Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

All Echo Podcasty episodes

  • Jak dnes vypadá oscarový film?

    V Los Angeles se udělovaly ceny americké filmové akademie, Oscaři.

    Nejúspěšnějším filmem se stal Oppenheimer režiséra Christophera Nolana, získal sedm cen včetně té pro nejlepší film.

    Vyhlašování Oscarů bylo dlouho považováno za tu nejdůležitější událost světového zábavního průmyslu. Platí to i dnes? Má Oscar v roce 2024 stejnou váhu jako třeba v roce 1984? Redaktor Týdeníku Echo, a příležitostný scenárista a dramaturg, Ondřej Štindl o tom mluvil s Alešem Danielisem z filmové distribuční společnosti CinemArt a Petrem Cífkou, filmovým publicistou a majitelem serveru Moviezone.


    27 min
  • Rusko chce obnovit Sovětský svaz, může i vyhrát, neřeší vlastní oběti, musíme tam dodat zbraně i munici, tvrdí Pojar

    Tomáš Pojar, poradce vlády pro národní bezpečnost, byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí: "Česko nebude posílat vojáky na Ukrajinu ani jako lektory pro ukrajinské vojáky, nic takového není ve hře. Nic jako voják NATO ani neexistuje, vždy jde o konkrétní země, jak se rozhodnou. Ruská strana je připravena dobývat vše, nepoleví a k jednacímu stolu nezasedne nejméně do amerických voleb. Fronta je dlouhá 1300 kilometrů a Rusko nehledí na vlastní oběti.“

    „Ukrajina už se jednou odzbrojila, když přenechala jaderné zbraně Rusku a velmoci garantovaly Ukrajině bezpečí a podívejte, jak to dopadlo. Doby, kdy Spojené státy byly nejmocnější zemí světa jsou dávno pryč, USA jsou jednou z mocností, ale je tady mnoho dalších, Amerika nemá sílu na to, aby byla za světového četníka. Ostatní země jako Rusko mají mnohem větší manévrovací prostor."

    "Povinná vojna není na stole, ale rozhodně by bylo dobré budovat větší zálohy na dobrovolné úrovni, dobrovolnost je klíčová, díky ní se schopnosti naší armády zvýší. Není a doufám, že ani nebude, to o povinných odvodech. Ale jestli Rusko vyhraje, budeme té debatě blíž."

    Co si Tomáš Pojar myslí o jednání V4? Jak se Češi staví k uprchlíkům a co bude dál na Ukrajině? Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    24 min
  • Moralismus: Jed, který polykáme, abychom otrávil druhého. Pravda neexistuje? #16

    „Moralizování je na vzestupu!“ I toto zvolání je možná zase jen morální panika. Anebo snad žijeme ve světě, v němž se moralismu obzvláště daří? Tereza Matějčková, autorka podcastu, tvrdí, že máme dobré důvody si to skutečně myslet. Moralizování, třeba i v podobě cancel culture se daří. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je fakt, že víme – či tušíme –, jak dalekosáhlé mohou být následky našeho každodenního jednání. Proto se moralizuje naše oblečení, strava, to, zda máme nebo nemáme děti.

    To samo o sobě není špatně. Problém moralizování je, že se jedná o přepjaté hodnocení, které zplošťuje problém a vede ke sporům spíše než k debatám. Jakmile užijeme moralistní jazyk, propuká hádka. Problémem moralismu přitom mnohdy není to, že by někdo říkal nepravdu. Příslovečný morální maják má leckdy pravdu. Nepatřičný však bývá tón či forma jeho výroku. Třeba z bagatelního přestupku se učiní zločin. Přitom se zapomíná, že i člověk, který se dopustil morálního selhání, si zasluhuje spravedlivé posouzení. Ale není na moralizování i něco pozitivního? I tomu se věnuje nový podcast.
    Kapitoly
    I. „Úkolem etiky je varovat před morálkou.“ [Začátek až 8.20]
    II. Moralismus filozofickým žánrem [8.20 až 15.30]
    III. Vzestup moralismu? [15.30–22.30]
    IV. Co je vlastně moralismus? [22.30–33.00]
    V. Proč nemoralizovat? [33.00–38.00]
    VI. Proč přece jen moralizovat? [38.00–až konec]
    Bibliografie
    K. P. Liessmann, Nenuťme děti do kreativity. S Konradem P. Liessmannem o nevzdělanosti i o tom, proč nenávist netřeba nenávidět, in: Týdeník Echo, číslo 9, 2024, str. 16–21.
    N. Luhmann, Paradigm lost, in: Láska jako vášeň, přel. M. Petříček, Praha: Prostor, 2002, str. 185–200.
    F. Nietzsche, Genealogie morálky, přel. V. Koubová, Praha: OIKOYMENH, 2019.
    Ch. Neuhäuser – Ch. Seidel, Was ist Moralismus. Über Zeigefinger und den Ort der Moral, Stuttgart: Philipp Reclam, 2022.
    Andreas Reckwitz, „Die Pflicht ruft“, Die Zeit, 20. 12. 2021, https://www.zeit.de/2021/52/pflicht-corona-klima-krise-gesellschaft-philosophie

