Dopolední host

„Také jsme byli otroky toho opruzu, já ho dokonce vystudoval – učitelství českého jazyka pro střední školy, a tak v podstatě rozbíjíme tu normu. A jedna z věcí, na kterou se dětí ve školách ptáme, je to, co má společného Mácha, Erben a Seifert. Vždy společně dojdeme k tomu, že jsou mrtví. A na to konto jim představíme nějakou aktuální formu poezie,“ popisují tvůrci slam poetry Tomáš Kůs a Filip Koryta na Rádiu ZET.

Spisovatelka Irena Piloušková vydala zatím tři knihy, ta poslední se jmenuje Buď hodná. „Je to mezigenerační román s prvky thrilleru. Tím, že jsem studovala sociologii a zaměřovala se na kriminologii a sociální patologii, tak mě tato témata zajímají. Hlavním tématem knihy je psychické domácí násilí. Myslím, že pod pojmem domácí násilí si každý představí pár facek, nikdo si už nepředstaví to nefyzično, které bolí o to více,“ říká spisovatelka Irena Piloušková, která byla hostem Rádia ZET.

V bývalém restauratérovi Janu Bednářovi začal růst před několika lety nápad na cestování. „Přemýšlel jsem, jak to udělat co nejlevněji. Po čase mi došlo, že pokud půjdu pěšky, bude to nejlepší. Toho rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože když jdete pěšky, máte na vše čas a unikátní možnost sledovat místa, země, lidi. Je to jiný úhel pohledu, jak tu cestu prožít,“ popisuje nomád Jan Bednář, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„V osmdesátých letech minulého století prošla tvrz zásadní rekonstrukcí, díky které má dnešní podobu. Paneláky okolo památky nikomu nevyčítám. Stejní lidé, co je postavili, totiž zrekonstruovali tehdejší šílenou ruinu, ve které dříve sídlilo JZD,“ říká vedoucí Chodovské tvrze Anna Klamová Janotová. Tvrz na území dnešní pražské čtvrti Chodov byla vybudována v závěru 13. století. „V sedmnáctém století se v Chodovské tvrzi probourala okna a prosvětlila se. Zřejmě se i proboural vchod na nádvoří. V 19. století přišel klasicistní proud a vznikly arkády v podzemí,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

 „Mám chovatelskou stanici, která je registrovaná pod oficiální organizací,“ říká chovatelka Simona Linková. „S větší poptávkou po těchto roztomilých mazlíčcích začal v souvislosti s ježky problém s množírnami. Snažíme se pořádat akce, kde učíme lidi, odkud si mají zvířata brát,“ doplňuje dopolední host Rádia ZET.

„Už kdysi jsem věděla, že bych chtěla sama něco zkusit. Bavilo mě organizovat různé akce a zároveň mě bavilo cestovat. Takže jsem tyto dvě věci spojila, protože ta práce je zároveň i mým koníčkem. Baví mě ukazovat různá místa a dělat lidem něco pro radost,“ říká průvodkyně Markéta Horčičková, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Poprvé jsem daboval ve čtyřech letech, neuměl jsem číst a neviděl jsem ani na plátno. Museli do mě strčit, abych věděl, kdy mám promluvit. Za těch 30 let udělal dabing velký progres. Dnes se celovečerní film nadabuje třeba za týden, v dřívějších dobách celý týden dělali jednu scénu. Mění se i způsob práce – dříve byli ve studiu všichni herci z dané scény. Dnes je tam herec víceméně sám, nadabuje celý film a pak přijde další herec, který nadabuje svoji postavu,“ popisuje moderátor a dabér Bob Švarc, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„V zemích, kde jsou chrtí dostihy součástí zábavního a hazardního průmyslu, je osud psů tragický. Zvíře je bráno jako prostředek pro vydělávání peněz,“ říká Hana Kellermannová z organizace Chrti v nouzi. „Když ztratí výkonnost na dostihové dráze nebo se zraní, tak je již pro tento účel nepoužitelný a majitelé se ho zbavují často brutálním způsobem,“ vysvětluje dopolední host Rádia ZET.

„Celé to začalo náhodou. V kancelářské práci jsme hledali společného mazlíčka, který by nikomu nevadil a nepotřeboval by příliš mnoho péče. Jedna kolegyně přišla s tím, že by bylo fajn si pořídit šneka. Chvíli to byl jeden šnek, dva šneci, a pak se ve mně probudila dětská vášeň, kdy jsem sbírala zahradní šneky a krmila je salátem u babičky. To přerostlo ve vášeň, která dnes čítá několik stovek šneků – ne zahradních, ale například afrických nebo malajských,“ popisuje chovatelka Romana Šmírová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

Vladimíra Staňková má na svém kontě dětskou knihu s názvem Vymetkout a záhada prázdného pokoje nebo Abeceda zvířátek. Ta je napsána jako poezie, jak celé dílo vznikalo? „Zrovna jsem redigovala nějakou anglickou knížku o zvířátkách a inspirovala mě. Říkala jsem si, že je to vděčné téma, taková dětská klasika. Ptala jsem se sama sebe, zda zkusit napsat verše nebo klasické vyprávění. Nejprve jsem tedy zkusila ty verše a lidi, co mě dobře znají, říkali, že je to dobré a vtipné. Tak jsem to ukázala lidem, které znám méně a furt se mi nezdálo, že jim se to zdá. A tak jsem se vrátila k původní cestě – oslovila jsem celoživotního literárního kritika, napsala mu, že zde mám jeden rukopis a nepřiznávala jsem, že se jedná o moje dílo,“ popisuje vznik knihy autorka dětských knížek a redaktorka Vladimíra Staňková. Ta byla dopoledním hostem Rádia ZET.