Dopolední host

Fyzik Jiří Bičák nedávno v České televizi řekl, že by se člověk zbláznil, kdyby neviděl svět optimisticky. „Řekl jsem ale také, jak se mi věci kolem hodně nelíbí. Snad už se vymaníme z této zvláštní situace a začneme zase cestovat. Mám v sobě spíše takový optimistický pesimismus. Člověk se ale nesmí na svět dívat škarohlídsky. Nemá to smysl, je to málo tvořivé, “ říká Bičák, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

K fyzice Bičáka přivedla kniha Alberta Einsteina Jak vidím svět. „Jak to byl geniální člověk a geniálně formuloval věci, tak nebyl ten nejgeniálnější matematik. To byli jiní lidé. Měl ale obrovský fyzikální cit,“ popisuje fyzik. Sám o sobě říká, že je více teoretickým fyzikem než astrofyzikem. V roce 2004 po něm byla pojmenovaná planetka. Je také zakladatelem Učené společnosti České republiky. Moderátor Ondřej Kopa se ptal mimo jiné na to, jestli je vesmír opravdu nekonečný. „Zdá se, že ano. Pozorování mikrovlnného pozadí a jeho fluktuace naznačují, že vesmír nekonečný je,“ vysvětluje Bičák.

A jak ovlivnil koronavirus jeho práci? „Během pandemie se muselo pracovat více než předtím, protože jsem musel připravovat přednášky, které se přenášely přes Zoom. Musel jsem to psát také v angličtině,“ říká Bičák. V rozhovoru také přiznal, že ho během pandemie šokovaly názory některých lidí, kterých si váží, například kardiochirurga Jana Pirka. 

Od výbuchu sopky Pinatubo uplynulo 30 let. Šlo o jednu z největších sopečných erupcí 20. století, která ovlivnila klima na severní polokouli. „Výbuch byl naprosto výjimečný následnou reakcí - tím, jak proběhl management krize. Byla to fantastická škola, ze které bychom se mohli poučit ještě dnes,“ říká vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Sopka Pinatubo se nachází na ostrově Luzon na Filipínách, kde v době výbuchu byla americká vojenská základna. Americká geologická služba ve chvíli, kdy se objevily první náznaky neklidu, přesvědčila armádu o tom, že je nutné přesunout co nejvíce techniky a lidí. „Na přípravu bylo jen několik měsíců, což je poměrně krátká doba, protože do té doby o tomto vulkánu nebylo známé prakticky vůbec nic,“ vysvětluje Rapprich. Při erupci zahynulo několik stovek lidí. Nebýt zásahu americké armády, mohlo být podle vulkanologa obětí mnohonásobně více. „Erupce byla tak silná, že vytvořila ohromné mračno popela, které přesáhlo tropopauzu a zasáhlo až do stratosféry ve výšce přes 11 km,“ popisuje Rapprich. V této výšce už může dojít k ovlivnění klimatu. Dokud popel a plyny zůstávají v troposféře, mají vliv pouze na lokální počasí.

Výbuch sopky Pinatubo byl podle Rappricha jediným ve 20. století, který měl vliv na klima. Odhaduje se, že na rok až 18 měsíců snížil průměrnou teplotu severní polokoule o 0,1 stupňů Celsia. „Není to nic dramatického. Z dávnější minulosti známe mnohem větší erupce. Přesto je to v naší blízké minulosti, v té mediálně sledované, největší událost,“ dodává vulkanolog. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na to, jestli jsou lidé dnes schopni výbuchům sopek lépe čelit. 

Podle popularizátora kosmonautika a spolupracovníka pražského planetária Jana Spratka by pravidelné lety v rámci vesmírné turistiky mohly být běžné do deseti let. Řekl to v dopoledním vysílání Rádia Z. „Nesmírně se to Blíží. Máme tady spoustu projektů, které k mezinárodní vesmírné stanici připojí další moduly, které budou obytné a kam budou lidé létat v uvozovkách na dovolenou,“ říká Spratek.

