Nový díl Podcastu Frontwoman vychází právě teď a tentokrát vás zavede do světa videoklipů. Lidé totiž často poslouchají očima, a audiovizuální složka se tak stala nedílnou součástí muzikantského života. Transformace hudby do pohyblivých obrázků si žádá kreativitu, technické schopnosti a v ideálním případě také velkou dávku srdcařiny – a my vás do celého tohoto procesu zasvětíme spolu s Michalem Skořepou.

Přečtěte si také článek na magazínu Frontman: https://www.frontman.cz/podcast-frontwoman-13-magicky-svet-hudebnich-videoklipu

Písničkář, básník a frontman kapely Čtvrt na smrt Jan Vacík se v rozhovoru rozpovídal nejen o hudebním zázemí v rodině, ale i o psaní textů, na kterých jeho tvorba stojí především. V následujícím povídání se také dozvíte, jak se dostal ke kreativní výuce hudební výchovy a o plánech na čtvrté album jeho kapely.

Rozhovor o hledání těch správných slov.

Jan Vacík, kromě toho, že s kapelou Čtvrt na smrt hraje koncerty a chystá další album, vydal v letošním roce básnickou sbírku Promiň a děkuju u nakladatelství Pracovna.

Čtvrt na smrt je kapela pohybující se na pomezí alternativního rocku, písničkářství a poezie. V jejím čele stojí Jan Vacík, jehož osobité texty propojují existenciální témata s jemnou ironií a civilní každodenností. Zvuk kapely je dynamický, střídá melancholii s energií, ticho s výbuchem. Čtvrt na smrt je kapelou, která se nebojí zpomalit, ani jít na dřeň. Doposud vydala tři alba.

Poměrně narychlo domluvený rozhovor s Barielem se nakonec odehrál ve velkém klidu. Trochu jsme přeskakovali z tématu na téma, ale to je jen ilustrace Jakubovy kreativní a k reakci vždy připravené mysli.

Rozhovor o rodině plné hudebníků.

Jakub se mnou mluvil velmi otevřeně i o boji s kreativním blokem, s úzkostmi přecházejícími do panických atak a také o velmi častém trápení většiny hudebníků, které se jmenuje tinnitus. Kromě toho se svěřil s tím, jak skládá, co ho nejvíc inspiruje a jak je pro něj důležitá komunita lidí, se kterou spolupracuje.

Jakub Baierl je nepřehlédnutelnou postavou nejen pražské elektronické scény. Narodil se do hudební rodiny, a tak byla jeho cesta za vlastní hudební kariérou víceméně nevyhnutelná. Jakub je součástí Yoga kolektivu a členem synthpopového dua Méta Monde. Nyní přináší pod jménem Bariel debutové album Život je jeden z nejtěžších, na kterém uslyšíme řadu silných písní a zajímavých spoluprací.

Při tvorbě úvodní epizody mého nového hudebního podcastu „V producentské dílně“ jsem si znovu připomněl, jak zásadní roli v hudební produkci hraje atmosféra ve studiu. Technika, plug-iny a mikrofony jsou sice důležité pracovní nástroje, ale to, co často rozhoduje o výsledku, je vzájemná důvěra, otevřenost a schopnost vytvořit prostředí, ve kterém se umělci cítí bezpečně a svobodně.

Mým prvním hostem byl Eric Stevenson, což není náhoda. Eric je pro mě tak trochu neobjevený producentský talent. Je to producent, muzikant a člověk, který v sobě snoubí technické schopnosti s obrovskou dávkou empatie. Společně jsme si povídali v jeho nahrávacím studiu Andel Sound, kde Eric působí nejen jako producent, ale také jako jeho spolumajitel a člověk, který má celý chod studia na starosti.

