FLOW

Sanatorium Libella je moderní klinikou nedaleko Prahy, která se specializuje na léčbu závislosti na alkoholu, drogách či na gamblerství. Za ojedinělým projektem stojí tři přátelé: investoři Pavel Baudiš a Ivan Bubeníček a lékař Petr Popov. 

Spektrum služeb sanatoria je široké. Na své si přijdou i přepracovaní manažeři, kteří hledají klid. „Můžou k nám přijít třeba i klienti, kteří mají trauma po rodinné události nebo jsou přepracováni z práce a jen si prostě potřebují odpočinout,“ vysvětlil ve FLOW spolumajitel sanatoria a investor do nemovitostí Ivan Bubeníček, který se dobře zná s primářem sanatoria Petrem Popovem – kdysi spolu seděli na gymnáziu v jedné lavici. A dlouho se přátelí také s investorem a jedním z nejbohatších Čechů Pavlem Baudišem. 

V rozhovoru ve FLOW se dozvíte: 

* Jaká je filozofie sanatoria Libella a jak projekt vznikl? 

* V čem je výjimečná stavba a lokalita? 

* Jaké materiály byly použity a proč je objekt inspirovaný první republikou? 

Jaký je byznys plán projektu? 

Podívejte se na celý díl FLOW s investorem do nemovitostí Ivanem Bubeníčkem.

Izrael čelí už několikátý den odvetným útokům Íránu. Izrael na Írán zaútočil kvůli obavám, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň. Tato operace s názvem „Vzpínající se lev“ a ukrajinská operace mířená vůči Rusku nazvaná „Pavučina“ jsou podle bezpečnostního experta a odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy dvě citelné rány pro dva velmi blízké spojence: Moskvu a Teherán.

Rozhovor pro FLOW jsme s Břízou natočili ve čtvrtek, tedy těsně před pátečním ranním útokem Izraele na Írán. Podrobně jsme probírali především situaci na Ukrajině a operaci Pavučina, ve které ukrajinské drony zaútočily na ruská letiště.

V rozhovoru se dozvíte:

* Proč operace Pavučina paralyzovala ruské dálkové letectvo?

* Jaký psychologický dopad má útok na ruskou společnost i armádu?

* Proč Bříza nevěří ve smysl ukrajinské jaderné zbraně, ale podporuje vývoj balistických raket?

* Jak laserové systémy typu Iron Beam změní cenu protivzdušné obrany?

* Co čekat na frontě během léta a jaké ekonomické či vojenské tlaky by podle něj mohly Moskvu přivést k jednacímu stolu?

Bez radikální změny se Česká republika ekonomicky neposune, míní podnikatel Martin Wichterle, zakladatel projektu Druhá ekonomická transformace, předseda Asociace průmyslového designu a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. „Abychom dohnali Německo, musíme běžet rychleji.“ V rozhovoru mluví o tom, že na prosperitu není třeba dalších dotací, ale vize, odvahy a příchodu zahraničních talentů.

Český průmyslový design má podle Wichterleho dobrou pozici. „Český design rezonuje.“ Ale pokud chce země opustit roli subdodavatele a stavět vlastní produkty, musí kombinovat design a technologickou inovaci. To je podle podnikatele jediná cesta k bohatší ekonomice. Asociace průmyslového designu, kterou vede, proto propaguje design jako součást hospodářské transformace a nástroj úspěchu českých firem doma i v zahraničí.

V rozhovoru se dozvíte:

* Proč by Česká republika měla podle Wichterleho cíleně přitahovat zahraniční studenty a kvalifikované pracovníky?

* Co brání rozvoji designu a jak může být značka „české“ sílou v exportu?

* Proč jsou americké podmínky pro podnikání jednodušší a flexibilnější?

* Proč podle něj Evropa řízená ideologií nemůže obstát ve světové konkurenci?

Třicet let hudby a letošní rozpočet atakující hranici tří set milionů korun. Festival Rock for People slaví kulatiny expanzí na 50 tisíc návštěvníků a jmény, o která se podle ředitele a spoluzakladatele Michaela Thomese „hodně soutěžilo“. Největším lákadlem jsou Linkin Park – a také nejdražším headlinerem v historii akce.

Získat ikonickou kapelu na výroční ročník nebylo laciné – a ani jisté. „Byl to možná i trošku nečekaný návrat. My jsme mezitím byli ti šťastní, které si kapela vybrala,“ popisuje Thomes. Honorář je rekordní: „Pohybujeme se v deseti milionech korun.“ Vyjednávání probíhalo, aniž by promotéři znali jméno nového zpěváka.

