Dopolední host

Dopoledním hostem Rádia Z byla zakladatelka průvodce světem umění Eduard Experience Barbora Půlpánová. Tématem jejího rozhovoru s moderátorem Ondřejem Kopou bylo umění a investice do něj. Půlpánová nejprve popsala svou klikatou cestu k tomuto oboru. Vystudovala politologii a pak se stala novinářkou. „Celý život jsem umění měla ráda a přemýšlela jsem, jak spojit svou vášeň s profesí. Odjela jsem proto do Londýna, Mekky umění, abych se něco naučila,“ říká Půlpánová. Globální trh s uměním se vlivem pandemie zmenšil zhruba o čtvrtinu. Pokud jde ale o český trh, tomu pomohla hospodářská krize v letech 2009 a 2010, kdy se objevila řada kupců, kteří vnímali umění jako alternativní investiční nástroj. „Deník The Wall Street Journal v roce 2018 vyhlásil umění jako nejlepší investici s ročním zhodnocením až kolem 10 procent,“ zmiňuje Půlpánová. Do jakého umění investovat a kteří autoři jsou hitem? I to ve vysílání zaznělo.

Dopoledním hostem Radia Z byl egyptolog z Českého egyptologického ústavu Jaromír Krejčí. Nejprve vysvětlil, v čem spočívá práce archeologa předtím, než vyjede na expedici. Jedná se především o důkladnou přípravu. „V připravovaném plánu musíme přesně popsat, co budeme dělat, a na mapě vyznačit, kde budeme pracovat. Toho se pak musíme držet,“ říká Krejčí. Archeolog v rozhovoru také zmínil, že každý, kdo pracuje na archeologické expedici v Egyptě, musí být schválený egyptskými bezpečnostními orgány. A co říká na označení objevu egyptských Pompejí, ztraceného města u Luxoru, za objev století? „Není to daleko od pravdy. Našlo se zde velké množství dochované materiální kultury. Místo je zajímavé i z architektonického hlediska,“ říká Krejčí. V rozhovoru také vysvětlil, proč je faraon Niuserre významným představitelem starověkého Egypta. 

Dopoledním hostem Rádia Z byl vizážista Pavel Kortan. „Doporučuji ženám používat make-upy, které mají lepší otěruvzdornost,“ radí vizážista a dodává, že v době roušek je důležité zintenzivnit péči o pleť a pravidelně si pokožku čistit. Podle Kortana jsou Češky praktické, většinou sáhnou po nejjednodušší variantě. Například Italky jsou v péči o sebe snaživější. Češky si péči o sebe dopřávají velice málo. „Nemyslím si ale, že je to otázka peněz,“ říká vizážista. Kortanovými klientkami je řada celebrit. Přiznal, že z líčení topmodelky Simony Krainové měl velkou trému. A byl také posledním, kdo líčil zpěvačku Ivetu Bartošovou. „Každá klientka je princezna, o kterou se musím starat tak, aby se cítila co nejlépe,“ dodává Kortan.  

Dopoledním hostem Rádia Z byl archeolog Martin Pták. Podle jeho odhadu chodí pravidelně několik desítek tisíc lidí do terénu s detektory. Jak velký problém to je pro archeologii? „Pokud předmět neodborně vyjmeme, tak narušíme původní nálezový kontext. Navždy tak ztratíme možnost revize. Takové chování je pro archeologii likvidační,“ říká Pták. Člověk si detektor pořídit může. Z právního hlediska s ním ale smí hledat pouze to, co ztratil. Není dovolené s ním cíleně vyhledávat archeologické nálezy. Legálně lze hledat pouze ve spolupráci s archeology. Problémem je i to, že hledání s detektorem je prezentováno jako běžná volnočasová aktivita. „Jako bychom chodili třeba na houby. Na to ale pozor, předmětů je omezené množství,“ upozorňuje Pták. Ve vysílání hovořil také o tom, že pověsti o pokladech schovaných na hradech nadělaly mnoho škody, nebo o tom, že kriminální policie má oddělení zaměřující se na hledače, kteří najdou například minci, a domnívají se, že jim patří. Archeologický nález je totiž majetkem státu. 

Dopoledním hostem Rádia Z byl Tomáš Pírek, učitel Základní školy U Krčského lesa v Praze a držitel ocenění Zlatý Ámos a Dětský Ámos. „Učitelem jsem chtěl být už od základní školy,“ říká Pírek, který učí češtinu, dějepis a občanskou výchovu. V rozhovoru mimo jiné prozradil, proč si myslí, že čtenářské deníky jsou přežitek: „Kdo rád čte, ten bude číst. Ostatní se snažím zaujmout v hodinách literatury.“ Podle Pírka je důležité, aby děti přemýšlely o tom, co čtou, a uměly z množství informací vybrat ty, které jsou důležité. „Chtěl bych, aby žáci byli vnímaví a empatičtí, protože to, jak se někteří dospělí lidé v dnešní době chovají, nad tím zůstává rozum stát,“ říká Pírek a doufá, že zkušenosti z online výuky v budoucnu zužitkujeme.

Dopoledním hostem Rádia Z byla Veronika Víchová, zástupkyně ředitele nevládního bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Tématem rozhovoru byly především dezinformace v době koronaviru. „Je důležité, aby obzvláště v této době vláda kvalitně a koordinovaně komunikovala s českými občany,“ říká Víchová. Podle ní je boj proti dezinformacím v Česku nedostatečný a měli bychom se mu věnovat na více úrovních, především ale ve školství. „Mediální gramotnost je v českém školství dost podceňovaná,“ podotýká Víchová, chválí ale práci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, spadající pod Ministerstvo vnitra. Jde ale o jedinou instituci v Česku, která se dezinformacemi zabývá. „Nejplodnější půdou pro dezinformátory je situace, kdy ve společnosti převládá nějaké emotivní téma, které vzbuzuje obavy a pochybnosti. Obecně je cílem dezinformací vytvořit chaos ve společnosti, podrývat její soudržnost a snižovat důvěru v demokratické instituce. V současnosti se dezinformace s naprostým přehledem nejvíce zaměřují na očkování,“ říká Víchová.

Dopoledním hostem Rádia Z byla Marie Oktábcová, ředitelka Nadace J&T, která stojí za projektem 8 000důvodů. Název upozorňuje na to, že v současné době je v různých typech ústavních zařízení téměř osm tisíc dětí. „Jsme přesvědčeni o tom, že každé dítě má právo vyrůstat v rodině. Naší prioritou je, aby se původním, ohroženým rodinám dostalo dostatečné pomoci formou terénních ambulantních služeb a dostupného udržitelného bydlení tak, aby děti mohly v rodinách zůstat,“ říká Oktábcová. Ani této oblasti se nevyhnuly dopady epidemie koronaviru. Nadace obdržela velké množství žádostí od rodin, které řeší problémy s bydlením a chodem domácnosti, protože řada rodičů pracovala na DPP nebo DPČ. „Pro zdravý vývoj dítěte je důležité vyrůstat v rodině, dítě potřebuje stabilní, emočně vřelý vztah s rodičem, byť náhradním. Zájem o náhradní rodinnou péči ale klesá,“ podotýká Oktábcová. 

„Já osobně mám rád Velký pátek, kdy je to skutečně takové duchovní zastavení,“ říká prorektor Univerzity Karlovy a historik umění Jan Royt. Velikonoce jsou podle něj každý rok svátkem naděje a příslibem do budoucnosti. Jaké sakrální památky spojené s křesťanskou ikonografií má rád autor knihy Mistr Třeboňského oltáře?