Eric vnímá hudební produkci méně jako přesný řemeslný proces a více jako osobní cestu, kde je důležité pracovat s energií a emocemi. Klade důraz na to, aby se každý interpret cítil při nahrávání přirozeně. V této souvislosti jsme mluvili o konceptu Residential Artist, který ve studiu Andel Sound realizují: jde o formu spolupráce, kde kapely nemají vymezený pevný časový slot, ale mohou na svých písních pracovat postupně a bez časového tlaku – přesně tehdy, kdy se cítí být připraveny.

Kde je hranice mezi zvukařem a producentem?

Jedním z hlavních témat našeho rozhovoru bylo rozlišení mezi rolí zvukaře a producenta. Zatímco zvukař obvykle zajišťuje technickou kvalitu záznamu, producent má širší vizi – pomáhá s aranžemi, ovlivňuje atmosféru ve studiu a dohlíží na výsledek. Eric popisuje, že producentem se člověk stává ve chvíli, kdy mu na výsledku skutečně záleží – kdy je ochoten vést, inspirovat a zároveň citlivě ustupovat, pokud je to pro píseň to nejlepší. Tuto roli vnímá jako službu hudbě i interpretovi.

Signature sound

Na otázku, zda má studio Andel Sound svůj osobitý „signature sound“, Eric odpověděl skromně – sám si prý nedokáže přesně definovat, co by to mělo být. Já však věřím, že určitá zvuková identita je v jeho práci znát. Projevuje se nejen v konkrétním technickém přístupu, ale hlavně v důrazu na autenticitu, přirozenost a v tom, že se studio nebojí drobných nedokonalostí – právě ty totiž často tvoří onu lidskou, nezaměnitelnou barvu zvuku.

V podcastu jsme se dotkli i dalších témat: jaký je Ericův vztah k různým DAW a proč ho fascinuje Ableton, jak přistupuje k využití umělé inteligence ve studiu, a také jeho spolupráce s kapelou Rekreace, jejichž nové album Denní snění právě vychází. Součástí epizody je i ukázka jejich singlu Venku svítá.

První epizoda není jen o produkci. Je hlavně o lidech, o hledání cest, o důvěře a o tom, že v každém z nás jsou – jak říká Eric – „neobjevené možnosti“, které čekají na správný čas a prostor, aby se mohly plně projevit.

Cyrila Kaplana asi nejvíc známe z kapel Vložte kočku nebo Mutanti hledaj východisko. Do podcastu dnes ale přišel Cyril představit své aktuální projekty včetně prvního sólového EP nebo experimentálního a napůl vědeckého projektu, jehož součástí je i geolog.

Rozhovor o zkoumání a konspiračních teoriích.

Jak jedno nerealizované divadelní představení nasměrovalo Cyrila k dokončení dlouho připravované sólové tvorby, která by možná jinak nevznikla. Kromě hudby a zkoumání jsme probrali i jeho lásku ke koním.

Cyril Kaplan je český hudebník, skladatel a producent. Je členem experimentálních kapel Vložte kočku a Kaplan Bros., známých pro fúzi digitální a analogové elektroniky s živými bicími. Jako buben je součástí projektu Mutanti hledej východisko. Kromě hudby se věnuje vývoji softwaru generujícího hudbu na základě signálů z lidského mozku a geologických dat.

Nahrávání písniček je nedílnou součástí muzikantského života. Materiálu na toto téma lze najít mnoho, jelikož však informací a perspektiv nikdy není dost, studiové práci se věnuje i nový díl Podcastu Frontwoman. Spolu se zvukařem, mix & master engineerem a producentem Martinem „Hollym“ Hollandrem vás provedeme fázemi nahrávacího procesu od A do Z a přidáme pěkných pár zkušeností, tipů a historek. A pokud někdo z vás trpí takzvaným SPD, neboli Syndromem Přeposlouchaného Dema, nebojte se – nejste v tom sami.

Přečtěte si také článek na magazínu Frontman: https://www.frontman.cz/podcast-frontwoman-12-kouzlo-studiove-prace

Kapela Cold Cold Nights právě vydala nové EP s názvem French Ship. Na první poslech je patrné, že nová tvorba je přímočařejší a mnohem víc na povrch vyplouvá silná melodika. Se zpěvákem Jakubem Jiráskem jsme kromě aktuální nahrávky probrali i jeho filmařskou kariéru.

