1. července 2026 to bylo přesně 10 let, co se Martin Rejman stal kastelánem státního zámku Hrádek u Nechanic. Za tu dobu byla dokončena červená barevnost zámeckých fasád, byly zpřístupněny sklepy, návštěvníkům se představil obnovený okruh Hostinské pokoje, otevřela se také kavárna, zámecký park se hodně proměnil.

Zámecký areál v Březnici na Příbramsku ve středních Čechách je i dnes vyhledávaným místem pro romantické svatby. V 16. století byl ale na zámku uzavřen tajný sňatek, ze kterého císař radost neměl. Manželství se později zapsalo do dějin jako jedno z nejšťastnějších v historii habsburského rodu. Příběh zamilovaného Ferdinanda II. a jeho Filipíny zachytil spisovatel Antonín Polách v románu Cti otce svého, ale miluj ženu svou.

Létající reportérka Zuzana Boučková je na stopě těm nejzajímavějším příběhům v regionu. Právě teď se nám hlásí živě z areálu zámku v Holovousech u Hořic, kde vrcholí třetí ročník veteránské akce MOTOkavárna.

Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.

V první letní repríze pořadu Na cestách s Petrem Voldánem vám připomeneme velice zajímavý rozhovor s malířem, grafikem, karikaturistou, ilustrátorem, řezbářem i cestovatelem Pavlem Matuškou.

Ústecký kraj si dnes spojujeme hlavně s těžbou a průmyslem. Kdysi byl ale také krajem léčivých pramenů, lázní a vody, která utvářela život místních obyvatel. Alena Harciníková se v dokumentu „Než doteče k ústí“ vrací k paměti vody v krajině, která se během dvou století proměnila k nepoznání. Podél řeky Bíliny hledá, co všechno jsme s vodou ztratili a co se ještě dá obnovit.

Textař a básník za socialismu dělal i bookmakera. Ve své disertační práci popsal habitus hazardního hráče v této době jako jakýsi paralelní svět s vlastní etikou. Co ho tento svět naučil?

Varhany mají sílu rozechvět chrám i člověka. Ve svátečním rozhovoru o tom mluví prof. František Vaníček, jeden z našich nejvýraznějších varhaníků, pedagog Univerzity Hradec Králové a interpret, který už desítky let tráví léto u nástrojů ve Francii a Německu.