Jedna předpověď trend nedělá. Ale když se v několika týdnech poskládají predikce o podnikovém softwaru, zákaznické podpoře, vývoji, financích a infrastruktuře, začíná to připomínat víc než jen soubor jednotlivých zpráv. Spíš se rýsuje dokonalá bouře, jejíž vrchol může přijít někdy před rokem 2030. Řeč bude také o novinkách u Apify kde si AI agenti mohou nakupovat nástroje, o propouštění a opětném náboru u Fordu i jinde.

Pokračování podcastové verze Observeru Plus – minisérie “Stroje, které odmítly zemřít”, venované historii umělé inteligence. Díl druhý: Mohou stroje myslet? (1950-1956)

S Monikou Mošovou, ředitelkou pro Strategii a vztahy se zákazníky v ČEZ ICT Services a bývalou CIO Telefóniky CZ probíráme její cestu z přírodních věd přes telekomunikace do top managementu IT. V rozhovoru se věnujeme jejímu pohledu na osvědčené postupy v řízení IT, motivování lidí, vztahy s byznysem či vyjednávání s dodavateli.

V této epizodě se bavíme o tom, proč éra levné AI pomalu končí a proč budou firmy muset začít řešit takzvanou tokenovou disciplínu. Probereme, jak řídit rostoucí náklady na AI nástroje, proč samotná AI nevyřeší modernizaci legacy systémů a jaké první dopady AI boomu už vidíme na cenách hardwaru. Podíváme se také na nové požadavky AI Actu na označování AI obsahu a na debatu o využívání generativní AI ve školách. Na závěr rozebereme, co ve skutečnosti stojí za propouštěním v technologických firmách a jakou roli v tom hraje umělá inteligence.

Martin Kobza stojí v čele IT a provozu České spořitelny, jedné z největších bank v Česku. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak se řídí technologická organizace s tisíci lidmi, proč se agilní transformace může snadno vymknout kontrole a jakou roli budou v nejbližších letech hrát AI agenti. Dozvíte se, jak vznikala platforma George, proč je pro banky dnes klíčovější práce s daty než samotné modely umělé inteligence a proč si Martin Kobza myslí, že každý profesionál bude brzy řídit vlastní tým AI agentů. Řeč ale není jen o AI. Velký prostor dostává také finanční zdraví klientů, budoucnost bankovních poboček, […]

Přicházíme s dalším redakčním speciálem – podcastovou verzí Observer Plus, tentokrát prvního dílu minisérie “Stroje, které odmítly zemřít“, věnované historii umělé inteligence.

Pomáhal stavět český systém kybernetické bezpečnosti: stál u vzniku první národní strategie, která následně vedla k přijetí prvního zákona o kybernetické bezpečnosti v EU. Později si roli CISO vyzkoušel v každodenní praxi – včetně závažného kybernetického útoku. Aleš Špidla v rozhovoru vysvětluje, proč je třeba připomínat, že organizace nechrání servery, ale vlastní schopnost fungovat, proč se bezpečnost nedá vyřešit bezhlavým nákupem technologií, a jak umělá inteligence mění útok i obranu.

V této epizodě se bavíme o tom, zda existuje u AI kódování a nástrojů typu Cursor/Copilot reálné riziko, že firmy zrychlí produkci funkcí, ale ztratí porozumění systému jako celku. Probereme také, proč končí éra jednoho AI asistenta a jak by měla vypadat strategie firem využívajících více modelů současně. Podíváme si i o tom, jak vysvětlit boardu, že levnější jednotková cena tokenů neznamená levnější AI.

Uměli byste si to před pár týdny či měsíci představit? Americké ministerstvo obchodu vydá exportní direktivu, která zakáže přístup k nejnovějším AI modelům „cizím státním příslušníkům“. V Observeru jsme došli k tomu, že vítězem podobných nejistot bude regionální či dokonce lokální AI, mimo jiné i proto, že pro řadu věcí nepotřebujeme ty nejlepší modely na světě. A pak jsou tu další argumenty – například rostoucí náklady. Rozebíráme ale i vstup OpenAI na burzu, skutečnost že většinu provozu na internetu už negenerují lidé, nebo rozhodnutí soudů v Německu o tom že AI výstupy jsou vlastním vyjádřením Googlu.

“Vyhrát můžete s odolností, nikoliv s prevencí .” Touhle větou otevřel VP analytik Leigh McMullen letošní hlavní bezpečnostní konferenci Gartneru a je to možná nejpřesnější shrnutí toho, kam se kyberbezpečnost posouvá. Útoky už nejsou výjimečné události ani nutně důkaz selhání. Stávají se běžnou součástí podnikání, provozním rizikem podobným výpadku dodavatele, regulatorní změně nebo geopolitickému šoku.