Česká vláda v průběhu května letošního roku představila změny v zákoně o důchodovém pojištění. Tento konkrétní zákon (Zákon č. 270/2023 Sb., Změny v předčasných důchodech a valorizaci), který schválila poslanecká sněmovna a 1. září 2023 jej podepsal prezident, začal platit s účinností od 1. října 2023

Aktuálně připravovaná novela zákona o povinném ručení bude pro řidiče znamenat hned několik změn, pro pojišťovny pak hlavně digitální revoluci. Povinné ručení by se
již od 23. prosince 2023 mělo řídit novým zákonem. ČR mění podmínky kvůli sjednocení pravidel s ostatními státy EU podle takzvané Motorové směrnice. Změny v novele
zákona o povinném ručení jsou vnímány jako krok k větší bezpečnosti na silnicích a k ochraně poškozených v případě dopravních nehod.

Hypotečním trhem již několik měsíců hýbe připravovaná novela zákona  o spotřebitelském úvěru, resp. Jeho část týkající upřesnění současného pojmu účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s předčasným splacením. Doposud si banky toto nařízení vykládaly různě a teprve pokuty od ČNB sjednotily jejich postupy na částce někde kolem 1 000 Kč. V novele je hlavně upřesněn onen výpočet těchto nákladů a také jeho maximální výše. Jde tedy o narovnání- trhu nebo pomyslným „nožem do zad“ spotřebitelů?

Čínská centrální banka poprvé za 10 měsíců snížila krátkodobou úrokovou sazbu ve snaze obnovit důvěru trhu a podpořit stagnující postpandemické oživení. Snížení úvěrové sazby signalizuje možné další uvolňování sazeb. Poptávka a sentiment investorů slábnou, což zdůrazňuje potřebu naléhavých politických stimulů k udržení růstu.

V letošním roce hypoteční trh, kromě standardních polemik o výši úrokové sazby nebo o tom jak drahé či levné jsou zrovna nemovitosti, bude asi řešit dvě zásadní otázky. Tou první je to zda Česká národní banka upraví své dříve zavedené ukazatele DTI a DSTI a druhá a z mého pohledu i důležitější otázka je zda a hlavně v jaké podobě projde legislativním procesem návrh novelizace zákona o spotřebitelských úvěrech. Zkusme se na oba body podívat trošku podrobněji.

Velká část investorů má dluhopisy za investice s malým rizikem. Nejen, že se to často říká, ale někdy tomu tak opravdu je. Pozor ovšem na to, že investice do dluhopisů může být i poměrně rizikovým sportem. Jak takové dluhopisy ale rozlišit? Na paměti je potřeba mít tyto základní parametry. Veliký rozdíl je mezi státním dluhopisem a dluhopisem korporátním. V jednom případě si kupuji dluh státu a v druhém si kupuji dluh nějaké společnosti, tedy dluhopis korporátní. Státní dluhopisy, tedy pokud si zrovna nekupuji dluhopis Venezuely nebo dalších pochybných států, mohu považovat za poměrně bezpečné.

Mnoho domácností si vzalo hypoteční či spotřebitelský úvěr v době kdy se úrokové sazby pohybovaly okolo 2 až 3 % u hypoték a okolo 5 % u úvěrů spotřebitelských. Dnešní optikou můžeme říct, že to byly peníze takřka zadarmo. Aktuálně se totiž nacházíme v době, kdy Česká národní banka musela kvůli inflaci vyhnat základní úrokovou sazbu na 7 % a zdražila tak veškeré peníze na úrovně, které si pamatujeme naposledy z devadesátých let.

Čínská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí rychleji, než se očekávalo, a to meziročně o 4,5 %. Pozitivně se tak projevilo uvolňování omezení v rámci boje proti covidu. Ekonomické oživení je na dobré cestě. Hlavním hnacím motorem se ukázala býti spotřeba, která sílí s tím, jak se zlepšuje důvěra domácností. To dokládá více jak desetinový březnový skok v maloobchodních tržbách.

 V březnu zaplavily trhy poměrně negativní zprávy z bankovního sektoru USA i Evropy. Diskuze ohledně zdraví bankovních domů stále neutichají a staví většinu investorů i běžných uživatelů bankovních produktů před otázku, v jaké situaci se skutečně nacházíme. Vše započalo oznámením specifických amerických bank, že se nachází v obtížné situaci. 

 Inflace znatelně dopadá na české domácnosti. Ty s menšími finančními rezervami a výdaji přesahujícími příjmy tvoří podle průzkumu 7 %. Domácnosti s příjmy stejně vysokými jako výdaje dosahují podílu 21 %. Více než čtvrtina domácností je tak kriticky ohrožena. Dané téma otevírá i otázku optimálního nastavení valorizace důchodů.