„Kolem svatého Martina jsou takové druhé Vánoce, samá husa. Mimo Martina si ji skoro nikdo nedá. Kdybychom ji dali na lístek, nemyslím si, že by byla moc oblíbená. Je to tradice, která se dodržuje, a to je paráda,” chválí si šéfkuchař a porotce soutěže MasterChef Jan Punčochář, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. „Ta tradice se dodržuje už dlouho, není to jen pár posledních let.” 

„Zrakově postižených lidí mi bylo líto. Nikdo jim nezprostředkoval obraz tak, jak by si zasloužili. Ty nejhezčí obrazy, které namaluji, musím prožít. Do obrazu se musí proniknout. Rozhodl jsem se, že chci obrazy těmto lidem přiblížit,” vysvětluje dopolední host na Rádiu ZET, malíř Pavel Švec to, jak se dostal k popisování obrazů pro nevidomé. 

„Máme touhu připomínat Emila Kolbena lidem tak, aby byl známý jako Křižík, Baťa nebo Laurin & Klement. Členy našeho spolku propojila knižní výpověď Jindřicha Kolbena – vnuka Emila Kolbena, kde jsou sepsány vnukovy vzpomínky a příběh,“ říká dopolední host Rádia ZET, vedoucí výstavy EMIL KOLBEN 160, Miroslav Jiřík.

„Česko je dnes úspěšná a demokratická země. Není to ten středoevropský potížista, což je image některých sousedů, Maďarska a Polska především. Jeden čas se to vztahovalo na Visegrád obecně, ale válkou na Ukrajině se Visegrád rozpadl. Teď se o Česku více mluví kvůli českému předsednictví Evropské unii, protože koordinuje evropské snažení a ne proto, že se tu něco závratného děje,” konstatuje dopolední host Rádia ZET, odborník na střední a východní Evropu Jacques Rupnik. 

Letos o ní vyšla kniha Císařovna fotbalu. „Důvodem bylo asi to, že jsem v roce 2019 vážně onemocněla. Mým přáním bylo, aby tu po mně něco zůstalo a abych si udělala radost. Ta radost byla napsat něco o ženském fotbale, o tom vůbec nic není,” konstatuje fotbalová trenérka Eva Haniaková, která je zároveň spoluautorkou knihy. „Ženský fotbal neměl na růžích ustláno, byla to taková rarita. Ale myslím, že v 70. letech se trochu dral ven. V té době ženský fotbal u nás patřil mezi špičku evropského fotbalu,” dodává dopolední host Rádia ZET Haniaková. 

„Naše show je takový cirkus. Nemáme jednotný žánr, charakterizuje nás zvuk kapely,” říkají Jakub Mašek a Tomáš Kůgel, členové kapely Circus Brothers, kteří byli dopoledními hosty na Rádiu ZET. Kapela kombinuje balkánskou dechovku a diskotékové rytmy. Obsahuje nástroje jako klarinet, housle, kytaru, bicí, baskřídlovku, trombon, heligón a klávesy, nechybí ani vokály. „V kapele nás je šest, se zvukařem sedm,” dodávají. 

„Chováme ryby a tím nám vznikají dále využitelné odpadní látky. Přes odkalování hrubých kalů získáváme výživu pro rostliny a jejich kořenový systém. To znamená, že zelenina nám vyroste z odpadní vody od ryb a pomůže nám vyčistit vodu, kterou můžeme dále použít pro ryby zpětně. Je to uzavřený cyklus,” popisuje dopolední host Rádia ZET, ekologický farmář Jan Dušek. „Aquaponie je celkem unikátní chov ryb spojený s pěstováním zeleniny,” vysvětluje. 

„Jako retro vnímám nádherný design 70. a 80. let. Dnes se za něj ale považuje téměř celé 20. století,“ popisuje ředitel Retro muzea Praha Robert Vůjtek. „V roce 2014 jsme se šli podívat do muzea tehdejšího východního Německa v Berlíně. Tam jsme téměř padli na zadek a říkali si, že to je přesně to, co se nám líbí. Expozici jsme připravovali téměř 6 let,“ říká dopolední host Rádia ZET.

„Vznik nezávislého samostatného Československa bylo vyvrcholení snah, které jdou až do národního obrození. Ve druhé polovině 19. století jsme dosáhli velmi dobré úrovně ekonomické a sociální a rok 1918 byl politickým završením, kdy jsme získali vlastní nezávislý stát,” říká dopolední host Rádia ZET, bývalý novinář a někdejší místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. 

„Dneska se spojují symfonické orchestry s muzikou, kterou dělaly rockové skupiny. Hudba se nechává přeinstrumentovat pro symfonický orchestr. Je to hlavně proto, že lidé chtějí melodie. V současné hudbě strašně chybí, ať už v symfonické nebo v populární,” myslí si dopolední host Rádia ZET, hudebník Felix Slováček. „Současná hudba není ono. Nechci říct, že jsem staromil, ale přece jen to byla muzika, která měla hlavu a patu. Byla melodická, měla rytmus, krásné texty. Nemusely tam být vulgarismy. Bylo by dobré, kdyby se to aspoň částečně vrátilo.”