Element Podcast

Prorocká imaginace 3. - Obrazy v naší představivosti jsou silnější než slova. Máme s tím zkušenost z našeho vizuálního světa. Proto také lépe rozumíme Jeremiášovi. Další jeho dva obrazy hovoří o stejné věci. Je to hlína v rukou hrnčíře, který ji tvaruje dle své představy a děravá cisterna. Oba obrazy jsou propojené - nádoba i cisterna nesou obsah. Skutečně, člověk je nádobou schopnou nést obsah. Je užitečná, krásná a vznešená nádoba. Pokud nejsme užiteční a krásní, můžeme očekávat změnu tvaru.

Prorocká imaginace 2. - Jeremiáš se ptá řadu otázek, jedna se ale vrací stále znovu a znovu: "Co se to s vámi stalo?” Naráží na to, že jsme na Boha zapomněli, a vyzývá nás, abychom si vzpomněli. Protože on si na nás pamatuje. Jsme to my, kdo zapomínáme, že Bůh všechno vidí, a že schovat se před ním do jakéhokoliv úkrytu je holý nesmysl. Ozvěnu Jeremiášových slov slyšíme ve zvolání zločince na kříži po Ježíšově boku, který před svou smrtí Ježíše požádal: „Pane, vzpomeň si na mě.“ Bůh si na nás pamatuje. A co více, Bůh proměňuje naše srdce.

Prorocká imaginace 1. - Bylo by velkou chybou, pokud bychom prorockou literaturu Starého Zákona označili za nesrozumitelnou a odsunuli ji na pomyslnou periferii křesťanského života. Kniha Jeremiáš je nadčasová a jeho slova nás mohou postavit na cestu naděje a obnovy. Některé naše krize, ve kterých se zdá, že všechno je dost hrozné a ve kterých ztrácíme kontrolu nad okolnostmi, se mohou stát pokladem, ze kterého budeme čerpat později v životě nejen pro sebe, ale také pro ostatní. Není to ovšem automatické.

Dobrozvyky rozhodování 4. - Dobrozvyky nás přibližují k Bohu a prohlubují naši víru. Nejsou jen technikálií, ale vskutku duchovní záležitostí. Ježíš není jen učitelem, který jen dává informace našemu rozumu, ale formuje všechny naše smysly. Nepřetváří jen naše myšlení, ale také naše touhy a lásky. On je tím skutečným slovem, které proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly. Křesťanské dobrozvyky se formují ne vědomostmi, ale láskou.

Dobrozvyky rozhodování 3. - John Maxwell řekl, že pokud chceme být opravdu úspěšnými lidmi, musíme se naučit klást správné otázky. Otázky zpochybňují zavedené způsoby myšlení a dostávají nás z vyjetých kolejí. V tomto díle se podíváme na pět otázek, které si musíme položit, pokud se chceme rozhodovat moudře. Správné otázky nám pomohou vypěstovat dobrozvyky rozhodování.

Dobrozvyky rozhodování 2. - Abychom se vydali správným směrem, nutně potřebujeme své okolí. Nejsme totiž jediní lidé na světě. Žijeme na světě, kde do sebe naráží svobodné bytosti se svobodnou vůli a vlastními cíli, vzájemně se ovlivňují. Kromě toho jsme Boží spolupracovníci a spolupracujeme s ním v různých věcech. Mnoho z nich má smysl v kontextu vztahů, kde si pomáháme vzájemně vytvářet návyky rozhodování, například v oblastech jako je útěcha, smíření, spravedlnost, láska, odpuštění. Zaséváme spravedlnost, sklízíme lásku.

Dobrozvyky rozhodování 1. - Život není šňůra perel, kde tyto perly jsou na sobě víceméně nezávislé, ale cesta, kde jeden bod nevyhnutelně vede k druhému. Proto i malé rozhodnutí může dramaticky ovlivnit život. Ten je tak cestou, na které jsme poháněni svými návyky a automatismy. Návyky, dobré i zlé, jsou svodidly - čím silnější návyk, tím větší zeď lemuje naší cestu. Na každý zlozvyk totiž existuje dobrozvyk. A každá drobná změna, dokonce i směšný návyk, se časem nahromadí v něco velkého. Malé návyky vytváření prostor pro dlouhodobou změnu.

Host v Elementu 1. - Křesťané někdy tvrdí, že základem církve je rodina. To ale neladí ani s biblickým příkladem, ani s historii církve. Svobodní lidé vždy byli v centru církve na rovnoprávném místě s rodinami. Základem církve jsou skupiny přátel, které zahrnujou svobodné i sezdané. Svobodní nejen nemusí být na periférii, oni tam ani být nemají.

Život není šňůra perel, kde tyto perly jsou na sobě víceméně nezávislé, ale cesta, kde jeden bod nevyhnutelně vede k druhému. Proto i malé rozhodnutí může dramaticky ovlivnit život. Ten je tak cestou, na které jsme poháněni svými návyky a automatismy. Návyky, dobré i zlé, jsou svodidly - čím silnější návyk, tím větší zeď lemuje naší cestu. Na každý zlozvyk totiž existuje dobrozvyk. A každá drobná změna, dokonce i směšný návyk, se časem nahromadí v něco velkého. Malé návyky vytváření prostor pro dlouhodobou změnu.

Bůh v politice 3. - Možná, že Bůh chce, abychom se stali radikálně nevinnými svědky, kteří budou mít pokojný, a přesto kritický přístup ke světu a nenechají se ošálit rádoby mesiáši současné politické kultury. Kteří miluji a toleruji lidi, a přesto prosazují spravedlnost a nenechají se zatlačit do světa „my a oni“, kde bojujeme proti lidem s odlišnými názory nebo chováním. Možná, že být radikální znamená, že si dáme pozor na varovné signály u politiků a stran. Na jaké signály si dávám pozor já?