V rozhovoru se dozvíte:

* Kolik stojí získat Linkin Park a jak probíhá obchodní hra o „nejžhavější zboží“ festivalové sezony.

* Proč se tolik zvedly ceny kapel oproti době před pandemií.

* Jak se Rock for People zvětšuje na 50 000 lidí.

* Z čeho se skládá téměř 300milionový rozpočet.

* Jakým způsobem se festival snaží být udržitelný.

* Co podle Thomese ohrožuje menší domácí akce a proč jsou akce zdarma pro promotéry problém.

Piráti chtějí podle slov jejich šéfa Zdeňka Hřiba udělat vše proto, aby v podzimních sněmovních volbách získali tolik hlasů, že je nebude možné obejít při případném sestavování vládní koalice se Spolu. S ODS si vládu za určitých podmínek představit znovu umí.

„Pokud budeme mít dostatečné garance plnění programu, na kterém se dohodneme a za předpokladu, že v ODS nebudou toxické osoby,” vypočetl Hřib podmínky možné budoucí spolupráce se Spolu. „Jsou to lidé jako Don Pablo,” řekl Hřib ve speciálním předvolebním rozhovoru ze série Volební FLOW v narážce na exministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho aktuální kauzu s bitcoiny. 

Piráti podle Hřiba prý v minulosti udělali chyby v předvolební kampani, které chtějí nyní napravit tak, aby se neopakovaly pirátské neúspěchy z eurovoleb a komunálních voleb. Kandidátky nyní sestavili společně se Stranou zelených, kroužkování se podle Hřiba však nebojí. 

V tomto díle FLOW se dále dozvíte:

* Proč chtějí stavět byty bez chodbiček na záchod a s méně parkovacími místy?  

* Proč mají Piráti kampaň Nakopneme to skoro stejnou jako ANO v roce 2018? 

* Co přesně chtějí nakopnout ? 

* Jak probíhá jejich spolupráce se Stranou zelených? 

* Jak chtějí zlevnit daně rodinám a komu je zvýší? 

* Jak si představují zlevnění bytů o milion korun a jak zajistí školy bez školného?

Dostupné bydlení je nejen sociální, ale i ekonomická priorita. Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon v rozhovoru pro FLOW upozorňuje, že pokud mladí lidé nebudou mít šanci pořídit si vlastní bydlení, ztratí důvěru v ekonomický systém – a s ní i chuť tvořit budoucnost. „Bez investic do dostupného bydlení hrozí stagnace. Stejně jako bez vizí,“ říká. Česko se podle něj příliš bojí změny – a to platí jak pro euro, tak pro inovace nebo strategické projekty.

Jedním z klíčových bodů, které Salomon dlouhodobě zdůrazňuje, je dostupnost bydlení. Podle něj nejde jen o sociální otázku, ale o ekonomickou nutnost. „Mladí lidé nemají šanci pořídit si bydlení. A pokud jim systém nepomůže, začne se hroutit jejich důvěra. A s ní i schopnost růst.“

Co dalšího v rozhovoru uslyšíte:

* Proč Salomon považuje českou debatu o euru za zakonzervovanou a defenzivní.

* Jak AI promění bankovní sektor – a co to bude znamenat pro klienty i zaměstnance.

* Proč Česko potřebuje novou dávku ambicí a odvážných projektů.

* Proč se bez dostupného bydlení zastaví celá generace mladých lidí.

* Co podle Salomona brzdí inovace – a proč to není jen stát.

Válka v Gaze podle Kalhousové ukázala, jak hluboce je evropská veřejnost neinformovaná o dění v Izraeli a jak snadno naskakuje na zjednodušené narativy. „Když je vám dvacet let a vidíte na Instagramu jednoduchý příběh dobra a zla, často nemáte nástroje ho rozklíčovat. Proto je potřeba vzdělávání. A odvaha jít proti proudu,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Jedním z nejtěžších momentů současné debaty je označování Izraele za kolonizátora nebo stát apartheidu. „Je to absurdní a nebezpečné. Ten, kdo se trochu orientuje v izraelské realitě, ví, že palestinská menšina má občanská práva, že Izrael je komplikovaná demokracie. Tohle zjednodušení jen nahrává extremistům,“ upozorňuje Kalhousová.

