Herečka Simona Babčáková přijala pozvání do studia Rádia Z. V současnosti se ale zabývá především psychologií, protože své povolání v pandemické době vykonávat nemůže. Babčáková vidí současnou dobu jako příležitost k tomu, aby se lidé zastavili a zamysleli se nad svým hodnotovým systémem. „Měli bychom si uvědomit, že to, jakou cestou společnost šla, tak dál jít opravdu nemůžeme. Planeta je náš hostitel a my se k ní chováme jako bezohledný parazit,“ říká herečka. Moderátor Ondřej Kopa se ptal také na to, proč se Babčáková rozhodla zúčastnit se letos na podzim taneční soutěže Stardance. „Bude to jedinečná zkušenost a vzhledem k tomu, jak jsem na tom s tancem a disciplínou, také největší výzva v mém životě,“ vysvětluje herečka svou motivaci.

Tématem rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem, který byl dopoledním hostem Radia Z, bylo stoleté výročí komunistů. „Hlavním faktorem vzniku Komunistické strany Československa byla poválečná radikalizace. Původní sociálně demokratické koncepty přestávaly po úspěchu ruské revoluce stačit,“ říká Stehlík. Hlavní síla nové strany přišla právě ze sociálně demokratického hnutí. Komunistům nahrávalo to, že poválečné Československo bylo silně levicové. Už ve volbách v roce 1925 skončila KSČ jen těsně druhá se ziskem téměř jednoho milionů hlasů. Kdo stál za počátečními úspěchy komunistů? Podle Stehlíka to byli především Antonín Zápotocký nebo Bohumír Šmeral. Historik se zmínil i o Klementu Gottwaldovi. „Měl talent na politiku, jednoznačnou autoritu, organizační schopnosti a byl neuvěřitelně pracovitý,“ popisuje Stehlík. Podle něj je těžké vybrat z celé řady zločinů, kterých se komunisté dopustili, ten nejhorší. Strukturálním zločinem byla nivelizace společnosti, jejichž následky pociťujeme dodnes, myslí si historik.

Dopoledním hostem Rádia Z byla motokrosová závodnice Dominika Kvapilová. V poslední době jezdila na motorce méně, protože pracovala jako tisková mluvčí Českého motokrosu a nyní je na mateřské dovolené. „Předtím jsem ale závodila dlouhá léta a byla to největší láska mého života,“ říká Kvapilová. K závodění se dostala náhodou. V deseti letech si vzpomněla, že by chtěla jezdit motokros. A je vděčná svým rodičům za to, že jí to umožnili. „Bydleli jsme na vesnici, kde všichni kluci měli motorku. Posmívali se mi, že na ní neumím. Do pár let jsem byla nejlepší motorkářka ve vesnici,“ vzpomíná závodnice. Zdůraznila také, že motokros není jen o ježdění na motorce, ale že tento sport je hlavně o náročné fyzické přípravě. Motokros se podle Kvapilové dostal za poslední roky na takovou úroveň, že si jím mohou dnes vydělat i ženy. Několik českých závodnic se motokrosem dokonce živí, což Kvapilová považuje za obrovský úspěch. 

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová byla hostem Rádia Z u příležitosti výročí 35 let od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Podle ní byla příčinou havárie lidská chyba. „Šlo o sekvence poměrně nevinných událostí, z nichž jedna každá by toho mnoho neznamenala, ale nevhodným poskládáním vedly k příšerné katastrofě,“ řekla Drábová. Moderátor Nikola Bojčev se Drábové ptal také na současnost. Podle fyzičky se bezpečnost jaderných elektráren velmi významně posunula. „Riziková průmyslová odvětví se nejvíce poučí z nehod a havárií. Jaderné elektrárny jsou dnes zhruba tisíckrát bezpečnější, než tomu bylo před 35 lety,“ dodává Drábová. Zmínila se i tom, že z bezpečnostního hlediska nebyl důvod, aby Německo odstavilo své vynikající jaderné elektrárny. Udělalo tak pouze na základě společenské objednávky.

Do studia Rádia Z přišel sportovní komentátor a moderátor O2 TV Petr Svěcený, který byl hostem moderátora Ondřeje Kopy. Svěcený je v současnosti spojovaný především s talk show Tiki-taka. „V pořadu máme absolutní svobodu a přesahujeme hranice fotbalu. Je to vidět i na diváckých ohlasech. Skloubili jsme odbornost a zábavu,“ říká komentátor. Podobnou show si v České televizi, kde také působil, představit nedovede a vysvětlil rozdíl mezi prací v soukromé a veřejnoprávní televizi. Podle Svěceného český fotbal spěje k očistě, kterou potřebuje. Před nadcházejícími volbami na post předsedy Fotbalové asociace ČR jsou zatím tři kandidáti. „Ať vyhraje kdokoliv, změny nastanou,“ říká Svěcený. V rozhovoru také zavzpomínal na Otakara Černého, který podle něj byl velkou osobností televizní žurnalistiky, a odhadl, jak si povede český národní tým na červnovém Mistrovství Evropy.

