Z Prahy dokázal na lodi doplout do Paříže. „Jsou to skoro 4 tisíce kilometrů. Proplujete skrze 340 plavebních komor. Cesta tam a zpátky vyjde na 7 týdnů. Každý den musíte uplout alespoň něco,“ říká Jiří Pěknice z Českého svazu vodního motoristu. „Poprvé jsem tu trasu absolvoval ve dvaceti letech v roce 1995. Jel jsem tenkrát podle autoatlasu, kde jsem měl nakreslené, kudy mám jet. Podařilo se mi tehdy i vrátit,“ doplňuje dopolední host Rádia ZET.

„V klubu se nám líbí staré historické kluzáky – bezmotorová letadla poháněná přírodními silami. V současnosti se však ve vzduchu objevují především jejich repliky,“ říká Tomáš Mezera z Plachtařského oldtimer klubu. „Na obloze u nás létají tyto stroje až z roku 1929. Až na pár drobných dílů jsou však postavené celé znova, ale původními metodami,“ vysvětluje dopolední host Rádia ZET.

„Vazač knih je rozhodně profese, která je stále funkční. Samozřejmě, že se většina knížek neváže ručně, ale knihvazači dnes vyrábějí rekvizity do filmů, opravují staré knihy nebo dělají speciální knihy,” vysvětluje dopolední host Rádia ZET, knihařka Karolína Voňková. Vázání knih také vyučuje na kurzech. „Naučíte se tam základy, jak k tomu přistoupit a jaké materiály a pomůcky použít. Na pokročilých kurzech se učí i složitější postupy jako kniha s pevnou vazbou,” dodává vazačka knih. 

„V mediálním světě to pro novináře bylo v tu dobu přínosné tím, že jsme poznali spoustu pozoruhodných lidí, kteří se pak octli na velmi zajímavých postech. Někteří tam dodnes jsou,” vypráví o období 90. let bývalý novinář a nynější předseda Rady České tiskové kanceláře David Soukup, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Novináři také podle jeho slov poznali hodně zajímavých lidí z podsvětí, z nichž už dnes mnozí nežijí. 

„Češi jsou strašně šikovní. Zhruba 85 procent našich výrobků jsou stavebnice a 15 procent hotová auta,” vyjmenovává majitel automobilky Kaipan Michal Hradský, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. V současné době mají sedm zaměstnanců. „Lidé si nás nacházejí sami,” dodává s úsměvem. 

„Agility je sport člověka se psem. Je podobné koňským parkurovým závodům. Rozhodčí na začátku připraví trasu, psovodi si ji projdou, naučí se ji a musí ji se svým psem překonat. Psi skáčou přes překážky nebo probíhají tunelem,“ vysvětluje Karina Divišová.

„Sbírám spíše historické osobnosti. V našem klubu je ale spousta sběratelů, kteří čekají před divadlem nebo jdou do šatny a nechají si od dané osobnosti něco podepsat,” vysvětluje předseda Klubu sběratelů autogramů Martin Pros, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. „Asi nejsbíranější český herec je Vlasta Burian. Potom Voskovec s Werichem, Hugo Haas, Adina Mandlová a Nataša Gollová. Jsou to fotografie, které si za první republiky nechávali podepisovat stejní sběratelé, jako jsme dneska my. Tehdy čekali před divadlem a podobně,” dodává sběratel autogramů. 

„Když jsme získali pozůstalost Jaroslava Foglara, byl jeho byt v původním stavu. Rozhodli jsme se, že tam budeme ubytovávat překladatele a spisovatele z celého světa. Muzeum tam nejde udělat, byt je v běžném činžovním domě. Ostatním nájemníkům by se to nelíbilo,“ říká Magdaléna Černá, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Obal prodává. Když vás ovšem zaujme, i obsah je pak dobrý. Nechci však říct, že každý, kdo se dobře oblékne, je slušný a charakterní,“ říká Martin Gruntorád. „Pokračuje doba tepláková. Nikdy jsem se s tím nesmířil. Jsem odpůrce tepláků. Argument, že jsou pohodlné, nemůžu poslouchat,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

„V naší expozici se zaměřujeme na starší hračky – především na devatenácté století a meziválečnou éru. Končíme bakelitovými hračkami z padesátých let,“ popisuje svou sbírku Miroslav Smaha z muzea technických hraček ve Velvarech, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.