„V kosmonautice s toho děje velká spousta. Hodně za to může Elon Musk se svou společností SpaceX. To, co se jim podařilo za poslední roky, to je naprosto nevídané. Je to přelom, který se v kosmonautice odehrává,“ říká Spratek. Zájem o cestu do vesmíru je také mezi filmaři, kteří by na oběžné dráze chtěli natáčet filmy. Tématem rozhovoru moderátora Nikoly Bojčeva s Janem Spratkem byl také teleskop Jamese Webba, který připravuje NASA, Evropská kosmická agentura a Kanadská kosmická agentura. Ten by měl v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu km od Země. „Rušení ze Země bude omezeno. Všichni věříme, že přinese naprosto přelomové snímky a objevy,“ dodává Spratek.

Spratek je odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. To už je v současné době znovu v provozu, přestože stále za některých omezení. V jeho prostorách se nyní nachází maketa raketoplánu Atlantis na připomínku toho, že se jednalo o poslední raketoplán, který před deseti lety úspěšně dokončil svou misi a přistál na Zemi.

Společnost Master DC testovala přístupnost e-shopů pro zrakově postižené. „Úroveň přístupnosti e-shopů pro nevidomé není špatná. Na všech obchodech, které jsme testovali, se s pomocí asistivních technologií dá nakoupit. Někde to ale trvá déle,“ říká nevidomý auditor Roman Kabelka, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Největší překážky se podle Kabelky objevily u formulářů, ve kterých se finalizuje objednávka. Výběr zboží ale problémem není. Otestováno bylo celkem deset e-shopů. Z hlediska technické přístupnosti mezi nimi podle Kabelky velké rozdíly nebyly. Jednotlivé e-shopy se ale významně lišily z hlediska uživatelského testování. „Nakupovali jsme pokaždé tři produkty. Se vším všudy obvykle nákup trval 20 minut, nejhorší výsledek byl ale 50 minut,“ vysvětluje auditor. Kabelka v rozhovoru popsal, jak takový test probíhá. Moderátor Nikola Bojčev se svého hosta ptal také na to, podle jakého klíče byly testované e-shopy vybrány. „K testování používáme odečítač obrazovky, pracujeme pouze z klávesnice. Nevidomí nepracují s myší. Odezva je skrze hlasový výstup,“ dodává Kabelka. Oproti předcházejícím testům je podle něj v dostupnosti e-shopů pro nevidomé patrný posun. 

Sportovní novinář Jan Palička je autor knižní novinky Sešívané srdce. Kniha je rozhovorem s legendárním slávistickým kustodem Václavem Petrákem. „Bez kustoda by nemohl být žádný sportovní kolektiv, pečuje o všechno a všechny, co mu spadá pod ruce,“ říká Palička, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

„Václav Petrák je zajímavá postava. Má co říct, narodil se v roce 1949. Venca si tuhle knižní poctu zasloužil. Zapnul jsem diktafon a řekl jsem Vašku, mluv,“ vysvětluje novinář. S nápadem na tuto knížku přišlo nakladatelství poté, co Palička udělal rozhovor s Petrákem pro noviny. Sešívané srdce ale není jen o vzpomínkách. Palička podle svých slov chtěl pomoci lidem, kteří fotbal sledují, uvědomit si, co to Slavia je. „Neříkám, že jsem slávista, sparťan nebo Plzeňák. Zajímají mě dějiny a Vašek, protože je v současnosti archivář, má na co vzpomínat a co vyprávět,“ říká Palička, kterého ve studiu přivítal moderátor Ondřej Kopa.

Jednou z výrazných osobností slávisté historie je také Skot John William Madden, po kterém je pojmenovaná hlavní tribuna slávistického stadionu v Edenu. Podle Paličky byl Madden největší postavou předválečné éry Slavie. Čím se do historie zapsal? „On změnil fotbal. Přišel ze Skotska, které bylo spolu s Anglií kolébkou fotbalu. Do Československa přišel dělat fotbal ostrovním způsobem. Měl náskok o dvacet, třicet let,“ dodává novinář.

