
Sign up to save your podcasts
Or


V Los Angeles se udělovaly ceny americké filmové akademie, Oscaři.
Nejúspěšnějším filmem se stal Oppenheimer režiséra Christophera Nolana, získal sedm cen včetně té pro nejlepší film.
Vyhlašování Oscarů bylo dlouho považováno za tu nejdůležitější událost světového zábavního průmyslu. Platí to i dnes? Má Oscar v roce 2024 stejnou váhu jako třeba v roce 1984? Redaktor Týdeníku Echo, a příležitostný scenárista a dramaturg, Ondřej Štindl o tom mluvil s Alešem Danielisem z filmové distribuční společnosti CinemArt a Petrem Cífkou, filmovým publicistou a majitelem serveru Moviezone.
Tomáš Pojar, poradce vlády pro národní bezpečnost, byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí: "Česko nebude posílat vojáky na Ukrajinu ani jako lektory pro ukrajinské vojáky, nic takového není ve hře. Nic jako voják NATO ani neexistuje, vždy jde o konkrétní země, jak se rozhodnou. Ruská strana je připravena dobývat vše, nepoleví a k jednacímu stolu nezasedne nejméně do amerických voleb. Fronta je dlouhá 1300 kilometrů a Rusko nehledí na vlastní oběti.“
„Ukrajina už se jednou odzbrojila, když přenechala jaderné zbraně Rusku a velmoci garantovaly Ukrajině bezpečí a podívejte, jak to dopadlo. Doby, kdy Spojené státy byly nejmocnější zemí světa jsou dávno pryč, USA jsou jednou z mocností, ale je tady mnoho dalších, Amerika nemá sílu na to, aby byla za světového četníka. Ostatní země jako Rusko mají mnohem větší manévrovací prostor."
"Povinná vojna není na stole, ale rozhodně by bylo dobré budovat větší zálohy na dobrovolné úrovni, dobrovolnost je klíčová, díky ní se schopnosti naší armády zvýší. Není a doufám, že ani nebude, to o povinných odvodech. Ale jestli Rusko vyhraje, budeme té debatě blíž."
Co si Tomáš Pojar myslí o jednání V4? Jak se Češi staví k uprchlíkům a co bude dál na Ukrajině? Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
„Moralizování je na vzestupu!“ I toto zvolání je možná zase jen morální panika. Anebo snad žijeme ve světě, v němž se moralismu obzvláště daří? Tereza Matějčková, autorka podcastu, tvrdí, že máme dobré důvody si to skutečně myslet. Moralizování, třeba i v podobě cancel culture se daří. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je fakt, že víme – či tušíme –, jak dalekosáhlé mohou být následky našeho každodenního jednání. Proto se moralizuje naše oblečení, strava, to, zda máme nebo nemáme děti.
Muži za pultem se vypravili na film Duna, nejeli ale do kina na červu, Jakuba to trochu mrzelo. Taky zlehka probrali longlisty Magnesie Litery a zdravotní stav Kanyeho Westa. Rozloučili se s Pavlem Zajíčkem a v placené části probrali oceňovaný román Marka Torčíka Rozložit paměť a vůbec "fenomén" autofikce.
Obsazení: Libor Staněk, Ondřej Štindl, Jakub Peřina
Zmiňovaná díla: Dokumentární film Spojka, Duna (režie: Denis Villeneuve), Duna (režie: David Lynch), Kim Gordon, Zhanna Kadyrova v Rudolfinu, Magnesia Litera, seriál Shogun, Kanye West: Vultures1, Marek Torčík: Rozložíš paměť
Echo Porada přivítala mimořádného hosta, do studia přišel Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a muž, který je označovaný za jednoho ze zakladatelů české ústavnosti. Petr Pithart také napsal pro Týdeník Echo esej o české politické stranickosti a rozmachu politických hnutí. To bylo i jedno z témat dnešní Porady. „Dnes si málokdo dovolí založit politickou stranu, je pro to nutné mnoho oficialit, už Havel byl proti velkým politickým stranám, vyvstala mu konkurenční ODS a Václav Klaus, jako představitel pragmatismu a vize zbohatnutí,“ tvrdí Pithart o situaci po sametové revoluci. A společně s Daliborem Balšínkem, Terezou Matějčkovou, Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem probrali i téma války na Ukrajině.
