Inspirační fórum

Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost možnostem regulace teď a tady, soustředíme se na vize budoucnosti, které jsou nám předkládány. V rozhovoru s publicistou Matoušem Hrdinou poukazuje Paris Marx na společenské dopady tzv. „AI revoluce“ a hrozby, které AI představuje pro pracující po celém světě. 

Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru můžou environmentální hnutí také obohatit. Jak a proč je výhodné uvažovat o obyvatelnosti namísto udržitelnosti?

Lukáš Likavčan se zabývá environmentální filozofií a filozofií vědy a technologií. V současnosti působí na Newyorské univerzitě v Šanghaji a jako hostující výzkumník na astronomické observatoři Leiden University. Je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie, ve které analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize; porovnává různé způsoby představování si planety a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Je také členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet nizozemské organizace Waag Futurelab. 

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Co by se stalo, kdyby světové mocnosti dobývaly vesmír podobně jako kdysi půdu na planetě? Teoretička kosmu a výzkumnice Natalie B. Treviño zkoumá, jaké důsledky mají rozmanité formy dobývání vesmíru a jaká rizika mohou mít koloniální praktiky, které se tam uplatňují podobně jako na zeměkouli. Do hry o vesmír navíc ve velké míře vstupuje soukromý kapitál, který kvůli dravému vytěžování zdrojů může ohrožovat i život nás na Zemi. Jaké typy nerovnosti ze z naší pozemské existence přenášejí do kosmu, jak vypadá vesmírné vykořisťování a jak bránit vesmírnému kolonialismu?

Natalie B. Treviño působí na Open University ve Spojeném království, kde dokončuje svou první knihu On the Coloniality of Westernized Space Exploration. Ve své práci zabývající se kolonialitou vesmírného výzkumu čerpá z archeoastronomie, která se věnuje astronomickému věděním starověkých civilizací a domorodých společenství. Vychází rovněž z tradic dekoloniálního myšlení, feministické ekologie a zapatistické filozofie a věří v kosmický výzkum, v jehož jádru neleží snaha vesmír vytěžit, ale touha jej zažít.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

O české společnosti se říká, že je poměrně individualistická a ke kolektivnímu způsobu života spíše nepřátelská. Nakolik tento obraz odpovídá skutečnosti a proč tomu tak je? Co pro Čechy a Češky znamená komunita? Co změnit, abychom mohli jako společnost efektivně řešit sdílené problémy? A jak se daří komunitnímu životu přímo v Jihlavě? 

V této debatě se sešli analytička Sarah Komasová, členka komunitního centra Silo Jihlava Kateřina Vondráková a výzkumný pracovník Josef Patočka. Moderuje publicistka Táňa Zabloudilová.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Taky nechápete, proč druzí volí populisty? A nevíte, jak zachránit demokracii? Sociolog Jan Sowa nárůst autoritářského populismu v zemích střední Evropy nevidí jako žádnou velkou záhadu. Neoliberální důraz na jednotlivce nás vytrhl z mnohých forem společenství a zůstali jsme sami. Naše touha po kolektivní identitě ale nikam nezmizela. Volný trh ani výdobytky konzumní společnosti potřebu vzájemnosti, sounáležitosti a solidarity naplnit nedokázaly, a tak se mnozí začali uchylovat k pospolitosti, kterou nabízí populisté – tradiční rodině, národu a náboženství. Na jakých alternativách můžeme pracovat, pokud se nechceme ocitnout v náručí populistů navždy? A měli bychom tuto nálepku vůbec používat?

Jan Sowa je sociální teoretik dialektického materialismu a výzkumník věnující se široké škále témat od populismu přes kryptoměny po postkolonialismus. Známá je především jeho práce zaměřující se na modernitu a modernizaci (semi)periferií kapitalického světosystému. V letech 2016 až 2019 byl členem Komise kulturálních studií Polské akademie věd. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění ve Varšavě.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

I když jsme se možná domnívali, že stroje nás osvobodí od zdraví ohrožující, jednotvárné nebo jinak nezajímavé práce, současný vývoj vypadá jinak. Pracovní místa mizí spíš tam, kde se to vyplatí investorům. Navíc se zdá, že v oblasti práce může využití technologií ještě dále prohloubit současné nerovnosti. Jak proměňuje a v budoucnu ještě promění práci nástup umělé inteligence? Na co nezapomínat, když přemýšlíme o její regulaci? A jak se s generativní AI popasuje umění?

