„Dětská literatura mě zajímá a baví odjakživa. Permanentně se pohybuji mezi dětmi. Je důležité hledat pro ně ten správný jazyk. Ta literatura musí být úplně jiná. Je to velká výzva,” popisuje překladatelka z italštiny a nakladatelka Klára Löwensteinová, která byla dopoledním hostem na Rádiu ZET. Nedávno vyšla kniha Čipí od Maria Lodiho, kterou přeložila z italštiny. „Letos by oslavil sto let. Pro Italy byl v pofašistickém období takový Komenský. Záleželo mu na dětech, vzdělání a demokratizaci společnosti.” 

„Před časem si lidé mysleli, že zlato už není konstanta. Centrální banky včetně té české se ho tedy začaly zbavovat. Teď ale pochopily, že když je nejhůř, všichni ke zlatu utíkají. Je to bezpečný přístav,” myslí si ekonom a analytik finančních trhů Vladimír Pikora. Poukazuje na to, že když přišla válka na Ukrajině, zlato vyskočilo dramaticky nahoru. „Centrální banky světa nakoupily nejvíc zlata od roku 1967. Přes padesát let si myslely, že zlato už nebude to super. Najednou se k němu ale všichni vrací. Vidíme také ohromnou poptávku z Číny a Ruska,” doplňuje dopolední host Rádia ZET. 

„Tím, že jsme národ pejskařů a pejskařská komunita je tady obrovská, jsme schopni si udržet nejrůznější privilegia pro dvojici člověk-pes,” poukazuje odborník na zvířata František Šusta na to, že v Česku můžeme se psem na více míst než v mnoha jiných zemích. Podle něj máme specifičtější záliby než zbytek Evropy. „Jsme národ pejskařů, chatařů, rybářů, vodáků a podobně. Život si užíváme a pes je toho součástí,” dodává dopolední host Rádia ZET. 

„Stačí, aby byl někdo dostatečně vysoký a pak se z toho udělá dvoumetrový, čtyřmetrový, libovolný obr. Pro dětský věk je to ideální. My jako dospělí si volíme podobně stupidní pověsti a věříme jim, ale máme pocit, že jsou aspoň trochu sofistikovanější než ty dětské,” myslí si filmař točící o záhadách Jakub Bouček, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Teenageři a děti ze základních škol se podle něj rádi chodí někam bát, tak vznikají třeba pověsti o strašidelných hřbitovech. Občas se jich dokonce chytí média a pověst vejde ve všeobecnou známost. Právě tyto vymyšlené pověsti se snaží vyvracet ve svých videích. 

„První dojem je v mezilidské komunikaci klíčový. Ať už se bavíme o rande či o setkání s obchodním partnerem, na druhého člověka chceme udělat velmi dobrý dojem, chceme ho zaujmout a chceme se ukázat v tom nejlepším světle,” vyjmenovává lektorka etikety Iva Pluháčková, která byla dopoledním hostem Rádia ZET. Jak říká, na první dojem se dá připravit. 

„Všechno se dá udělat tak, že to nikdo nepozná. Vracím věci do původní podoby a oprava není vůbec znát,” říká šumavský truhlář a restaurátor Miroslav Kůs. Ve své dílně se podle svých slov specializuje na to, co už ostatní truhláři nechtějí dělat, protože je to příliš složité. „Už to dělám 35 let. Nedá se ani vzpomenout, co všechno jsem dělal. Je toho strašné množství,” dodává dopolední host Rádia ZET, za kterým se moderátor Martin Karlík vydal až do Kašperských Hor. 

Pod městem Kašperské Hory se nachází podzemní chodby. „Ve sklepení pod radnicí se dříve skladovaly sudy s pivem. Bývaly tu dva pivovary – městský a hradní. Byla tu velká poptávka po pivu,“ vysvětluje patriot Radek Nakládal, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. Přímo do šumavského města se za ním vydal moderátor Martin Karlík.

Poprvé se pro veřejnost ukázal betlém v Kašperských Horách v roce 2012. Od té doby do něj přibývají další postavičky, které v současnosti vyřezává Jiří Brož. „Soutěžili jsme se sušickým betlémem. V Kašperkách někdo prohlásil, že si uděláme vlastní jesličky,“ říká dopolední host Rádia ZET, za kterým se přímo na Šumavu vypravil moderátor Martin Karlík.

„Dnes vystavujeme přes dvě stě strojů. Hodně jsem se specializoval na české značky a malovýrobce. V období první republiky u nás bylo evidováno zhruba 130 výrobců motocyklů. Snažil jsem se shánět hlavně ty z okolí Šumavy,” vypráví dopolední host Rádia ZET, sběratel motocyklů Zdeněk Bálek. V současné době má tři muzea – v Kašperských Horách, v Železné Rudě a v Bečvě nad Teplou. A právě do Kašperských Hor se za ním vypravil moderátor Martin Karlík. 

„Jsem liberální. Když někdo přijde a požádá o křest, nedělám s tím velké problémy. Jsem rád, že lidé chtějí pokřtít své dítě. Hlásí se tak k civilizaci, ve které vyrůstali už naši prarodiče. I oslava Vánoc je důkazem toho, že někam patříme. Smutné je nikam nepatřit,“ myslí si římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik, který byl předvánočním dopoledním hostem na Rádiu ZET. Křtů mívá každoročně ke stovce, někdy ji dokonce překročí.