    34 min
  • Mužům za pultem duní v hlavě Duna a fičí autofikce

    Muži za pultem se vypravili na film Duna, nejeli ale do kina na červu, Jakuba to trochu mrzelo. Taky zlehka probrali longlisty Magnesie Litery a zdravotní stav Kanyeho Westa. Rozloučili se s Pavlem Zajíčkem a v placené části probrali oceňovaný román Marka Torčíka Rozložit paměť a vůbec "fenomén" autofikce.

    Obsazení: Libor Staněk, Ondřej Štindl, Jakub Peřina

    Zmiňovaná díla: Dokumentární film Spojka, Duna (režie: Denis Villeneuve), Duna (režie: David Lynch), Kim Gordon, Zhanna Kadyrova v Rudolfinu, Magnesia Litera, seriál Shogun, Kanye West: Vultures1, Marek Torčík: Rozložíš paměť

    34 min
  • Blíží se konec demokracie? Ukrajina zatažená do Evropy i nebezpečný český fanatismus

    Echo Porada přivítala mimořádného hosta, do studia přišel Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a muž, který je označovaný za jednoho ze zakladatelů české ústavnosti. Petr Pithart také napsal pro Týdeník Echo esej o české politické stranickosti a rozmachu politických hnutí. To bylo i jedno z témat dnešní Porady. „Dnes si málokdo dovolí založit politickou stranu, je pro to nutné mnoho oficialit, už Havel byl proti velkým politickým stranám, vyvstala mu konkurenční ODS a Václav Klaus, jako představitel pragmatismu a vize zbohatnutí,“ tvrdí Pithart o situaci po sametové revoluci. A společně s Daliborem Balšínkem, Terezou Matějčkovou, Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem probrali i téma války na Ukrajině.


    „Musíme se připravit na to, že to dopadne špatně a Ukrajina nezvítězí, je otázka, zda k tomu Západ neměl přistupovat jinak a jestli bylo dobré snažit se Ukrajinu vtáhnout do Evropy,“ říká Petr Pithart k válce na Ukrajině a jejímu řešení. Současně polemizuje s Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem v otázce toho, zda bylo nutné snažit se Ukrajinu dostat do NATO a Evropských struktur, když o to podle některých většina Ukrajinců nestála. Pithart mluvil i o podstatě českého národa jako nedůvěřivého k cizincům. Rozhodujícím znakem Čechů je podle něj nedůvěra a strach z neznámého. Projevilo se to podle něj na roce 1989, návratu emigrantů a i v otázce restitucí.

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    45 min
  • TEMU ničí český trh, neručí za zdravotní nezávadnost ani kvalitu, stát to musí řešit, tvrdí Skopal

    TEMU jako hrozba pro bezpečnost i e-commerce v Česku?

    Ruslan Skopal kritizuje čínský e-shop TEMU, který ovládl český i evropský trh, a tvrdí: „Normální člověk ani nepozná, že nenakupuje v Česku, přitom na výrobních není český návod ani doklad o tom, že a jestli je zboží zdravotně nezávadné. Vznikají tak jiné podmínky pro nás, kdo máme byznys v Česku, a pro obchodníky jako TEMU a další firmy z regionu.“

    „Není možné prodávat zboží pod výrobními náklady, to nedává nikomu smysl. Čínské firmy oblbly i Evropskou unii, která nás ale reguluje v mnoha jiných věcech, pojďme zrušit dotace, aby se podmínky narovnaly,“ dodává Skopal, který založil společnost Trenýrkárna.cz a v e.commerce se pohybuje víc než 15 let.Jak TEMNU změnilo nakupování Čechů? A proč by se měl stát zajímat o to, kde a za kolik nakupují jeho občané? Podívejte se na rozhovor! #temu #ecommerce #byznys Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    29 min
  • Umělá inteligence je splněný sen StB

    Již je to víc než rok, kdy společnost OpenAI představila svou umělou inteligenci ChatGPT a laická veřejnost si poprvé uvědomila možnosti této technologie.

