Dopolední host

„Cestování po Španělsku má teď takový sladkokyselý nádech. Na jednu stranu je to fantastické, protože ty nádherné pláže, kde byla hlava na hlavě, tak teď tam máte obrovské volné prostory. Pizza a sangria stojí o polovinu méně. Říkáte si, že jste v ráji, ale nevíte, co se stane druhý den,“ říká dopolední host Rádia Z cestovatelka a průvodkyně Silvie Suchomelová.

Celkově jsou Španělé hodně disciplinovaní a na plážích neplatí žádná zvláštní omezení. Roušky se nosí ve vnitřních prostorách a v obchodech. „Funguje to tady lidsky a bez problémů, protože všichni mají zájem na tom, aby se cestovní ruch znovu rozjel,“ dodává Suchomelová.

Test se nevyžaduje pří návštěvách turistických atrakcí. Covid pas je ale výhodou, zejména při leteckém cestování. Ceny jsou ve srovnání s předchozími sezonami ve Španělsku nižší. Momentálně jsou na pobřeží Costa Brava i mnohem nižší ceny ubytování. 

Podle rektora Masarykovy Univerzity Martina Bareše se česká věda posunula enormně kupředu. „Vystoupili jsme ze stínu, kdy jsme dlouhá léta říkali, jak je všechno excelentní a odmítali jsme mezinárodní srovnávání,“ říká Bareš. Česká republika podle něj exceluje především v oblasti biomedicínského výzkumu a kybernetické bezpečnosti.

Vědu ale, stejně jako celé školství, velmi postihla pandemie koronaviru.  Uplynulý akademický rok byl podle Barešových slov nesmírně náročný. „Byl hektický, náročný, vytvářel obrovský tlak na naši flexibilitu a kreativnost. Mnohokrát jsme museli během několika hodin reagovat na ne příliš jednoznačná opatření vlády,“ vysvětluje rektor MU. České školství ale prošlo v uplynulých třech semestrech nejzásadnější změnou od listopadu 1989. Distanční výuka podle Bareše školám ukázala jejich rezervy i to, jak rychle jsou schopné se adaptovat na změnu. „Začali jsme se daleko více zajímat o to, jak je výuka kvalitní a jak probíhá. Posunuli jsme se nesmírně kupředu,“ říká Bareš, který byl dopoledním hostem Rádia Z. Ve studiu ho přivítal moderátor Ondřej Kopa.

Jednou ze změn bylo podle rektora MU to, že se začala daleko více vnímat náročnost role učitele a jeho přípravy. Nejvíce situace postihla studenty prvních ročníků, na což Bareš v minulosti opakovaně upozorňoval. Připomněl, že současní vysokoškolští prváci prožili i velmi náročný konec středoškolského studia. „Velká část z nich se dosud fyzicky se svými spolužáky nepotkala. To je pro start na vysokou školu nesmírný handicap,“ dodává Bareš. Doufá ale, že se s tím studenti dobře popasují. Řada fakult Masarykovy univerzity se i proto bude přes léto snažit tento handicap kompenzovat. 

Podle rektorky Vysoké školy finanční a správní Bohuslavy Šenkýřové byl letošní akademický rok dobrodružný. „Ve výuce jsme studenty ve škole neviděli, protože celá byla online,“ řekla v dopoledním vysílání Rádia Z. Vysokoškoláci tak byli nejdéle ze všech studentů na distanční výuce.

Škola si tak musela poradit s distančním vyučováním a všechny přednášky byly k dispozici na dokumentovém serveru a byly streamovány. Nejtěžší to bylo pro prvňáky, kteří neměli čas se ani seznámit se svými spolužáky a vyučujícími. „Ve zkouškovém období se ukázalo, že první ročníky bakalářského studia to odnesly nejvíce. Skutečně jim ten kontakt chyběl,“ dodala Šenkýřová. U státních zkoušek vliv distanční výuky nebyl poznat. Konečné vyhodnocení ale univerzita udělá až na konci prázdnin.