Dopoledním hostem Rádia Z byl bývalý ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Tématem rozhovoru s moderátorem Ondřejem Kopou tak byla lodní doprava. Skalický se zamýšlel nad tím, proč ještě za komunismu byla voda nejdůležitějším dopravním módem a proč tomu tak dnes není. „Vodní doprava má nálepku něčeho zvláštního z minulosti, co už dnes nefunguje,“ říká Skalický. Ve všech zemích Evropy je 42 tisíc kilometrů splavných vodních cest, u nás je jich pouze 300. Chybějící infrastruktura navíc způsobuje, že většina vodních cest není po 200 až 250 dní v roce vůbec splavná. „Nevozit stavební hmoty a sutě po vodě do rozvojových míst, které jsou kolem Vltavy, je hřích. Automobily, které to vozí, jsou třikrát až čtyřikrát přetížené,“ dodává Skalický.

Dopoledním hostem Rádia Z byl Josef Maršálek, cukrář a porotce soutěže peče celá země. V minulosti strávil deset let ve Velké Británii, kde začínal jako brigádník v obchodním domě a také servíroval svou pochutinu královské rodině v Buckinghamském paláci. „Za vším je strašně moc práce. Dobré věci potřebují spoustu času,“ říká cukrář. Radost má z toho, jakou tradici má v Česku pečení. „Každá rodina má doma troubu. Všude jinde ve světě to není běžné. U nás se vždycky peklo a péct se bude, máme k tomu historické kořeny,“ říká Maršálek. Pochvaluje si také to, jak dobře dostupné jsou u nás kvalitní potraviny. Podle něj máme stejný přístup k ingrediencím jako mají cukráři ve Francii, Španělsku nebo třeba Japonsku. Tématem rozhovoru byla i kuchařka, kterou Maršálek připravuje, nebo sociální sítě jako marketingový nástroj.

Dopoledním hostem Rádia Z byl režisér a dokumentarista Petr Horký. S moderátorem Nikolou Bojčevem se bavil o filmu o prvním československém kosmonautovi Vladimírovi Remkovi, který Horký v současnosti připravuje. Remek byl osmdesátým devátým člověkem ve vesmíru. „Všichni astronauté se shodnou na tom, že každý kosmonaut pod stovku byl objevitel. Byli to Kolumbové naší doby. Remek je velkou osobností kosmonautiky,“ říká Horký o Remkovi, kterého osobně zná a kterého si velmi váží. Proč ještě žádný film o Remkovi nevznikl? Podle Horkého je to tím, že Remkův příběh je politicky třaskavé téma. „Nevěřím na objektivní dokumentární film, ani se o to nepokouším. Pro mě je důležité, aby se ve filmu nelhalo. Na to dohlíží historik, ale názor ať si udělá každý divák sám,“ říká režisér, který se podle svých slov snaží o to, aby byl film co nejméně politický. Tématem rozhovoru byl i již dokončený film Civilizace, Horkého kanál na YouTube i jeho vysněné destinace a témata pro další filmy. 

Dopoledním hostem Rádia Z byla zakladatelka průvodce světem umění Eduard Experience Barbora Půlpánová. Tématem jejího rozhovoru s moderátorem Ondřejem Kopou bylo umění a investice do něj. Půlpánová nejprve popsala svou klikatou cestu k tomuto oboru. Vystudovala politologii a pak se stala novinářkou. „Celý život jsem umění měla ráda a přemýšlela jsem, jak spojit svou vášeň s profesí. Odjela jsem proto do Londýna, Mekky umění, abych se něco naučila,“ říká Půlpánová. Globální trh s uměním se vlivem pandemie zmenšil zhruba o čtvrtinu. Pokud jde ale o český trh, tomu pomohla hospodářská krize v letech 2009 a 2010, kdy se objevila řada kupců, kteří vnímali umění jako alternativní investiční nástroj. „Deník The Wall Street Journal v roce 2018 vyhlásil umění jako nejlepší investici s ročním zhodnocením až kolem 10 procent,“ zmiňuje Půlpánová. Do jakého umění investovat a kteří autoři jsou hitem? I to ve vysílání zaznělo.

Dopoledním hostem Radia Z byl egyptolog z Českého egyptologického ústavu Jaromír Krejčí. Nejprve vysvětlil, v čem spočívá práce archeologa předtím, než vyjede na expedici. Jedná se především o důkladnou přípravu. „V připravovaném plánu musíme přesně popsat, co budeme dělat, a na mapě vyznačit, kde budeme pracovat. Toho se pak musíme držet,“ říká Krejčí. Archeolog v rozhovoru také zmínil, že každý, kdo pracuje na archeologické expedici v Egyptě, musí být schválený egyptskými bezpečnostními orgány. A co říká na označení objevu egyptských Pompejí, ztraceného města u Luxoru, za objev století? „Není to daleko od pravdy. Našlo se zde velké množství dochované materiální kultury. Místo je zajímavé i z architektonického hlediska,“ říká Krejčí. V rozhovoru také vysvětlil, proč je faraon Niuserre významným představitelem starověkého Egypta.