Dopolední host

Iniciativa 8000 důvodů je kampaní na podporu náhradní rodinné péče pro děti. Její název odkazuje na to, že v ústavní péči je v Česku okolo 8 000 dětí. Tuto iniciativu v dopoledním vysílání Rádia Z podpořila Anna Němcová, vedoucí Centra podpory pěstounských rodin Prevent.

„Jsem přesvědčená o tom, že náhradní rodinná péče je mnohem lepší variantou než ta ústavní,“ řekla Němcová, kterou ve studiu přivítal moderátor Martin Karlík. O osvojení zdravých miminek majoritního etnika je zájem velký. Takových zájemců je mnohonásobně více, než kolik je těchto miminek. Málo lidí je ale ochotných nabídnout domov větším dětem, dětem se zdravotními problémy nebo jiného etnika. Tyto děti tak často adoptují rodiny ze zahraničí.

Podle Němcové nejsou problémem finance. Dětské domovy a ústavy jich májí dostatek a děti v nich jsou materiálně dobře zajištěné. Nejsou ale připravené na život poté, co dětský domov opustí. „Schází jim láska, rodina a místo, kam by patřily. Schází jim člověk, na kterého by se mohly upnout a který by jim poskytl stabilitu, bezpečí a radost,“ dodává Němcová. V rozhovoru vysvětlila také rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí a prozradila, jak postupovat, pokud se někdo rozhodne stát se pěstounem. Takový krok podle Němcové vyžaduje odvahu vystoupit z komfortní zóny. 

Českou politikou stále rezonuje kauza okolo plánované cesty do Moskvy ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka Hamáček lže. Řekl to v dopoledním vysílání Rádia Z. 

„Pokud jde o cestu do Moskvy, tak je Jan Hamáček totálně nevěrohodný. Jeho verze o tom, že šlo o kamufláž, aby dostal do Prahy českého velvyslance Vítězslava Pivoňku, je postavená na hlavu,“ říká Honzejk. Hamáčkovi nevěří ani prezident republiky Miloš Zeman, který mu je jinak podle Honzejka nakloněn. Situaci, ve které se nyní ČSSD nachází, přirovnal komentátor HN k obyvatelstvu Severní Ameriky kolem roku 1890. Strana je pod obrovským tlakem a neuvědomuje si, že pokud se chce zachránit, musí táhnout za jeden provaz. Počátek problémů sociální demokracie vidí Honzejk už v roce 2002. Tehdy Miloše Zemana ve vedení strany vystřídal Vladimír Špidla. Od té doby jsou uvnitř ČSSD patrná dvě křídla. „To jedno je proevropské, liberální, velmi podobné moderní evropské progresivní levici. Druhé křídlo je národně konzervativní. Od té doby jsou sociální demokraté uprostřed hádek na sestupné trajektorii,“ vysvětluje komentátor.  

Moderátor Nikola Bojčev se svého hosta ptal také na problémy nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (nestr. za ANO), který musí vysvětlovat nesrovnalosti v majetkovém přiznání. „Je to příznačné pro současné vládnutí. Pan Arenberger je už čtvrtým ministrem zdravotnictví během pandemie. Jeho židle se kýve natolik, že brzy možná budeme mít pátého,“ říká Honzejk. Tématem rozhovoru byla také opozice. Proč si Honzejk nemyslí, že je snaha o vyslovení nedůvěry vládě dobrý nápad?

„Pokud jde o boj s koronavirem, situace je poměrně dobrá. V tomto můžeme Spojeným státům závidět. Amerika je ale společensky brutálně rozdělená,“ hodnotí amerikanista Jakub Lepš, který byl dopoledním hostem moderátora Nikoly Bojčeva. Lepš Očekává, že tento společenský problém bude Ameriku provázet ještě mnoho let. Nový prezident USA Joe Biden s tím ale sám nic nezmůže, myslí si Lepš. „Biden prokázal, že je jakožto prezident rozhodným hráčem a není pouze odstínem bývalého prezidenta Baracka Obamy, jehož byl Biden viceprezidentem,“ říká amerikanista. Podle něj bude pro Republikánskou stranu zásadní, zda zachovají bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi naprostou loajalitu. Lepš je přesvědčen o tom, že se Trump bude chtít zúčastnit příštích prezidentských voleb. A není podle něj ani vyloučené, že se znovu utká s Bidenem.

Zpěvák Michal Prokop brzy vydá se svou kapelou Framus Five novou desku s názvem Mohlo by to bejt nebe. Nejen o ní si povídal v dopoledním vysílání Rádia Z s moderátorem Ondřejem Kopou. „Před třiceti lety jsme si mysleli, že už v nebi jsme. Zatím to tak není. Moc tomu ale neschází,“ vysvětluje Prokop metaforu z názvu desky. Zpěvák v rozhovoru prozradil, že album je vzpomínkou na spoustu lidí, se kterými kdy pracoval. Na desce se podílel i básník Jiří Žáček, který napsal text k jedné z písní. „Streamované koncerty nemám rád. Je to jako když křičíte do peřiny. Publikum mi vrací energii, kterou na koncertech vydám. To mi nyní chybí,“ říká zpěvák. 