V této debatě uslyšíte odborovou právničku Šárku Homfray, sociologa Ondřeje Lánského a filmaře Ondřeje Vavrečku. Moderuje politoložka Kateřina Smejkalová.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Bojíte se, že umělá inteligence ovládne svět a zotročí lidstvo? Nebo se naopak těšíte, že za nás vyřeší všechny otravné úkoly? Novinář Paris Marx si nemyslí ani jedno. Umělou inteligenci považuje za pořádně přefouknutou bublinu, za níž stojí ekonomické zájmy technologických korporací. Potřebují především nalákat investory. Protože se ale soustředíme na motiv proměny světa, nevšímáme si reálných rizik, která s sebou přináší zavádění AI do práce, administrativy a dalších oblastí. Pokrok však nemusí vést nutně cestou, kterou nám předkládají technologičtí giganti. Jak můžeme na rozmach AI reagovat tak, aby byl svět svobodnější?

Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

V následujících sto letech se podoba téměř všeho vodstva na planetě zásadně promění. Změny, kterých můžeme být svědky po dobu jednoho lidského života, jsou větší než ty, které se udály v posledních 50 milionech let. Přesto se zdá, že jsme vůči zprávám o klimatických změnách imunní. Spisovatel Andri Magnason to vysvětluje limity jazyka, kterým o nich hovoříme, i schopnosti vnímat procesy odehrávající se kolem nás v čase. Vědecká data jsou příliš abstraktní a predikce se zdají vzdálené. Jediný způsob, jak je předat veřejnosti, jsou podle něj příběhy. Jaké příběhy si potřebujeme vyprávět? A co můžeme dělat proto, abychom začali vnímat realitu, před kterou často zavíráme oči? Andri Magnason v rozhovoru s kulturním publicistou Jonášem Zbořilem.

Andri Snær Magnason je spisovatel a dokumentarista. Jeho tvorba sahá od poezie přes literaturu faktu, dětskou literaturu, sci-fi, divadlo až po dokumentární film. Nejen ve svém díle se věnuje především environmentálním tématům. Ve své poslední knize O času a vodě (česky 2022) Magnason hledá nový jazyk, který by vysvětlil klimatickou krizi prostřednictvím vědy, rodinných příběhů a mytologie.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Myslíte si, že víte, co je život? S největší pravděpodobností se mýlíte. Zatím nevíme, co je jeho skutečným principem. Protože neznáme jiný než pozemský život, musíme si klást úplně základní otázky o tom, jaká je jeho podstata a co to život vlastně je. Astrobioložka a teoretická fyzička Sara Imari Walker život chápe jako kreativní proces, v jehož jádru leží informace. Záhada života se tím ale nevysvětluje. Aby se život mohl uskutečnit, musí být informace poskládána náležitým způsobem. A tady naše dosavadní poznání končí. Dokážeme svou představivost toho, co je živé a neživé proměnit a posunout se ve vnímání světa?

Sara Imari Walker se ve své práci zabývá především otázkou toho, zda existují „zákony života“, které by mohly univerzálně popisovat život na Zemi i na jiných planetách. Cílem jejího výzkumného programu je proto pochopit, jaké nové fyzikální zákony by mohly být objeveny, jak živé vzniká z neživého a jak bychom mohli život rozpoznat. Působí jako profesorka na Arizona State University, kde je také zástupkyní ředitele centra Beyond Center for Fundamental Concepts in Science a vede výzkumný tým, který pátrá po původu, zákonitostech a možných podobách života.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Je boom umělých inteligencí jen nafouknutou bublinou? Proč se čím dál víc upínáme k rodině, národu nebo bohu? Co dělat, abychom vedle planety Země nezničili i celý vesmír? A dá se k podstatě života dopočítat? Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V páté řadě novinář a editor newsletteru Matouš Hrdina přibližuje práci fyzičky a astrobioložky Sary Imari Walker, kritika technologického průmyslu Parise Marxe, kritické teoretičky kosmu Natalie B. Treviño a sociálního teoretika Jana Sowy. Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.  

Matouš Hrdina je publicista zaměřující se především na témata spojená se sociálními sítěmi, digitální komunikací a internetovou kulturou, o kterých také publikuje newsletter Pod čarou. Přispívá i do jiných českých médií, dříve působil v Radiu Wave či časopisu Heroine.

Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum.