bitcoinech.

Matematik se nicméně v Karlu Janečkovi nezapře. Tušili jste například, jaký fascinující vztah mezi sebou mají čísla 12, 21, 37 a 73? I to se můžete dozvědět v podcastu. Stejně jako proč je matematika naprosto klíčová pro rozvoj mozku.

Úspěšná autorka, komiksová expertka i specialistka na interní komunikaci. 

To je ve zkratce Tereza Drahoňovská, host našeho dalšího podcastu. Do Terezy života zasáhla alopecie, autoimunitní onemocnění, které ji připravilo o vlasy ještě před třicítkou. V rozhovoru s Aničkou Liprtovou přiznává, že jí to trvalo rok, než se jí vrátilo ženské sebevědomí. Pomohla jí i podpora okolí.

O tom, jak se s nemocí vyrovnávala, vytvořila s kreslířkou Štěpánkou Jislovou komiks Bez vlasů. Obdržely za něj ocenění Muriel za nejlepší komiks v roce 2020. Komiks jako žánr Terezu dle jejích slov fascinuje. Založila proto se Štěpánkou pražskou pobočku organizace Laydeez do Comics, která se zaměřuje na podporu autorek tohoto svébytného literárního stylu. Tereza říká, že občas dostává dotazy ohledně možného pokračování Bez vlasů. Inspirace by se přitom pro další komiks napsaný na motivy zdravotních potíží našla. 

Jak její nový vzhled přijalo Terezino okolí? A jak se vlastně dá s takovou těžkou životní situací vyrovnat? Poslechněte si podcast Aničky Liprtové.