Rozhovor o hudbě a vizualizaci

EP French Ship kapely Cold Cold Nights vzniklo za podpory české exportní kanceláře SoundCzech v rámci projektu Rok české hudby a vychází v dubnu 2025 v limitované edici na bílém 10" vinylu. Vydání EP doprovodí také turné. Na většině koncertů je doprovodí Yasha96 i nový hudební projekt Jakuba Zbořila (ex Strangers in the City, Billow) how to rent a room.

Cold Cold Nights tvoří čtyři členové, z nichž každý hraje na několik nástrojů. Kromě obvyklé instrumentace využívají také například dechové nástroje, akordeon nebo zvonkohru. Bohatý zvuk je pečlivě zaranžován do písní s intimní atmosférou a pestrým dynamickým rozsahem, zvukově se Cold Cold Nights pohybují někde na pomezí post rocku, indie folku a ema, aniž by ovšem popírali smysl pro melodii a čitelnost jednotlivých písní.

Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

Karolína Šustová sice působí trochu nenápadně, ale její talent a schopnosti jsou nápadné velmi. Sama výborně ovládá řadu nástrojů, aranžuje, produkuje, věnuje se práci ve studiu Faust, ale také se zabývá autorským právem. Přesně takovou hudebnici by chtěl vedle sebe každý.

Rozhovor o nekonečné cestě poznávání.

Karolína toho umí opravdu hodně a její technické znalosti by ji mohl leckdo z branže závidět. V současné době ji nejčastěji najdete po boku Vladivojny La Chia, se kterou loni vydala EP Břehy a hlavně spolu rozjeli experimentální projekt Kyuubi, ve kterém je doplňuje ještě baskytaristka Tereza Čepková.

Karolina Šustová je česká skladatelka, multiinstrumentalistka a zpěvačka. Na Pražské konzervatoři studovala obor Skladba a aranžování populární hudby ve třídě profesorů Pavla Větrovce a Davida Solaře a později též Populární zpěv u profesorky Nadi Wepperové a soukromě docházela k Agnieszce Twardoch a Peteru Binderovi. Během svých studií se intenzivně věnovala hře na klavír ve třídě profesora Martina Vojtíška. Pokračovala studiem Hudební produkce na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

Je tu další díl Podcastu Frontwoman a tentokrát se zaměříme na téma, kolem kterého se v konečném výsledku vše točí: písničky. Přestože hlavním „gró“ této epizody měla být česká textařina v roce 2025, nakonec jsme spolu se songwriterem Jendou Vávrou poněkud rozšířili záběr a podívali se na vícero aspektů, ze kterých dobrá písnička sestává, i na to, jak se vy sami můžete stát lepším autorem či autorkou.

Přečtěte si také článek na magazínu Frontman: https://www.frontman.cz/podcast-frontwoman-11-songwriting-v-roce-2025

Dostal jsem otázku, jestli vím, k čemu Romům slouží hudba. Tak pro všechny z vás, kteří odpověď stejně jako já neznáte, hudba slouží k pláči, smíchu a někdy k obživě. V tomto pořadí.

Dnešní povídání je o 40leté kariéře kapely Terne Čhave. Mými hosty byli Gejza, Redža a dlouholetý manažer skupiny Dušan Svíba.

Terne Čhave představují na české i evropské hudební scéně jedinečný fenomén. V současné době jsou nejstarší fungující českou romskou kapelou. Již od svých počátků, které sahají do 80. let, se drží svých romských kořenů. Nespokojují se však s nekonečnými variacemi na klasický romský folklór, ale vydávají se na svébytnou cestu do různých hudebních oblastí. Jejich vývoj tak směřuje od folku přes world music až po styl, který si příznačně nazvali Rom'n'Roll. Tento přístup jim v roce 2009 přinesl ocenění Anděl za desku More, love!

Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.