Rybářství v Chlumci nad Cidlinou už sestavilo plán podzimních výlovů. Rozpis, podle kterého budou lovit desítky svých rybníků a chystat ryby i na vánoční trh, ale může ještě pozměnit počasí.
Na úvod dnešních Sousedů jsme si k mikrofonu pozvali spisovatele, scénáristu a ilustrátora Oldřicha Seluckého. Ten letos vydal novou knížku s názvem Kříž z kamene.
Naším hostem je výtvarník Pavel Dušek, umělec původem z Hradce Králové, držitel Ceny kritiky za mladou tvorbu. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malířství pod vedením Michaela Rittsteina.
Naše národní řeka Vltava je dlouhá 430 kilometrů a je tak nejdelší řekou na území naší republiky. Když se vydáte proti proudu Vltavy, můžete se dostat až k Černé hoře nedaleko šumavské Kvildy, kde řeka v lesích pramení. V tomto místě má pozdější mohutný tok podobu studánky a tenkého čůrku vody.
Škytavka přichází většinou nečekaně a za chvíli obvykle odezní. Někdy může být i několikahodinová, ale většinou trvá minuty, někdy desítky minut. Když trvá déle, může být i bolestivá. A škytá každý stejně?
Hlavní ocenění ve druhém ročníku Krkonošské ceny architektury si odnesli zástupci pevnosti Stachelberg. Porotu složenou převážně z architektů zaujala nová přístavba nouzového východu z podzemí. Oceněná byla i nová náplavka ve Vrchlabí a tři krkonošské domy soukromých investorů. Vítězná stavba u pevnosti Stachelberg přitom vznikala především z praktických důvodů.
Hudební festival TrutnOFF se bude muset obejít bez finanční podpory města. Pro poskytnutí dotace hlasovali jen dva zastupitelé, zbývající byli proti. Vztahy mezi radnicí a Martinem Věchetem, někdejším disidentem a aktivistou, který festival pořádá, zůstávají dál napjaté.
Náchod před pár dny otevřel nový sociální šatník. Město tím reaguje na rostoucí počet lidí v nouzi. Sociální šatník je v budově bývalé pobočky České pošty v Českoskalické ulici a pro potřebné má nachystané věci, které jiní lidé přinesli darem.
Možná jste to už také zažili, že vás na výletě něco zaujalo natolik, že jste to zkrátka museli mít. Na konci 19. století se to přihodilo Wilhelmu Hueblovi z Dlouhých Mostů u Liberce při návštěvě Vídně. Uviděl tam sud obřích rozměrů a o pár let později stál ten samý na Javorníku, na 684 metrů vysokém kopci Ještědsko-kozákovského hřbetu.