Lékařka Milena Králičková bude na podzim kandidovat na funkci rektorky Univerzity Karlovy. Stala by se první ženou v čele nejstarší české univerzity. V současné době je její prorektorkou. A právě ona byla tentokrát dopoledním hostem Rádia Z. Králíčkovou ve studiu přivítal moderátor Ondřej Kopa. „V mém pracovním životě Univerzita vždy byla, je a bude na prvním místě,“ vysvětluje Králíčková, proč se rozhodla kandidovat. Čím by chtěla oslovit Akademický senát UK, který bude rektora volit? „Mezi moje priority patří péče o budoucí uplatnitelnost studentů,“ říká lékařka. Studenti se totiž podle ní budou muset s tím, že celý svůj profesní život nevystačí s tím, s čím Univerzitu opouštěli. Králíčková je profesorkou histologie a embryologie. Tématem rozhovoru proto také byla i zvyšující se neplodnost a to, jak jí předcházet.

Pozvání do studia Rádia Z přijala fotografka Lenka Hatašová, která byla dopoledním hostem moderátora Nikoly Bojčeva. Hatašová se fotografováním živí přes 30 let. V současnosti se věnuje portrétním fotografiím. V minulosti fotila také na válečném bojišti. „V roce 1993 jsem vycestovala do okupovaného Sarajeva. Byla to největší hrůza mého života, do podobných podmínek bych se už nikdy nechtěla vrátit,“ vzpomíná fotografka. Na začátku své kariéry fotila sport. Rychlost a pohotovost, kterým se tehdy naučila, využívá podle svých slov i dnes při focení v ateliéru. Hatašová v rozhovoru také zavzpomínala na zpěváka Karla Gotta, který podle ní byl laskavým člověkem s dobrým srdcem. A jak ovlivnila její práci pandemie? „Přivítala jsem to, foťák jsem na tři měsíce odložila a mohla si odpočinout,“ říká Hatašová.

Lanové dráhy znovu zahájily provoz. Jejich zavření bylo velmi dlouhé a hlavně zbytečné. Myslí si to prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka, který byl dopoledním hostem Rádia Z. „Obava z provozu lanových drah byla naprosto neopodstatněná,“ říká Juračka. Moderátor Martin Karlík se ptal také na to, jaký ekonomický dopad bude mít zavření lanovek. „Ztráty budou v řádech miliard korun. Provozovatelé odvádí na daních celkem 41 procent, takže tratit bude také stát a jeho občané,“ vysvětluje Juračka. Všechny lanovky jsou podle něj nyní na spuštění provozu připravené, provozovatelé provedli během pandemie rozsáhlé údržby. Juračka v rozhovoru zmínil také to, že lanová dráha je nejekologičtější vysokokapacitní doprava na světě.

Bývalý fotbalový reprezentant Karel Poborský oznámil kandidaturu na post předsedy Fotbalové asociace ČR. A právě on byl dopoledním hostem moderátora Ondřeje Kopy. „Fotbal miluju, chci ho dále posouvat a vracet mu to, co mi dal,“ vysvětluje Poborský, proč se chce stát předsedou FAČR. A doufá, že neztratí svůj kredit. „Český fotbal nemá bohužel dobré renomé. Musíme se co nejdříve rozloučit s lidmi, kteří nám dělají špatnou pověst,“ dodává bývalý fotbalista. Jeho cílem je, aby byl český fotbal otevřenější a průhlednější. Dalším z kandidátů na předsedu FAČR je Poborského bývalý spoluhráč z národního týmu Vladimír Šmicer. Poborský se ale neobává toho, že by to jejich vztah nějak ovlivnilo. Bývalý fotbalista se vyjádřil také k současnému reprezentačnímu týmu, který podle něj má obrovský potenciál.

Dopoledním hostem Rádia Z byl historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. Tématem jeho rozhovoru s moderátorem Ondřejem Kopou bylo Pražské povstání, od kterého uplynulo 76 let. Povstání vypuklo 5.5. 1945, napětí narůstalo už od konce dubna. „Povstalci vstupovali do bojů v podstatě s holýma rukama. Zbraně získali až buď přímo od německých vojáků nebo později v obsazených skladech a vlacích,“ vysvětluje historik. Povstalcům se později podařilo ukořistit také těžkou vojenskou techniku. Po vypuknutí povstání se od Berouna vydaly směrem k Praze jednotky Ruské osvobozenecké armády, známé jako vlasovci. „Pomoc plně vyzbrojené divize byla velmi významná a Praze pomohla přežít největší německý útok. 9. května 1945 ale přijely sovětské jednotky už do osvobozené Prahy,“ říká Jakl. 

Už téměř dva tisíce let klesá půdní vlhkost ve střední Evropě. K takovému závěru došla rozsáhlá studie Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Klimatolog Miroslav Trnka, který se na této studii podílel, byl dopoledním hostem moderátora Nikoly Bojčeva. „Posledních pět let sucha je v historii skutečně mimořádných. Něco podobného nastalo naposledy v roce 1509,“ říká Trnka. Změna klimatu vede k postupnému vysušování střední Evropy, vysvětluje klimatolog. Podle něj je přitom jisté, že snižující se půdní vlhkost souvisí s lidskou činností. „Pravděpodobně budeme potřebovat rezervy ve vodních zdrojích. Náš výzkum naznačil, že podobný stav jako dnes bude ke konci 21. století poměrně běžný,“ říká Trnka a vyzývá k realizaci nutných opatření.