Vyhlídky na cestování jsou podle generálního ředitele cestovní kanceláře Čedok Stanislava Zemana dobré. „Pevně doufám, že nás čeká dobré léto a že naši klienti budou moci cestovat do více destinací, než tomu bylo v loňském roce,“ říká Zeman, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

V loňském roce neexistovala pro cestování téměř žádná pravidla. Lidé měli obavy z toho, že se opatření během krátké doby zpřísní. Proto kupovali zájezdy na poslední chvíli. „Letos tu situaci vnímáme naprosto odlišně. Klienti se nebojí kupovat zájezdy na červenec, srpen nebo září,“ říká Zeman. Covid pasy podle něj žádnou komplikaci představovat nebudou, naopak přispějí k větší přehlednosti pravidel. Turecko, Albánie nebo Egypt jsou země, do kterých se nyní na rozdíl od loňského roku cestovat smí. Přesto stále platí některá omezení. Zájem klientů ale podle Zemana stále narůstá.  

Lidé budou i nadále cestovat na dovolenou a za zážitky, na tom pandemie do budoucna podle Zemana nic zásadně nezmění. „Otázka je, co se stane s byznys cestováním. Všichni jsme si zvykli na různé aplikace, díky kterým se můžeme propojit s lidmi po celém světě. Tady bude změna mnohem větší,“ vysvětluje ředitel kanceláře. Prostředí v cestovním ruchu je konkurenční a cestovní kanceláře musí o své klienty bojovat. „Cestovní ruch tady bude. Upřímně nemám obavy z toho, že by nastaly zásadní kolapsy cestovních kanceláří,“ dodává Zeman.

Jazz nemůže být mainstreamem. Myslí si to jazzový kytarista Rudy Linka. Jazzové písničky jsou totiž příliš dlouhé na to, aby se hrály v rádiu. Důvodů je ale prý mnohem více. „Jazz by se neměl poslouchat za pochodu. Když jedu autem, tak neposlouchám mé oblíbené umělce. A Když vařím a začnu poslouchat jazz, tak něco připálím,“ říká Linka, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Linka v rozhovoru jazz přirovnal k sushi. „Sushi si nikdy nebudeme dávat tak, jako si dáváme knedlíky. Tím nechci říct, že je to něco špatného. Naopak, sushi je úplně úžasná věc. Nikdy to ale nebude mainstream. Stejně tak je to s jazzem,“ vysvětluje hudebník. Cestu k jazzu si podle něj najde jen část lidí. Ta část, která je více otevřená. V Česku je ale jazz okrajová záležitost. „Hrozně mě mrzí, že čeští jazzmani nemají naději se dostat do světa a vydělat peníze. Myslím ale, že v Česku hrajeme dobrý jazz,“ dodává Linka. Za posledních třicet let se podle něj český jazz výrazně posunul. Je to dáno tím, že kultura potřebuje otevřené hranice. Železná opona byla pro kulturu to nejhorší, co se mohlo stát, myslí si Linka, kterého ve studiu přivítal moderátor Nikola Bojčev.

Linka je organizátorem Bohemia JezzFestu, největšího jazzového festivalu v České republice, který se koná pravidelně v polovině července. Kvůli pandemii koronaviru nebylo letos ale dlouho jisté, jestli bude možná tuto akci uspořádat. Linka proto přiznal, že má obavy z toho, jestli v tak krátkém termínu zvládnou festival připravit. 

Tchoukball patří mezi méně známé sporty. Jedná se o bezkontaktní míčovou hru na hřišti o velikosti toho basketbalového. Kombinuje prvky volejbalu, házené a baskické peloty. Dopoledním hostem Rádia Z byl předseda České asociace tchoukballu Štěpán Vele.

