Dopolední host

„Češi přijeli na Jadran už před sto lety, tehdy objevili krásy Chorvatska. Přijeli první hosté a začali stavět první hotely a vily. Pro oba národy je důležitá znalost jazyk – a jeho podoba. Máme také stejnou mentalitu,“ popisuje ředitel Chorvatského turistického sdružení pro Českou a Slovenskou republiku Miodrag Mlačić, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Jindřich Holub je členem monarchistické strany Koruna česká a je příznivcem obnovy českého království. „Monarchie není stará, není ani moderní. Je to zkrátka státní zřízení, které v současné Evropě existuje. To je jak kdybychom řekli, že je zastaralá rodina. Je to monarchistický systém, kde děti mají natrvalo své rodiče. A já neříkám, že je potřeba to vyměnit a že například nedoporučujeme svatby. Takhle já se dívám na tu monarchii, jsme zastánci této myšlenky,“ popisuje člen strany Koruna česká Jindřich Holub, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Módní návrhářka Marie Zelená ve své tvorbě hodně používá fotografie, ráda dělá svatební a večerní šaty, vyrábí liturgické oblečení, ušila šatičky pro Pražské Jezulátko a vytvořila i zástěry pro dětské lékaře a sestry. „Mají je například v onkologických centrech či na odběrech krve. Každá sestřička nebo doktor má jiný obrázek, takže to děti mají pestré,“ říká Marie Zelená, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Jsem všechno, jen ne přírodní typ ženy. Vždy jsem naopak byla taková fiflena na podpatcích, ráda centrem pozornosti. Nikdy by mě nenapadlo, že budu dělat něco s rostlinami a mechem. Jsem ale ukázkový příklad toho, jak rostliny člověka ovlivňují. Dokonce jsou na to i studie, dělaly se například testy, kde bylo různé pracovní prostředí – se sochami, rostlinami nebo vůbec nevyzdobené. Ve všech testech vyšlo nejlépe právě prostředí, kde byly ty rostliny,“ říká Karolína Barchánková, majitelka značky MOSS BOSS, která vyrábí mechové obrazy. 

„Dějiny našich zemí začaly společně. Za týden budeme mimochodem slavit svatého Vojtěcha, prvního pražského biskupa, je totiž zároveň i polským patronem. Naše země byly hodně propojené, pak každá šla ale jiným směrem, protože Polsko se orientovalo směrem na východ. Proto dnes máme tak blízko k Ukrajincům, Bělorusům nebo Litevcům. Češi patřili spíše do německého světa. Dohromady nás vrátila až ta komunistická totalita,“ říká ředitel Polského institutu Maciej Ruczaj, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Bojíme se, aby se z Přístavu 18600 nestala druhá náplavka, která je přelidněná. Lidi se snažíme rozdělovat po prostoru, aby každý člověk měl své místo,“ říká provozovatel parku Přístav 18600 Jindřich Krippner. Živý park je kulturní projekt lidí, kterým se nelíbil původní stav břehu, na kterém byla do roku 2014 černá skládka. „První, co rozzářilo tehdejší skládku bylo taneční představení japonského tanečníka Mina Tanaky,“ vzpomíná dopolední host Rádia ZET. 

„Náš art Park máme ve správě celoročně pronajatý od magistrátu. Po celý rok se o prostor staráme. Otevíráme však koncem dubna a končíme v závěru září, dokud se dá být venku,“ vysvětluje Jindřich Krippner. V prostoru někdejšího vlakového seřadiště dnes pořádají různé kulturní akce. To s sebou přináší i úskalí v sousedských vztazích. „Snažíme se se všemi sousedy vyjednávat v klidu a míru. Věříme, že co přinášíme není samozřejmé. Pořádání akcí chce spoustu nadšeneckého úsilí nejen nás pořadatelů, ale také umělců, kteří často vystupují za minimální honorář z dobrovolného vstupného,“ uzavírá Jindřich Krippner. 

Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka: 

„Problémy se špatnými vztahy na pracovišti řešíme z několika úhlů pohledu. To, že si někdo s ostatními nesedne nebo je něčím jiný, nemusí vždy znamenat pro firmu pohromu. To nebývá ten nejzásadnější problém. Ten začíná ve chvíli, kdy daný člověk reálně škodí. Dělá aktivity nebo věci, které ostatním překáží a dávají je do nepohody,“ říká výkonná ředitelka a trenérka seminářů Lucie Spáčilová z firmy Performia. 

„Hasicí přístroje u nás dnes dělá jen málokdo. Minimaxy se totiž dnes již vyrábí jako komponenty, které se jen sešroubují dohromady. My jsme šli úplně vlastní cestou, takže je vyrábíme celé,“ popisuje architekt a výrobce designových hasicích přístrojů Přemysl Kokeš, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Když si někdo pořídí pivovar, dělá to obvykle kvůli pivu – že ho má rád a prostě ho chce. U nás to bylo trochu jinak. My jsme se zamilovali do toho domu. Náš pivovar je chráněná památka, naší vizí bylo ji zachránit. A nejlepší náplní pro znovuoživený pivovar je vařit pivo,“ usmívá se architekt Pavel Prouza, který se svou ženou zachraňuje pivovar ve středočeské Lobči. „Bez piva by o pivovarskou památku nikdo nestál. Museli jsme ho tedy začít vařit,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

„Samozřejmě dnes existují kosmičtí turisté, kteří si zaplatí cestu a vyletí do vesmíru. Ale oni tam prakticky nic nedělají. Pokud to má být astronaut, který plní nějaké vědecké cíle a zadání, tak musí mít spoustu znalostí a zvládnout například velmi silné přetížení při startu. Astronautem se opravdu nemůže stát každý. Chce to nejen odvahu, ale velkou fyzickou kondici, což například stíhací piloti mívají,“ popisuje astronom Pavel Suchan, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.