„Ve vyspělých gastronomických kulturách jako je Španělsko, Francie nebo Velká Británie se lidé naučí nejen vařit, ale také přístup k řemeslu a pokoru,“ myslí si šéfkuchař Miroslav Kalina. Zahraniční stáže jsou podle někdejšího porotce v televizním MasterChefu zásadním milníkem v kuchařské kariéře. „Pokud máte někoho, kdo vás na stáže doporučí, nekoukají na vás tolik nedůvěryhodně. Když se osvědčíte, pustí vás na stáži i někdo k vaření. Člověk tam však není, aby vařil, ale aby se učil,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

Turistům se při povídání o Česku nejvíce vybaví metropole Praha nebo známí fotbalisté Pavel Nedvěd, Milan Baroš nebo Petr Čech. Ředitel agentury CzechTourism Jan Herget v dopoledním vysílání Rádia ZET dodává, že cizinci si hlavní město velmi pochvalují. To, co zahraniční návštěvníci na České republice obdivují ale také záleží na tom, odkud jsou. „Němci milují pivo, Korejci červené střechy a Rusové obdivovali české lázně,“ popisuje Herget. V rozhovoru také mluvil o tom, jak se cestovní ruch vrací k životu po pandemii covidu. Loňský rok byl podle něj poměrně pozitivní, chyběli ale turisté, kteří v Česku utrácejí nejvíc peněz. 

„Týnec nad Sázavou byl do roku 1920 poměrně malá obec. S příchodem Františka Janečka a přenesením výroby motocyklů do Týnce se začala obec rozrůstat,“ říká předseda Vlastivědného spolku Týnec nad Sázavou Jan Jiráň. V třicátých letech měl Týnec přibližně 700 obyvatel. Kolem roku 1940 zaznamenala tehdy ještě obec na Sázavě přes 1000 obyvatel. „Po druhé světové válce přišel velký skok, kdy v Týnci bydlely až 4 tisíce lidí,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

János Kokeš se narodil v Československu v čistě maďarské rodině. „Během studentských let jsem byl zpravodajem v Moskvě, pak jsem byl několik let v Bukurešti,“ vzpomíná dopolední host Rádia ZET. V Rumunsku byl dopisovatelem od roku 1988 do roku 1992. Československo-maďarský novinář byl jediným československým reportérem, který zažil rumunskou revoluci v roce 1989.

„Když po revoluci začaly vycházet punkové desky, tak jsem najednou zjistil, že je to právě to, co chci poslouchat. Byl jsem ve věku, kdy jsem se rozhodoval pro své iniciační kapely. Zažil jsem v tom nejlepším věku tu nejlepší dobu, kdy se z totality stala svoboda,“ říká frontman kapely Vypsaná fiXa Márdi, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

V pondělí 21. března začalo astronomické jaro. Podle meteoroložky Dagmar Honsové to znamená, že se až do letního slunovratu budou prodlužovat dny. A společně s tím astronomickým jarem, začalo i to pocitové. „Startují teploty kolem dvacítky, stejně jako v minulých letech ale nemůžeme vyloučit, že se zima ještě vrátí,“ říká meteoroložka v dopoledním vysílání Rádia ZET. Dodala k tomu, že by lidé ještě rozhodně neměli odkládat zimní bundy. V dubnu nás totiž čeká doslova aprílové počasí i se sněhovými vločkami. Meteoroložka v rozhovoru vysvětlovala také to, jak se taková předpověď počasí vlastně připravuje. 

Výška hráče basketbalu není podle bývalého sportovce Davida Douši to nejdůležitější. „Říká se, že jde o sport chytrých lidí, je zapotřebí přemýšlet a schopnost pracovat v týmu,“ popisoval ve vysílání Rádia ZET bývalý basketbalista, který s tímto sportem začal v devíti letech. „Chtěl jsem hrát, jakmile jsem se naučil chodit,“ dodává Douša, který má basketbal v krvi. Jeho rodiče totiž reprezentovali Československo v národním týmu. Rodina bývalého basketbalisty je navíc tou nejvyšší v republice. „Nejvyšší dlouho býval tatínek s 213 centimetry, brzy ho přerostl můj mladší bratr o 5 centimetrů,“ říká bývalý basketbalista, který měří 208 centimetrů. David Douša už sice profesionálně basketbal nehraje, pracovně ale u sportu zůstal. V rozhovoru popsal, čemu se aktuálně věnuje. 

„S kamarádem jsme začali provozovat rumové kino již před patnácti lety. Jednou za půl roku jsme vyrazili do běžného kina s lahví kvalitního rumu vždy na jeden z nejhorších filmů, co se promítal,“ vzpomíná David Paškevič, který provozuje rumové kino BALT. „Nejdřív jsem chodil jen já s kamarádem, pak se na sebe vše nabalilo tak, že jsme chodili až v padesáti lidech,“ pokračuje host Rádia ZET.

„Pár let zpátky moc lidí problematiku odpadů neřešilo. Dnes se z toho však stal trend,“ říká Tereza Janů z projektu Zero waste life. „Nejdůležitější je začít postupně. Někdo se všechny změny snaží udělat najednou a dlouhodobě to nevydrží,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

„Měřitelnost cestovního ruchu je velmi problematická. Český statistický úřad do statistiky zařazuje pouze ty turisty, kteří se ubytují. Koncem loňského roku jsme vyzkoušeli nakoupit data o pohybu od mobilních operátorů. Chceme v tom i pokračovat,“ říká ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu Jakub Kulhánek. „Propagujeme Středočeský kraj a zveme do něj turisty. Vzděláváme také podnikatele v cestovním ruchu v našem regionu,“ dodává dopolední host Rádia ZET.