Na každé straně hřiště jsou umístěny dvě konstrukce, o které se snaží hráči odrazit míč tak, aby se dostal do vymezeného prostoru. „Tchoukball je takový squash na trampolínách. Je to sice bezkontaktní sport, ale s hodně prvky házené,“ říká Vele. Na začátku 70. let 20. století tento sport vymyslel švýcarský lékař Hermann Brandt, kterému se nelíbilo velké množství zranění v kolektivních hrách. „Řekl si, že zkusí vymyslet takový sport, který by mohli lidé hrát s míčem a ve velkém počtu,“ popisuje předseda asociace. Moderátor Martin Karlík se ptal také na to, jak se tento sport dostal do Česka. Zásluhu na tom má podle Veleho první tchoukbalista Ladislav Bláha, který je vedoucí katedry tělesné výchovy v Ústí nad Labem. V 90. letech byl na stáži ve Švýcarsku a hra se mu natolik zalíbila, že se ji rozhodl zavést i v Česku. „Jsme malým sportem, stále jsme ve stádiu vývinu,“ dodává Vele. Přesto má tchoukball v Česku i svou extraligu. 

Pražští zastupitelé schválili klimatický plán Prahy do roku 2030. „Dokument je velice komplexní, má 240 stran. Zabývá se čtyřmi oblastmi: udržitelnou energetikou, udržitelnou mobilitou, cirkulární ekonomikou a adaptací na klimatickou změnu,“ říká Martin Bursík, předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima a také bývalý ministr životního prostředí, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Navrženo bylo celkem 69 opatření, které mají přispět k redukci emisí oxidu uhličitého v metropoli. Rada města dokument schválila jednomyslně. „Praha se do roku 2030 zavázala snížit emise o 45 procent oproti roku 2010. Nejpozději v roce 2050 by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality. Vychází tak ze závěrů expertů mezivládního panelu pro klimatickou změnu,“ vysvětluje předseda komise. Dopady se podle Bursíka projeví v mnoha oblastech. Praha například už nebude moci nadále brát teplo z uhelné elektrárny v Mělníku.

Plán zahrnuje také postupnou obměnu vozového parku městské hromadné dopravy. Bursík také zdůraznil, že Praha cíl na snižování emisí nemůže zvládnout splnit sama. Je nutné do této snahy zapojit také korporace i občany. Moderátor Nikola Bojčev se Bursíka ptal také na financování tohoto plánu, který Prahu vyjde zhruba na 230 miliard korun. „Před deseti, patnácti lety bylo absolutně nepřijatelné mluvit o ochraně životního prostředí. Lidé to vůbec nechápali. Teď se to stalo mainstreamem. Je to úžasný pocit,“ dodává Bursík. 

Dopoledním hostem Rádia Z byl volební manažer a analytik Jaroslav Poláček. Letošní kampaň bude v Česku podle něj jiná, než jsme dosud zvyklí. „Z hlediska obsahu očekávám, že kampaň bude velmi ostrá. Hraje se o zásadní změnu od roku 2013. Politici si v komunikaci nebudou brát servítky,“ říká volební manažer.

Poláček se volebním kampaním a politické komunikaci věnuje více než dvacet let. „Několik dlouhých týdnů, ne-li měsíců, je vidět, že Česko už je ve volební kampani. V ulicích to bylo vidět už od přelomu roku,“ vysvětluje Poláček. První část kampaně podle něj proběhla v době, kdy vznikaly nové koalice, které se musely představit. Volební manažer očekává, že letošní kampaň se bude lišit i z formální stránky. Jiná bude především kontaktní část kampaně. Volební týmy se totiž musí připravit i na situaci, kdy by byla kontaktní kampaň kvůli zhoršení pandemické situace znemožněna. To by nahrávalo v první řadě sociálním sítím.

Moderátor Ondřej Kopa se ptal také na kauzu Dominika Feriho, který byl obviněn ze sexuálního násilí. Následně se vzdal postu poslance, členství v TOP 09 i účasti v nadcházejících volbách. Tato kauza s volební kampaní ale podle Poláčka nesouvisí. A nedomnívá se, že bude mít zásadní dopad na volební výsledek koalice Spolu, kterou TOP 09 tvoří společně s KDU-ČSL a ODS. Citelná ale bude absence Feriho s ohledem na mladé voliče. „Velmi bych si přál, aby mladí lidé přišli k volbám. Aby se vyjádřili, protože jde o jejich budoucnost. Oni budou ti, kdo budou ve finále platit rekordní schodky rozpočtu,“ dodává Poláček.