    Ta se od té doby zlepšuje mílovými kroky. Stále dokonalejší generátory obrázků i videí, napodobování hlasu, ale třeba i strach z ideologické manipulace, to vše je již součástí veřejného diskurzu.

    O zdánlivě rapidním vývoji umělé inteligence a dopadech na společnost debatovali Josef Šlerka, vedoucí oboru studia nových médií v Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK, Marian Kechlibar, matematik a publicista, Tomáš Rosa, hlavní kryptolog kompetenčního centra skupiny Raiffeisen Bank International, a David Herel, student na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.

    31 min
  • Černochová armádě nerozumí, nákup F35 je ideologické rozhodnutí, půl bilionu za klid, říká Zaorálek

    ."Nic jako povinná vojna není v Česku téma, máme koncepci profesionální armády, jen ji vláda přestala realizovat. Někdy mám pocit, že to paní Černochová ani nečetla. Do USA posíláme patnáct miliard jen tak, jako zálohu na letadla, přitom to je až 60 procent výdajů, za které se měla modernizovat armáda. Plánované investice se odsouvají až o deset a více let, brzdí a posouvá to celou modernizaci naší armády, říká Lubomír Zaorálek k tématu nákupu letadel F35.

    V rozhovoru jsme probírali i téma války na Ukrajině, Zaorálek tvrdí, že Západ selhal a Rusko zvýšilo obchod s celou řadou zemí. Válka podle něj může trvat velmi dlouho, sledujeme úpadek diplomacie v posledních letech. Válce se mělo všemi způsoby zabránit. Evropě se nedaří vytvářet společnou zahraniční politiku.
    Zaorálek v rozhovoru mluví i o české zahraniční politice a úpadku koncepce lidských práv.
    V závěru jsme řešili i téma střelby na Filozofické fakultě UK, kde Zaorálek vyučoval. Mluvil o vyšetřovací komisi k střelbě a říká: "Dát to GIBSu je jasná cesta, jak to dát k ledu, tak se nezávislého výsledku nedobereme. To, kolik tabu se vyhlásilo je nesmysl, mám pochyby o tom, že ta akce byla ideální."
    "Střelec byl premiant, dávali ho za vzor, ale od studentů vím, že chodil na psychoterapie. Studenti jsou rozčarovaní, zdevastovalo to jejich životy a životy těch rodin, nevěří médiím ani policii. Se studenty o tom mluvím, pro některé to bylo jako konec bezpečného světa."
    Celé video najdete na http://www.echoprime.cz

    47 min
  • Nepopsané a tajemné Novohradské hory pohledem Josefa Kroutvora ve Výpravách Jiřího Peňáse

    Do třetího dílu Výprav Jiří Peňás přivedl vzácného hosta, Josefa Kroutvora, historika umění, esejistu, básníka a také poutníka. Josef Kroutvor mluví o svých osudových horách, o Šumavě, a hlavně o Novohradských horách, o tam skrytém koutu země, kterým Šumava končí, nebo začíná.

    Jak se tam dostal, jak na něj ta láska padla, co je na nich nejpůvabnější a nejdojemnější. Mluví ale i o jejich poválečném poničení, o rozdílu mezi divočinou a zdivočelostí.

    Novohradky jsou, jak říká, nepopsaný svět. Co kraji chybí i proč se tam opatrně vydat se dozvíte v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse. 

    40 min
  • Kdo je tady superman? Nietzsche o jedné dosud aktuální postavě. Pravda neexistuje? #15

    „Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí,“ píše Friedrich Nietzsche ve svém spisu Tak pravil Zarathustra. Svůj pojem nadčlověka, který je do angličtiny převáděn jako superman, formuluje v době, v níž se to pokusy o stvoření nového člověka jen hemží. Charles Darwin ukázal ve své knize O původu druhů, že člověk pochází z opice.