České školství bylo podle Bohuslavy Šenkýřové uzavřeno zbytečně dlouho. O ztracené generaci by však nemluvila. „Opravdu ani v této těžké době jsme od státu žádnou podporu nedostali. Ale kvalitní škola si musí umět poradit. Musíte dělat, co umíte, abyste tu školu udrželi. A to jsme dělali,“ řekla rektorka VŠFS Bohuslava Šenkýřová, která byla dopoledním hostem Rádia Z.

Na mistrovství Evropy ve fotbale je podle fotbalového komentátora Jaromíra Bosáka k vidění mnoho hezkých zápasů. „Ale to, že se hraje po celé Evropě, k tomu doba covidová - je to šílené pro fanoušky, pro hráče, velmi nepříjemné pro nás novináře. Tohle rozhodnuti Michela Platiniho je snad to nejhorší, které kdy fotbalová asociace udělala,“ říká Bosák.

Dodal, že Platini byl sice fantastický fotbalista, ale funkcionářská kariéra se mu nepovedla. V dopoledním vysílání Rádia Z Bosák také prozradil, že většinu zápasů v současné době nekomentuje z místa dění, ale z Prahy od obrazovky. Moderátor Ondřej Kopa se Bosáka ptal také na výkony českého národního týmu v základní skupině mistrovství Evropy a jeho vyhlídky nejen pro osmifinálový zápas s Nizozemskem.

Bosák nedávno vydal knihu Zápasy, které změnily můj život. Podle jeho slov to ale není knížka čistě o fotbale. Bosák v této knize popisuje 45 zápasů, které jsou z jeho pohledu významné. V plánovaném pokračování bude dalších 45 zápasů. „Dohromady jich bude tedy devadesát. Pokud teda nebude nastavení nebo nepřidáme penalty,“ naráží Bosák na fotbalovou paralelu. Který zápas je pro něj ten vůbec nejdůležitější? „Je to určitě zápas z roku 2004 v Portugalsku Česko-Nizozemsko. Hodně vysoko je taky finále Ligy mistrů, kde vyhrál Liverpool nad AC Milan, když po poločase prohrával 0:3. Je tam hodně silná česká stopa,“ vzpomíná komentátor. V souboji Čechů s Nizozemskem se podle něj stalo vše, co se ve fotbale vůbec stát může. 

Rozvolňování protipandemických opatření vítají také hudebníci, kteří budou zase moci vystupovat před lidmi. „Doufám, že se blýská na lepší časy. Byla to taková smutná doba, trošku ztracené období. Hrozně se těším, až se to zase všechno rozjede,“ říká zpěvačka Lenny.

Podle svých slov jí v létě čeká hodně práce, a to přestože velké festivaly se letos v létě ještě konat nebudou. V dopoledním vysílání Rádia Z si Lenny povídala s moderátorem Ondřejem Kopou nejen o hraní na festivalech. „Je to úplně něco jiného, protože energie se vám vrací. Ale ne vždycky. Setkala jsem se také s rezignovaným publikem. Na soukromých akciích, ale i na festivalech. České publikum mi přijde strašně rezervované a stydlivé,“ říká zpěvačka, která vystupuje na koncertech také v Itálii. Italové jsou podle ní temperamentnější. „Češi se rozjedou, jakmile padne tma, mají to pivko v ruce a užívají si to. Tam nastává ten náš pravý temperament,“ vysvětluje Lenny.

Jako řada jiných hudebníků, i Lenny během pandemie přenášela několikrát své vystoupení přes internet. „Bylo to hrozně zvláštní. Užívám si ale, že můžu vůbec někde vystoupit, nechci si stěžovat. Určitě to ale není ono, protože nemáte okamžitou zpětnou vazbu,“ dodává zpěvačka. Prozradila také, jaká byla spolupráce s Mikem Shinodou z populární skupiny Linkin Park, který živě produkoval její písničku. Lenny nedávno vydala novou píseň s názvem Overdosed. Název podle jejích slov odkazuje na to, že si užívá život a také ráda jí. Její natáčení ale podstatně poznamenala pandemie koronaviru. 

