20. března 1812 je to rovných 210 let, kdy zemřel jeden z nejvýraznějších a nejzajímavějších autorů české i evropské hudby přelomu XVIII. a XIX. století Jan Ladislav Dusík.

"Božský Čech"(Il divino Boemo), přítel Wolfganga Amadea Mozarta, složil na 30 oper, deset oratorií, řadu symfonií, koncertů i množství komorní a chrámové hudby.

Přesto, že měřil pouhých 150 centimetrů a byl podsadité postavy, stačil se d´Albert během svého života šestkrát oženit a měl osm dětí.

Ruský skladatel Alexander Borodin byl levobočkem gruzínského knížete Gedianova. Jeho jméno je mezi hudbymilovnými posluchači dobře známo, méně už se ovšem ví, že byl povoláním profesorem chemie a též významným vědcem ve svém oboru.

Michail Ivanovič Glinka dokázal umně propojit lidové písně a motivy s exotickou orientální hudbou. Reprezentativním dílem, které ho proslavilo na velkém území světa, je především Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích a opery Života za cara a Ruslan a Ludmila.

Klavírista Rudolf Firkušný vystupoval v nejprestižnějších sálech Evropy i zámoří. Proslavil se mimořádnou hudebností, expresivním projevem a skvělou technikou hry. Jeho repertoár sahal od raného klasicismu až po modernu první poloviny 20. století.

František Škroup, autor hudby k české hymně, zemřel 7. února 1862. Píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj zazněla poprvé v rámci frašky Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka 21. prosince 1834.

Anglický skladatel Frederic Delius měl převzít podnikání svého otce, raději studoval hudbu.

Mozartovu pražskou popularitu odstartovala Figarova svatba. Ve Stavovském divadle zazněla poprvé v roce 1787.

Druhá Hudba podle kalendáře roku 2022 připomene významnou českou klavíristku, cembalistku a hudební pedagožku, profesorku Zuzanu Růžičkovou. Letos by se "první dáma cembala" dožila 95 let.