Co dalšího v rozhovoru uslyšíte:

* Proč je označování Izraele za apartheidní stát historicky nepřesné a nebezpečné

* Jak funguje propaganda Hamásu a proč je tak účinná i na Západě

* Proč Evropě hrozí ztráta hodnotové orientace

* Jakou roli hrají univerzity, média a sociální sítě v šíření zjednodušených narativů

* Co může udělat Česká republika pro podporu Izraele i demokracie v regionu

* Proč by se evropské elity měly přestat bát pojmenovat věci pravými jmény

Světová výstava EXPO 2025 v Ósace se stává klíčovou příležitostí pro navázání obchodních vztahů mezi českými a japonskými firmami. Purposia Group, oficiální partner české účasti na EXPO, plánuje využít tuto platformu k rozvoji spolupráce s japonskými společnostmi ve stavebnictví a chce se také propojit v oblasti inovací.

Purposia má v Japonsku své cíle a holding chtěl být víc než jen oficiálním partnerem české účasti na EXPO 2025. Zástupci společnosti proto v květnu vyslali do Japonska další padesátičlennou delegaci, aby prohloubili obchodní kontakty.

„Naše vztahy s Japonskem jsou nadstandardní. To je vidět i na exkluzivním umístění českého pavilonu. Během zahájení jsem byl velmi příjemně překvapen přátelskou atmosférou,“ uvedl pro FLOW předseda představenstva Purposia Group Jan Hasík.

Co dalšího jsme probrali v rozhovoru pro FLOW?

* Jaké výhody přináší partnerství s českým pavilonem na EXPO 2025?

* Jaké konkrétní projekty PURPOSIA v Japonsku chystá?

* Jaké jsou největší výzvy při expanzi na japonský trh?

* A jakým výzvám čelí obor stavebnictví v roce 2025?

Firmu převzal po otci náhle, bez přípravy. Dnes Jan Weisshäutel rozšiřuje sportovní značku Sprint do dalších zemí, diverzifikuje sortiment a říká, že k podnikání patří i práce s koučem a snižování závislosti na počasí.

Ve čtyřiadvaceti letech se Jan Weisshäutel znenadání ocitl v čele rodinné firmy Sprint. Jeho otec, zakladatel byznysu s hlubokými kořeny sahajícími až k dovozu norských lyžařských vosků v 50. letech, náhle zemřel. „Nešlo o plánované předání. Jen jsem se snažil, aby firma fungovala dál,“ vzpomíná Weisshäutel v rozhovoru pro FLOW. Dnes, po dvanácti letech, stojí Sprint na ročním obratu 270 milionů korun, působí v šesti zemích a meziročně roste o desítky procent.

Co dalšího v rozhovoru zazní:

* Proč se Sprint zcela odpoutal od závislosti na zimní sezoně.

* Jak vznikl první obchod výměnou vosků za jablonecké sklo.

* Proč se do výběru značek zapojují i osobní sympatie a ambasadoři.

* Jak si firma udržuje loajalitu zaměstnanců a proč je vyhledávaná i lidmi z korporátů.

* Jak Sprint definuje vlastní hodnoty: týmovost, kuráž, vytrvalost.

* Proč se dnes sport prolíná s módou – a co to znamená pro byznys.

* Jaké výhody a nástrahy má, když partneři vedou firmu společně.

Mateřská jako start nové kariéry? Realita mnoha českých žen, které začínají podnikat, protože v zemi stále chybějí částečné úvazky nebo protože jejich původní práce nešla sladit s rodinným životem. V tomto rozhovoru FLOW jeden takový konkrétní podnikatelský příběh popisujeme. Návrhářka Lenka Mulabegovič si po narození dětí založila vlastní módní značku Mi fashion label. Začátky byly sice složité, dnes má však svou klientelu, svobodu a práci, o které snila. 

Práce v módním odvětví je pro Lenku splněný sen. „Od malička jsem si přála pracovat v módní branži a to jsem i vystudovala. Dlouho jsem pracovala pro velké oděvní firmy a hodně jsem cestovala. Byla to škola života, ale po narození dětí jsem chtěla víc svobody a rozjela jsem vlastní byznys,” uvedla Mulabegovič ve FLOW.  

V rozhovoru ve FLOW se dozvíte:

* Co bylo v začátcích podnikání nejsložitější? 

* Umějí Češky ocenit autorskou módu a jsou ochotné do ní investovat?

* Jaká je v Česku konkurence v módní branži? 

* Jak velký problém je najít švadleny? 

* Jaké materiály a barvy má návrhářka ráda, a co by naopak nikdy nepoužila?