Režisérem nového celovečerního dokumentárního filmu 13 minut je Vít Klusák. Dokument na příběhu pěti viníků vážných dopravních nehod pojednává o hluboce zakořeněném problému nepřiměřené rychlosti na českých silnicích. „Naprosto neznámí lidé mi píšou a děkují mi, že sundali nohu z plynu. Jestli to má takový naprosto konkrétní dopad, tak co víc si přát,“ říká režisér.

Film vznikl na zadání České asociace pojišťoven. Klusák ale řekl, že mu při natáčení nechala zcela volné pole působnosti. S nápadem na oslovení viníků dopravních nehod přišel Klusák sám, přestože někteří z objednavatelů byli skeptičtí k tomu, že by viníci chtěli na filmu spolupracovat. „Moje projekty vždy balancují na hraně a mají v sobě kontroverzní gen. Jsem proto spíš připravený především na výtky. Teď jsem příjemně překvapený, protože odezva je opravdu laskavá,“ říká režisér. O filmu si v dopoledním vysílání Rádia Z povídal s moderátorem Nikolou Bojčevem.

„Sehnat tyto příběhy bylo poměrně těžké, protože jsme věděli, že musíme najít celý široký vějíř příběhů, který bude průřezem společnosti. Musí to být různé typy příběhů a nedopatření, proč k té fatální nehodě došlo,“ vysvětluje Klusák. Při vyhledávání těchto lidí oslovil Klusák a jeho kolegové vězeňskou službu, probační službu nebo také právníky. Podávali také inzeráty. „Docela jsme si mákli,“ dodává režisér. Na filmu se podílelo 40 herců a 20 kaskadérů. Během natáčení bylo zničeno 16 aut. „Bylo to opravdu intenzivní a pracné. Často jsme točili v noci a vůbec jsme nespali. Během natáčení jsem byl na pochybách, co nám roste pod rukama,“ vzpomíná Klusák. Členové štábu se Klusákovi postupně svěřovali s tím, že sami začali jezdit pomaleji a opatrněji. 

Lenka Želivská je ředitelkou dvou muzeí. Větší z nich se nachází v Táboře, ve kterém najdete exponáty z čokolády i marcipánu. Druhé se nachází v Třeboni, kde se nachází pouze marcipán. „Expozici se snažíme doplňovat tak, aby návštěvník, který přijede do Tábora, měl ještě chuť přijet do Třeboně, nebo naopak,“ říká Želivská, která byla dopoledním hostem Rádia Z.

V Táboře je jedním z exponátů postava Mr. Beana a jeho auta v životní velikosti vyrobených z čokolády. Návštěvníci zde ale najdou řadu dalších kultovních a slavných aut. V měřítku jedna ku jedné je zde také auto Jamese Bonda.  Želivská v rozhovoru řekla, že se jich návštěvníci často ptají, jestli se jim exponáty v muzeu neroztečou. Většina z exponátů je vyrobená z tzv. plastické čokolády, která je doplněna o glukózu, takže se s ní dobře modeluje. „Později jsme narazili na sochaře, který do té doby pracoval s ledem. Přijal naši výzvu, aby udělal sochu kompletně z čokolády. Nejprve udělal hlavu Jana Žižky, poté jednoho z Pirátů z Karibiku a nakonec vytvořil čokoládový vlak, který byl zapsán do české knihy rekordů. Pracoval pomocí velmi specifické a ošemetné metody,“ vysvětluje ředitelka.

