Element Podcast

FamilyFest 2022 | Dar nedokonalosti 3. - Důvěra je sázka na nejistotu. Mít něčí důvěru znamená mít to nejcennější, co ve vztahu k druhým lidem máme. Je tak cenná proto, že se velmi složitě a dlouho buduje a zároveň relativně snadno a rychle ztrácí. Dávat důvěru je jako dávat dar. Jaké vlastnosti má důvěryhodný člověk? A co se může stát, když ve výchově dětí věnujeme pozornost spíš poslušnosti než důvěře? O tom všem je náš třetí díl série na téma mezilidských vztahů.

FamilyFest 2022 | Dar nedokonalosti 2. - Není to tak, že radost nás dělá vděčnými. To vděčnost nás dělá šťastnými. Vděčnost jako aktivní, vědomý a plánovaný postoj. Je to lék, který můžeme použít proti strachu, smutku, sobeckosti i závisti. Vděčnost je jako pátá chuť, která našim vztahům dodává ten správný rozměr.

FamilyFest 2022 | Dar nedokonalosti 1. - Slovní spojení krása nedokonalosti nám může připadat jako protimluv. Na příkladu japonského umění ale můžeme vidět, jak nalézat krásu v jednoduchosti a přijímat sami sebe i lidi kolem nás takové, jací jsme, se všemi chybami a nedostatky. Do našich vtahů tak přineseme více světla, budou hlubší a pevnější.

Věčně mladý 2. - Musíme se smířit s násilím? Opravdu se nedá čekat nic jiného, než že lidský druh vždy znovu sklouzne ke koloběhu násilí, ve kterém bude reflektovat ďáblovy skutky: lhát, krást, zabíjet a ničit? Ďábel ovšem není stvořitel a jen opakuje, co vždy dělal. Nemá žádný nový materiál. Bůh oproti tomu dělá stále nové věci, a přináší proměnu. Začíná naším srdcem, pokračuje novou identitou a končí novým světem. Díky jeho daru věčného života máme podíl na jeho věčném mládí. A chceme-li pochopit mladého člověka, musíme ho pochopit v pohybu. Naše modlitba bez ohledu na náš věk by tedy měla znít: Kdy a kde mám vyrazit?

Věčně mladý 1. - Je Bůh Stvořitel, protože stvořil, nebo Bůh tvořil, protože je Stvořitel? Co myslíte? Jinými slovy, dělá Bůh stále něco nového, nebo žije ze své minulosti? Důležité otázky. Boha si zhusta vizualizujeme jako staršího muže. Proč vlastně? Možná proto, že jsme uvěřili Šalamounovým slovům, že není nic nového pod sluncem. Co když se tento nejmoudřejší člověk na světě plete? Co když je to tak, že člověk, který propadá unavenému cynismu, popírá jakoukoliv kreativitu? Proto si musíme říct, že Bůh bez ustání vše obnovuje, protože je vždy nový: Bůh je mladý! A církev, ta musí být místem pro mladé proroky a staré snílky.

Oxygen | Ježíšova škola modlitby 4. - Modlitba není jen shluk pěkných slov, informační oznámení nebo prázdný rituál. Je to boj. V modlitbě se zastáváme druhých, otevíráme nové dveře, bojujeme jako medvědice o svá mláďata, která někdo napadne.

Oxygen | Ježíšova škola modlitby 3. - Od Ježíše se učíme, že modlitba obsahuje mluvení slov, ale zároveň zdroj vyslyšení našich modliteb není v jejich množství. Ježíš takovou modlitbu nejen učil, ale také ukazoval v praxi, kdy se modlil jasně, stručně a konkrétně. Někdy jsme v pokušení modlit se velmi obecně. Musíme ovšem obstát v pokušení chtít všechno a nic zároveň. Když se modlíme, jak by zněla naše jedna hlavní žádost?

Oxygen | Ježíšova škola modlitby 2. - V modlitbě potřebujeme průvodce, který nám pomáhá vyslovit nevyslovitelné, a otevřít dveře do nemožného. Takovým Průvodcem je podle Ježíše Duch svatý. Spolupracujeme s Duchem tím, že v modlitbách vytváříme prostor, který naplňuje.

Oxygen | Ježíšova škola modlitby 1. - První princip, který Ježíš učí své následovníky je to, že záleží na tom, kde se modlíme. Chceme-li se modlit, máme jít na konkrétní místo v konkrétním čase a tam věnovat nerozdělenou pozornost modlitbě. Máme mít místo, kde jsme s Bohem sami.  Přesto i Ježíš někdy potřeboval v modlitbě pomoc od druhých. Tam nám pro změnu pomáhá společná modlitba.

Open | Rozhodnutí pro otevřený život 3. - Od okamžiku, kdy byl člověk schopen abstraktního myšlení, byl schopen vytvářet báje a mýty, které mu sloužily k pochopení celku. Uvnitř svého nitra člověk tušil, že realita je vícevrstevná. Vnímal, že to, co vidíme svýma očima není vše, co je. Uvnitř naší lidskosti se skrývá touha po nebi, po souvislostech, po smyslu. Vícevrstevná realita a její dopady vidíme krásně na příkladu proroka Elíši a jeho sluhy Geházího. Na příběhu je zajímavé i to, že Elíša sám vidět nepotřeboval, protože důvěřoval. Věděl, že Bůh je na jeho straně. Nepotřeboval přepočítávat anděly. Ale měl pochopení pro svého sluhu, který měl strach. Navíc mohl svým nepřátelům prokázat laskavost a pohostinnost, protože viděl jejich potřeby a dokázal jim projevit vlídnost a laskavost.