    Na Nietzscheho to zapůsobilo: Bylo-li možné překonat opici, nešel by překonat i člověk? Z jiného hlediska se objevují pojmy nového člověka v kontextu socialistických utopií. Není možné člověka změnit tím, že přenastavíme společnost, případně člověka převychováme? A co více, možná jsme už člověka překonali. Izraelský historik Y. N. Harari tvrdí, že současný člověk je – co do životního komfortu, ale i jeho síly – blíže starověkým bohům než starověkému člověku. My nejsme homo sapiens, ale homo deus, člověk božský.
    Nietzsche je vůči těmto přístupům skeptický. Jeho nadčlověk – či svobodný duch – vzniká přetvářením sebe sama – o převýchovu mu tedy jde jednoznačně, ale o tu, kterou člověk na sebe uvalí sám. Ovšem radikální individualismus, který se Nietzschovi přisuzuje, německý filozof v mnoha svých polohách rovněž odmítá. Sice říká: „Chcete-li do vysokých výšek, choďte po vlastních nohou!“ Ale ihned dodává: „Choďte šlépějemi, kudy šla již vašich otců ctnost! Jak byste stoupali do výšin, nestoupá-li s vámi vůle vašich otců?“
    Autorka podcastu Tereza Matějčková ukazuje, že v tomto napětí individualismu a důrazu na dědictví tkví pozoruhodnost Nietzschova pojetí svobodného ducha. Otrocky neupadá do touhy po originalitě, ale také neodkazuje jen na „cesty otců“. Je třeba vydat se cestami otců, ale kráčet po vlastních nohách, a ještě pečlivě vybírat jen ctnostné stezky. Ostatně právě ctnost je pro nadčlověka stěžejní: nadčlověk není osoba hrubé síly. Takové jedince označuje německý myslitel za „kriply naruby“. Spíše je to člověk, který do sebe – díky klasické ctnosti spravedlnosti – vtělil co nejvíce hledisek na věc, a tím si vytvořil „hmat pro všechny lidi“. Nadčlověk není nad lidmi, ale má nadhled nad sebou, a proto umí být pozorný vůči druhým.
    Kapitoly
    I. Nihilismus podmínkou přátelskosti? [Počátek až 8.30]
    II. Od nadčlověka síly k převrácenému kriplu [8.30–26.40]
    III. Filosofie musí odpovědět na utrpení [26.40–37]
    IV. Nietzschovo evangelium: Tak pravil Zarathustra [37–45.40]
    V. „Jsou mrtvi všichni bozi: teď chceme, aby živ byl nadčlověk.“ [45.40–55.50]
    VI. Kundera: Jen minulost je plná života, budoucnost prázdnota [55.50–1.07.50]
    VII. Nadčlověk má hmat pro všechny lidi [1.07.50–1.15.40]
    VIII. Čtyři tipy, jak se stát svobodným duchem [1.15.40 až konec]
    Bibliografie
    Y. N. Harari, Homo Deus. Stručné dějiny zítřka, přel. Ondřej Červenka, Praha: Leda, 2017.
    M. Kundera, Kniha smíchu a zapomnění, Brno: Atlantis 2017.
    F. Nietzsche, Ecce homo, přel. J. Fischer, Nakladatelství Olomouc: Olomouc 2001.
    F. Nietzsche, Genealogie morálky, přel. V. Koubová, Praha: OIKOYMENH, 2019.
    F. Nietzsche, Kritische Gesamtausgabe, II/2. Briefwechsel, vyd. G. Colli – M. Montinari, München 1976.
    F. Nietzsche, Lidské, příliš lidské, přel. V. Koubová, Praha: OIKOYMENH, 2018.
    F. Nietzsche, Mimo dobro a zlo, přel. V. Koubová, Praha: OIKOYMENH, 2021.
    F. Nietzsche, O užitku a škodlivosti historie pro život, in: Nečasové úvahy, přel. J. Krejčí – P. Kouba, Praha: OIKOYMENH 2021.
    F. Nietzsche, Pozdní pozůstalost, I, přel. V. Koubová, Praha: OIKOYMENH, 2020.
    F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Kniha pro všechny a nikoho, přel. O. Fischer, Praha: Rybka Publisher 2018.
    F. Nietzsche, Zrození tragédie z ducha hudby, přel. O. Fischer, Praha: Gryf, 1993.

    39 min