Bratři Loudové začínali jako profesionální hráči amerického fotbalu, dnes mají v Nelahozevsi továrnu na recyklaci plastů. Je unikátní v tom, že umí zrecyklovat i silně znečištěné odpady z průmyslu a zemědělství. Některé studie přitom říkají, že právě tenhle typ plastu recyklovat nejde. Jak se českým sportovcům podařilo prorazit v technicky i investičně náročném oboru průmyslové recyklace? A kde všude se dá jejich regranulát použít? Povídali jsme si s Tomášem Loudou, zakladatelem a CEO ve společnosti ETW.

Kvalita půdy v Česku klesá. Může za to dílem sucho, dílem konvenční zemědělství, které se neobejde bez hnojiv, postřiků a intenzivní orby. Živá půda by přitom mohla pomoct mírnit klimatickou změnu. Takzvané regenerativní zemědělství totiž dokáže zvýšit objem CO2, který rostliny vstřebají z atmosféry a uloží přirozenou cestou do země. Povídali jsme si s Václavem Kurelem, který v projektu Carboneg vede české zemědělce doslova k návratu ke kořenům.

Stále víc českých podniků si uvědomuje skutečnou cenu energií a vstupních surovin. Výjimkou není ani české pivovarnictví, které má navíc jedno specifikum. Tradiční český ležák totiž pro svou výrobu potřebuje delší čas, a tudíž i o něco více energie než některá piva vyrobená odlišnou metodou. Jak se s tím pivovary vypořádají? O budoucnosti výroby piva v Česku jsme si povídali s Robertem Chrtem, ředitelem strategie a business developmentu Budějovického Budvaru.

Český pavilon na světové výstavě v Dubaji představil unikátní umělecké dílo, které upozorňuje na obrovský, ale dosud nevyužitý potenciál řas. Jejich výzkum má v Česku dlouhou tradici, česká chlorella se v 70. letech podívala s Vladimírem Remkem do Vesmíru. O současném stavu a potenciálu přínosu řas pro energetiku i moderní technologie jsme si povídali s Antonínem Střížkem z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Sledujte další díly podcastu, nebo si přečtěte jejich přepis na webu energiebezemisi.cz Pokud chcete dostávat nové díly do mailu, přihlašte se do našeho newsletteru.

Poptávka po energetických úsporách, vlastních zdrojích energie a obecně bezemisních řešeních v Česku po letech roste. Na své každodenní práci to vidí Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která se specializuje na úsporná a ekologicky šetrná řešení právě pro obce, firmy nebo stát. “Dokázali jsme se vymanit z ideologických extrémů, firmy i třeba města a kraje dnes k energetice přistupují pragmaticky,” říká v novém rozhovoru pro náš bezemisní podcast. Na webu najdete i přepis toho nejdůležitějšího v článku.

Asi 45 % všeho odpadu v Evropě vzniká ze stavebnictví. Zároveň se tenčí zásoby přírodního kamene. Před víc než 25 lety proto tým českých stavebníků začal vyvíjet nový druh betonu, ve kterém se přírodní zdroje ze 100 % nahradí recyklovanými. Takzvaný envibeton má celosvětový patent a je už tři roky úspěšně na trhu. O udržitelném stavebnictví jsme si povídali s Janem Čermákem, ředitelem vývoje ve společnosti ERC-TECH.

Zemědělství je stará disciplína, kde hraje velkou roli tradice. Klimatická změna ale leckde vede k potřebě dělat věci jinak - šetřit vodou, víc přemýšlet o půdě, méně ji zatěžovat chemikáliemi. Pomoc může přijít z nečekaných míst, jak ukazuje start-up, který zemědělcům "překládá" satelitní data. Pusťte si další epizodu našeho podcastu, tentokrát s Vojtěchem Malinou, CEO start-upu Clever Farm.

Jídlo s sebou - fenomén posledních dvou let, a taky velký zdroj odpadu z jednorázových plastů. Právě to pomáhá řešit REkrabička, odolný vratný box, který se dá umýt a můžete ho najít ve více než 700 restauracích po celém Česku. Zatím ušetřila asi 35 tun odpadu. Jaké má její autor další plány? Dozvíte se v další epizodě našeho podcastu, tentokrát s Ondřejem Širočkou, zakladatelem REkrabičky.

V některých místech v Čechách a na Moravě hrozí do budoucna nedostatek pitné vody. Příčinou jsou klimatické změny. České domácnosti se přitom už teď chovají zodpovědně a vodou šetří skoro nejvíc v Evropě. Jak se s tím vypořádat, popisuje Ondřej Beneš, obchodní a technický ředitel pro oblast vody ve společnosti Veolia.

Teplota v Česku stoupla o 1,9 stupně za posledních 30 let. Jak se to podepsalo na českém a moravském zemědělství? Co se stane s českou krajinou, pokud teplota poroste dál? Proč se nebude dařit pomerančům, i když se části země klimaticky přiblíží třeba Barceloně? A proč se nevylučují záplavy a sucho? Poslechněte si celý rozhovor s klimatologem Pavlem Zahradníčkem.