Tomáš Jaroň má doma čtrnáct kousků, v tuto chvíli je z nich pojízdných pouze pět. Popisoval také, jak moc ve Velorexu fouká. „Záleží, jestli jedete bez střechy, nebo s ní. Také jestli máte nasazená boční okénka. V momentě, kdy jsem ve voze zcela utěsněn, jak se střechou i okénky, tak tam až tolik nefouká. Ale vždy se nějaká mezírka najde,“ říká sběratel Veloruxů Tomáš Jaroň. Ten byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Infarkt je závažné život ohrožující onemocnění. Je lepší nic nepodcenit a radši volat záchranku zbytečně než ji nezavolat a prodělat infarkt,” varuje zástupce primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Ošťádal s tím, že je akutní infarkt život ohrožující stav. „I když na infarkt nezemřete, s každou minutou trvání obtíží vám umírají další a další srdeční buňky. I když tohle akutní období přežijete, srdeční pumpa bude velmi pravděpodobně postižená a může se rozvinout srdeční selhání. Na každé minutě proto záleží,” apeluje dopolední host Rádia ZET. 

Fotograf Honza Sakař používá 170 let starý postup a fotí na měchový fotoaparát s rokem výroby 1891. „Jde o jednu z prvních fotografických technik, které se kdy používaly. Vyfocený obrázek zůstává na plechové desce, v mém případě konkrétně na hliníku,” vysvětluje dopolední host Rádia ZET. „U portrétování je technologická stránka druhotná. Mnohem důležitější je navázat s člověkem před aparátem vztah. Nejdřív se domluvíme, jak má fotka vypadat, potom hledáme záběr a teprve pak začínáme fotit. Dělá se jeden záběr, je tedy zapotřebí všechny tyto kroky udělat co nejpořádněji,” dodává. 

„Už u miminek bychom měli dbát na správné upoutání dítěte v autosedačce. S tím, jak děti rostou bychom měli upozorňovat třeba i na to, proč máme reflexní pásku na kočárku. Ve věku tří až čtyř let musíme dítě připravovat na to, že vyrazí do provozu samostatně,“ říká Markéta Novotná, která byla ranním hostem na Rádiu ZET.

„To, že jsou ve finále prezidentských voleb dva kandidáti s komunistickou minulostí, mě nepřekvapilo. Poté, co Danuše Nerudová udělala několik chyb, mi bylo jasné, že to budou tihle dva,” říká badatel z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, z Muzea paměti XX. století a spoluautor knihy Zrůdy StB Radek Schovánek. „Patřím mezi lidi, kteří minulý režim rozhodně nemilovali, ale přesto půjdu a hodím to tam člověku, který byl za normalizace členem KSČ. Touhle volbou se komunistická éra odsunula do historie. Pro mě je to zlom,” dodává dopolední host Rádia ZET. 

„Každá lokalita člověku přináší do té doby nepoznané informace. V tom je každá z nich nenahraditelná, jedinečná a nedocenitelná. Když se mi ale podařilo proniknout do anglo-amerického týmu, který mě vzal kopat na několik sezón do Pompejí, podlehl jsem jejich kouzlu,” říká dopolední host Rádia ZET, archeolog Pavel Titz, který vedl dílčí výzkum Pompejí. 

„Podporovatelů Nocleženky jsou desetitisíce. Hned na začátku to mělo na český nezisk nebývale velký ohlas a zájem. Dokonce jsme tehdy zbořili platební bránu na Darujme.cz. Úspěch tedy přišel relativně rychle,” vzpomíná zakladatelka Nocleženky Lucie Stejskalová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET. 

„Začalo to panem architektem Rozehnalem, který chtěl vydat knížky o Pardubickém kraji. Ta edice čítá už několik knih. Na to konto se mi ozval jakýsi pan Hujer. Myslel jsem si, že je to nějaká legrace,” vypráví fotograf, cestovatel a nakladatel Lukáš Zeman, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Za oním pánem se přesto vydal do pardubického domova seniorů. „Jednalo se o Jindru Hojera, který byl předlohou Foglarova Jindry Hojera v Rychlých šípech,” dodává Zeman. 

„Pro mladé lidi jsou počítačové hry samozřejmá součást kultury. Odkazují se na ně nejen ve vtipech a memech. Lidí, co mi říkají, že nikdy žádnou hru nehráli, vyvádím z omylu dotazem na hru Tetris,“ usmívá se herní vývojář Martin Vaňo, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Televizi na území Československa čeká 70leté výročí prvního vysílání. Vývoj ČST začínal již těsně po druhé světové válce. Snahy o první vysílání však oddálil Vítězný únor. „Československá televize vznikla ve světovém měřítku poměrně pozdě. Vysílalo se již ve Velké Británii, v západním Německu a v Sovětském svazu,“ říká televizní historik Daniel Růžička, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.