Moderátor Martin Karlík se ptal také na to, jestli se někdy stane, že někdo z návštěvníků některý z exponátů sní. To se podle Želivské stává velmi často. Po sezóně jsou na řadě exponátů vidět otisky nehtů a zubů. „Návštěvníky to samozřejmě láká. Selfíčko, kde máte zuby zakousnuté do čokoládového Jaromíra Jágra, je na sociálních sítích velmi atraktivní,“ dodává Želivská.

Nemocnice s poliklinikou při vazební věznici Praha Pankrác je jednou ze dvou zařízení zřízených ministerstvem spravedlnosti. Její ředitel Pavel Maun byl dopoledním hostem Rádia Z. „Ze všech sil se snažíme, aby se i naši pacienti dostali k péči, které je běžná v civilních zařízeních,“ říká Maun.

Pomoc při péči o pacienty ve výkonu trestu nabízejí i někteří specialisté, například kardiochirurg Jan Pirk. Moderátor Nikola Bojčev se Mauna ptal na rozdíl ve fungování jejich zařízení oproti běžným nemocnicím. Vedle zdravotnického personálu jsou ve vězeňské nemocnici navíc také příslušníci vězeňské služby, kteří jsou přítomni i v ordinacích. „Náš pacient je neustále pod dohledem i v případě, že potřebuje specializovanou péči, například bypass,“ vysvětluje Maun. Vězeňská nemocnice ale v některých případech musí spolupracovat s dalšími pražskými nemocnicemi v případech, které sama nezvládne. „Chtěl bych všem zařízením poděkovat za to, že se věnují našim ne vždy zcela vděčným pacientům,“ říká ředitel.

Nejdůležitější je v tomto ohledu pro vězeňskou nemocnici spolupráce s Ústřední vojenskou nemocnicí, se kterou má podle Mauna velmi dobré vztahy.  Rozdílný je také vztah mezi lékařem a pacientem. Podle Mauna je důležité především to, aby lékař s pacientem ve vězeňské nemocnici správně komunikoval. „Doporučuju svým podřízeným a kolegům, aby nikdy nezjišťovali, z jakého důvodu je pacient ve vězení. My nejsme ti, kdo by měli soudit. Jsme tam od toho, abychom jim pomohli,“ dodává Maun. 

Podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou podle politologa Stanislava Balíka především o tom, jestli jsme spokojeni s vládou Andreje Babiše a jestli chceme její pokračování. Řekl to v dopoledním vysílání Rádia Z.

„Po tom, co jsme zažívali v uplynulém půl druhém roce, tak v přímém přenosu vidíme rozklad státu. Tím nemyslím jen ústavní instituce včetně té nejvyšší, ale myslím tím samotný mechanismus státní moci a veřejnou správu,“ říká Balík. Ukázalo se podle něj, že veřejná správa není zvyklá cokoliv pozitivně budovat. Balík také řekl, že se jedná o dlouhodobější problém, a to nejen ve fungování státního mechanismu, ale i ve vztahu státu vůči občanům, který pandemie pouze odhalila. „Začínáme si zvykat na to, že pravidla tu jsou od toho, aby se porušovala, protože se třeba ani dodržovat nedají. To je pro mě nejšílenější dědictví covidové doby. Upevňujeme v sobě negativní zkušenost, kterou jsme udělali už v 19. století, že stát má být ten, kterého máme očůrat a největší hrdina je ten, kdo ošidí stát,“ vysvětluje politolog.

Moderátor Ondřej Kopa se svého hosta ptal také na to, v jakém stavu se nachází česká společnost. Podle Balíka je stále rozdělená. „Mám pocit, že blížící se volby ukazují, že některé příkopy, které se v uplynulých desetiletích vykopaly, jdou i zasypávat,“ dodává politolog. Jako příklad zmínil spojení opozičních stran do dvou předvolebních koalic.  Jiné příkopy ale podle Balíka zůstaly, a dokonce se prohlubují. Takovým je například ten, který vede mezi příznivci prezidenta a premiéra na jedné straně a jejich odpůrci na straně druhé.