„Když si někdo pořídí pivovar, dělá to obvykle kvůli pivu – že ho má rád a prostě ho chce. U nás to bylo trochu jinak. My jsme se zamilovali do toho domu. Náš pivovar je chráněná památka, naší vizí bylo ji zachránit. A nejlepší náplní pro znovuoživený pivovar je vařit pivo,“ usmívá se architekt Pavel Prouza, který se svou ženou zachraňuje pivovar ve středočeské Lobči. „Bez piva by o pivovarskou památku nikdo nestál. Museli jsme ho tedy začít vařit,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

„Samozřejmě dnes existují kosmičtí turisté, kteří si zaplatí cestu a vyletí do vesmíru. Ale oni tam prakticky nic nedělají. Pokud to má být astronaut, který plní nějaké vědecké cíle a zadání, tak musí mít spoustu znalostí a zvládnout například velmi silné přetížení při startu. Astronautem se opravdu nemůže stát každý. Chce to nejen odvahu, ale velkou fyzickou kondici, což například stíhací piloti mívají,“ popisuje astronom Pavel Suchan, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Ve Slovenském krasu najdete jedinečnou aragonitovou jeskyni. „V tomto rozsahu jsou na světě jen tři takové,“ popisuje bývalá ředitelka českého zastoupení slovenského cestovního ruchu Klára Badinková.

Nikola Vaňová se před tím, než nastoupila na mateřskou dovolenou, věnovala oboru IT, sama programovala weby a překladatelské služby. „Pak jsem nastoupila na mateřskou. Bydlíme ale ve starém baráku na Smíchově, kde byla stále strašná zima. Radiátor, co tam byl, nedokázal místnost vytopit. Do toho se v rozích začala dělat plíseň. A tak jsem začala zkoumat, jak se to dá vytopit – načež jsem objevila technologii infračerveného záření. Objednali jsme si jeden obraz a říkali super, ale ta estetická stránka nebyla úplně boží. A tak mě napadlo, že si namaluji obraz sama,“ popisuje Nikola Vaňová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

Filip Dušák popsal, co vlastně obnáší profese rybářského instruktora. „Není to průvodce, který vás vezme na ryby. Rybářský instruktor je o tom, že vás naučí, jak na to. Je to vlastně učitel. Nedovede vás na místo a neřekne ‚tak tady si tu rybu chytíš‘. Já naopak vyprávím, co je na to chytání ryb vše potřeba. Jaké pruty, jaké navijáky. Všechny vezmu na loď a ukážu nejnovější vybavení,“ popisuje svoji profesi instruktor Filip Dušák, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

V jihočeském městě se nachází nejstarší vodní elektrárna na našem území. Ta je spojená s Františkem Křižíkem. „Písek bylo v devatenáctém století krajské město a správní středisko velkého území. S veřejným osvětlením na tom byl však velice špatně. Od konce třináctého století si člověk v noci na cestách musel svítit loučí nebo lampou sám,“ popisuje Marek Anděl z píseckého Muzea osvětlování města.

„Velikonoce se v Čechách oslavují málo, a nejvíc dokonce až den poté,“ myslí si kulturní antropolog Giuseppe Maiello. Nejsmutnějším dnem má být Velký pátek, nejveselejším naopak Květná neděle. V Česku se ale nejvíce oslavuje až Velikonoční pondělí. „Všechno teoreticky začíná u Popeleční středy, to znamená 40 dnů před Velikonocemi. Měl by se držet půst, což je zrovna v Česku problematické. Od Popeleční středy by se také lidé měli vyhýbat bujaré a slavnostní atmosféře, ale často se toto období překrývá s masopustem, jako právě letos,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

Slovenský spisovatel Roman Kulich vydal nedávno novou knihu pod názvem Devět křížů. „Jednoho dne jsem si o devíti křížích přečetl článek a ten příběh jako takový mi přišel velmi zajímavý,“ popisuje Kulich vznik knihy. Ta čerpá z pověsti o tragické smrti nevěsty a velkém masakru při svatebním průvodu. Ten se odehrál na Vysočině, na místě dnes stojí právě devět velkých křížů. „Prý na daném místě řidiči stále vídají nevěstu,“ dodává spisovatel Kulich, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Můj muž se svým kamarádem sbírají škodovky už asi 20 let. Dnes máme sbírku přibližně stovky aut,“ popisuje Blanka Kunčarová ze Světa škodovek, kde je vystavená asi šedesátka aut. Čtyřicet kusů je stále ukryto v depozitu nebo na renovaci. 

„Chtěli jsme sami vědět, jestli jsme menšinová skupina lidí, kteří jsou mimo realitu nebo jestli to tak není. Rozhodli jsme se udělat seriózní průzkum, abychom téma otevřeli,“ popisuje motivace k objednání sociologického průzkumu Daniel Vávra ze Společnosti pro obranu svobody projevu. Společnost chtěla šetření zadat agenturám ze Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR). „V SIMARu jsme hledali proto, že nám bylo řečeno, že v případě, že sdružení obejdeme, budou náš průzkum všichni zpochybňovat,“ říká Daniel Vávra. „Agentury, co nám odpověděly, nám řekly, že nemají čas. Po čase nám přestaly odpovídat úplně,“ dodává dopolední host Rádia ZET.