„Musíme se připravit na to, že to dopadne špatně a Ukrajina nezvítězí, je otázka, zda k tomu Západ neměl přistupovat jinak a jestli bylo dobré snažit se Ukrajinu vtáhnout do Evropy,“ říká Petr Pithart k válce na Ukrajině a jejímu řešení. Současně polemizuje s Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem v otázce toho, zda bylo nutné snažit se Ukrajinu dostat do NATO a Evropských struktur, když o to podle některých většina Ukrajinců nestála. Pithart mluvil i o podstatě českého národa jako nedůvěřivého k cizincům. Rozhodujícím znakem Čechů je podle něj nedůvěra a strach z neznámého. Projevilo se to podle něj na roce 1989, návratu emigrantů a i v otázce restitucí.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
TEMU jako hrozba pro bezpečnost i e-commerce v Česku?
Ruslan Skopal kritizuje čínský e-shop TEMU, který ovládl český i evropský trh, a tvrdí: „Normální člověk ani nepozná, že nenakupuje v Česku, přitom na výrobních není český návod ani doklad o tom, že a jestli je zboží zdravotně nezávadné. Vznikají tak jiné podmínky pro nás, kdo máme byznys v Česku, a pro obchodníky jako TEMU a další firmy z regionu.“
„Není možné prodávat zboží pod výrobními náklady, to nedává nikomu smysl. Čínské firmy oblbly i Evropskou unii, která nás ale reguluje v mnoha jiných věcech, pojďme zrušit dotace, aby se podmínky narovnaly,“ dodává Skopal, který založil společnost Trenýrkárna.cz a v e.commerce se pohybuje víc než 15 let.Jak TEMNU změnilo nakupování Čechů? A proč by se měl stát zajímat o to, kde a za kolik nakupují jeho občané? Podívejte se na rozhovor! #temu #ecommerce #byznys Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Již je to víc než rok, kdy společnost OpenAI představila svou umělou inteligenci ChatGPT a laická veřejnost si poprvé uvědomila možnosti této technologie.
Ta se od té doby zlepšuje mílovými kroky. Stále dokonalejší generátory obrázků i videí, napodobování hlasu, ale třeba i strach z ideologické manipulace, to vše je již součástí veřejného diskurzu.
O zdánlivě rapidním vývoji umělé inteligence a dopadech na společnost debatovali Josef Šlerka, vedoucí oboru studia nových médií v Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK, Marian Kechlibar, matematik a publicista, Tomáš Rosa, hlavní kryptolog kompetenčního centra skupiny Raiffeisen Bank International, a David Herel, student na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.
."Nic jako povinná vojna není v Česku téma, máme koncepci profesionální armády, jen ji vláda přestala realizovat. Někdy mám pocit, že to paní Černochová ani nečetla. Do USA posíláme patnáct miliard jen tak, jako zálohu na letadla, přitom to je až 60 procent výdajů, za které se měla modernizovat armáda. Plánované investice se odsouvají až o deset a více let, brzdí a posouvá to celou modernizaci naší armády, říká Lubomír Zaorálek k tématu nákupu letadel F35.
Do třetího dílu Výprav Jiří Peňás přivedl vzácného hosta, Josefa Kroutvora, historika umění, esejistu, básníka a také poutníka. Josef Kroutvor mluví o svých osudových horách, o Šumavě, a hlavně o Novohradských horách, o tam skrytém koutu země, kterým Šumava končí, nebo začíná.
Jak se tam dostal, jak na něj ta láska padla, co je na nich nejpůvabnější a nejdojemnější. Mluví ale i o jejich poválečném poničení, o rozdílu mezi divočinou a zdivočelostí.
Novohradky jsou, jak říká, nepopsaný svět. Co kraji chybí i proč se tam opatrně vydat se dozvíte v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse.
„Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí,“ píše Friedrich Nietzsche ve svém spisu Tak pravil Zarathustra. Svůj pojem nadčlověka, který je do angličtiny převáděn jako superman, formuluje v době, v níž se to pokusy o stvoření nového člověka jen hemží. Charles Darwin ukázal ve své knize O původu druhů, že člověk pochází z opice.