Inspirační fórum

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.

Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.

Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.

Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? 

Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. 

Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácnost nebo vztahy není téměř nikdy zaplacená, ale společnost by bez ní nefungovala. Filozofka Helen Hester a ekonom Nick Srnicek tvrdí, že budoucnost práce není v kanceláři, ale v péči. Jak tuto práci přerozdělit a ocenit, individuálně i systémově, aby nebyla jen povinností? A jak naložit se vzácnou komoditou, kterou je volný čas? Pavla Hubálková nás tímto tématem provází – mezi technologiemi, rodinami a budoucností, která může být skutečně naše.

Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. 
What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?

You’ll have the chance to listen to powerful personal testimonies from journalist, producer, and filmmaker Ruwaida Kamal Amer from Gaza, and human rights defender Fatma Mohamed from Sudan. In this intimate interview, they share how armed conflict has reshaped their daily lives, relationships, and hopes for the future.
Ruwaida speaks about surviving without electricity, food, or water, while still teaching children and writing poetry. Fatma describes the dire famine in Sudan, where the blockade of humanitarian aid has forced people to eat leaves or animal feed. Together, they reflect on what war has taken from them and what has helped them endure.

This interview was conducted in October 2024 by documentary filmmaker Ivo Bystřičan. The podcast is presented by neuroscientist and science journalist Pavla Hubálková.
 

Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?

Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. 

Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? 

Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. 

Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná najdeme jinde, než bychom čekali – ve vztazích, soucitu a péči. Ne jako útěchu, ale jako základ nové politiky. Pavla Hubálková nás provází Mortonovým myšlením. Jak by taková politika mohla vypadat?

Hlas Timothyho Mortona byl v české verzi generován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?

Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky  Cheryl Maloney.

Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.

Pavla Hubálková se věnuje popularizaci a komunikaci vědy. Působí v online magazínu WIRED.cz,, ale publikuje i v řadě dalších médií jako např. Hospodářské noviny, Vědavýzkum.cz nebo Czexpats in Science. Je také spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině Science Communication: Úvod do komunikace vědy.

Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum.

Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“. 

Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globálních klimatických změn? A jak se proměňuje společenské vnímání tohoto problému?

O suchu nejen v Česku diskutovali antropoložka Markéta Zandlová, hydrolog Václav Hradilek a environmentalista Vlastimil Karlík. Moderuje novinářka a výzkumná analytička Helena Truchlá.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.