Sazba Hypoindexu pro rok 2023 startuje na stejných sazbách, na kterých končil rok 2022, tj. 6,34 %. Potvrzuje se tedy očekávaný trend stagnace úrokových sazeb, který pravděpodobně vydrží do jarních měsíců, kdy nejspíše banky spustí pravidelné jarní akce na podporu hypotečního trhu. Nicméně půjde pravděpodobně opět pouze výkyv v ustáleném trendu.

Globální dluhopisy v posledních letech nezažívaly příliš blyštivé období. V nedávné minulosti, tedy v době bezprecedentně nízkých (někde i záporných) úrokových sazeb nenabízely dluhopisy prakticky žádné výnosy, a přitom jejich cena byla extrémně vysoká.

Co se týká začátku prosince, vidíme na trhu pro změnu lehký pokles. Ten zaznamenaly především americké a japonské akcie. Větší rezistenci prokázaly evropské akcie, čínské akcie zhodnocovaly. V USA zapříčinily negativní náladu obavy ze silného trhu práce spojeného s mzdově-inflačními tlaky a obavy z recese z důvodu oslabující ekonomické aktivity v průmyslu.

České domácnosti si letos prochází velice těžkou situací. V prvním kvartále sice mzdy meziročně rostly zhruba o 7 %, tato dynamika ale spíše bude polevovat, zatímco inflace rodinné rozpočty na výdajové straně drtí v nevídaném měřítku.

Letošní rok je pro českou národní banku poměrně hektický. Kromě výměny velké části bankovní rady je zde samozřejmě krocení narůstající inflace. Pro tento úkol se ČNB rozhodla používat zejména zvyšování základních úrokových sazeb. Od roku 2021 ČNB zvýšila 2T repo sazbu celkem 9×, a to o nedávno ještě těžko myslitelných 6,5 procentních bodů, což pamatujeme naposledy v „divokých“ devadesátých letech. Bohužel nejde jen o „nějaké“ makroekonomické ukazatele, ale právě tato sazba je jeden ze zásadních faktorů ovlivňující úrokové sazby na hypotečních úvěrech, který dopadá na všechny, kteří chtějí novou smlouvu nebo obnovují hypoteční úvěr či podobný typ produktu.

Česká národní banka naposledy v původním složení výrazně zvýšila úrokové sazby o 1,25 % na 7 %. Analytici očekávali méně, na druhou stranu úrokové deriváty byly nastaveny i na vyšší očekávání. Důvodem takové úrokové politiky byla rozhodně květnová inflace, kterou mimo jiné táhla inflace jádrová, tedy očištěná o potraviny a energie.

Příběh vysoké inflace v Česku nekončí. Poslední údaje za květen ukazují spíše opak. Meziroční zdražení průměrného spotřebního koše dosáhlo hodnoty šestnáct procent a překonalo tak i očekávání ČNB, která vyhlížela inflaci patnáctiprocentní. Naposledy byla takto vysoká inflace před téměř třiceti lety, konkrétně v roce 1993, kdy došlo k zavedení daně z přidané hodnoty, o kterou skokově zdražilo zboží a služby.

V médiích stále častěji narážíme na diskuze a analýzy, jak citelně zasáhnou sankce ruskou ekonomiku. Jedná se především o politický boj a demonstraci síly a jednoty pro jakékoliv budoucí podobné konflikty. Cílem západních zemí je tedy i odstrašit potenciální budoucí agresory, kteří by snad chtěli vykročit stejným směrem a uplatnit podobnou agresivní regionální politiku. To se týká především Číny.

 Kryptoměny, s jejím největším a nejznámějším zástupcem Bitcoinem v čele, opět prudce padají. Slovo „opět“ je namístě, protože se nejedná o první výrazný propad kryptoměn. Patří ale k těm větším, a tak stojí za to podívat se, co se na trhu kryptoměn děje. 

 Máme před sebou další zasedání České národní banky. Očekáváme mírnější růst úrokových sazeb, a to o půl procenta. Hlavním důvodem je změna názorů v jestřábí pětici členů rady. Tomu napovídají především vyjádření Mory a Niedetzkého. Podle druhého jmenovaného už úrokové sazby proti inflaci působí a je třeba být jen trpělivý a půjde, v případě změny úrokové politiky, spíše už jen o mírné ladění. Vyjádřil přesvědčení, že inflace do konce roku začne klesat a do konce roku 2023 začne směřovat k 2% cíli. Na nejvíce jestřábí pozici tak v tuto chvíli zůstává Tomáš Holub.