Inspirační fórum

Nedávná výzva stovek osobností z akademie i byznysu, která volá po šestiměsíčním pozastavení vývoje umělé inteligence, znovu vyvolala otázky ohledně možných rizik spojených s AI. Je umělá inteligence skutečně takovou hrozbou? Jak ji lze v současnosti regulovat? Je možné přimět technologické firmy k zodpovědnosti a dostat vývoj pod veřejnou kontrolu? A jak můžeme uvažovat o „umělém“ vědomí?

O těchto i dalších otázkách debatovali Tereza Stöckelová, socioložka zaměřující se na studia vědy, technologií a medicíny, Jan Kulveit, odborník na komplexní rizika a umělou inteligenci, a Alžběta Solarczyk Krausová, která se zabývá právními aspekty umělé inteligence, robotiky či propojování technologií s biologickým životem. Moderovala Klára Vlasáková.

Skutečnost klimatické krize naléhavě volá po systémové transformaci většiny odvětví lidské činnosti a filmový průmysl není výjimkou. V případě audiovize jde zároveň o dvojí úkol, jednak o snížení ekologické stopy při produkci jednotlivých děl (tzv. green filming), jednak o jejich obsah, který může na široké publikum působit osvětově a nastavovat trendy. Green filming přitom znamená mnohem víc než třídění odpadu na place, otázkou ovšem zůstává, jak jsou jeho principy v praxi naplňovány. Jak dělat audiovizi udržitelně? Co pro tuto změnu dělají v současnosti české instituce a studia? A jak lze o filmovém průmyslu přemýšlet v kontextu nerůstu?

V této debatě uslyšíte předsedkyni Rady Státního fondu kinematografie Helenu Bendovou, dokumentaristku Andreu Culkovou, filmovědce a vysokoškolského pedagoga Jana Hanzlíka, ředitele MFDF Ji.hlava Marka Hovorku a konzultantku pro udržitelnost v kreativním průmyslu a projektovou manažerkou Greenfilming.cz Michaelou Rýgrovou. Moderuje producent a expert v oblasti distribuce pro Státní fond kinematografie Přemysl Martinek.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Ekologický ekonom Giorgos Kallis zdůrazňuje, že koncept nerůstu neznamená přestat se vyvíjet ve všech oborech lidské činnosti. I přes omezené zdroje a ekologické limity planety je růst v mnoha oblastech žádoucí, ať už se jedná třeba o využívání udržitelných zdrojů energie nebo nejrůznější formy péče. Nerůst v jeho pohledu znamená přetnout začarovaný kruh zbytečné spotřeby, výroby a využívání vzácných zdrojů. Jak k tomu shromáždit politickou sílu?

Giorgos Kallis je výzkumník a proponent a teoretik nerůstu. Ten definuje jako proces politické a sociální transformace, který snižuje spotřebu energie a zdrojů ve společnosti a zároveň zlepšuje kvalitu života. Kallis studoval chemii a environmentální inženýrství na londýnské Imperial College a ekonomii na Barcelona Graduate School in Economics. Zabýval se politickou ekologií vody a podílel se na přípravě evropské směrnice o vodách z roku 2000. V současnosti působí na Autonomní Univerzitě v Barceloně, kde se věnuje výzkumu a výuce politické ekologie. Kallis ve své práci analyzuje příčiny hegemonického postavení idey růstu a nabízí konkrétní strategie, jak nekonečnou snahu o růst globální výroby a spotřeby zastavit ve prospěch všech.V češtině vyšel v roce 2022 výběr z jeho textů pod názvem Na obranu nerůstu.

* Doplnění: Původní verze tohoto dílu obsahovala faktickou chybu ohledně tempa růstu ekonomiky. Za nepřesný překlad Kallisova výroku se omlouváme.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Ruská válka proti Ukrajině probíhá na několika úrovních najednou. Vedle lidských životů a živobytí devastuje i přírodu. Její destruktivní vliv na zdraví a tamější ekosystémy je obrovský. A Vladimir Putin, který dlouhodobě využívá především ruský zemní plyn k prosazování svých geopolitických zájmů, útočí také na ukrajinskou a evropskou energetickou bezpečnost. Jaké jsou dopady války na energetickou infrastrukturu a životní prostředí? Čím lze nyní Ukrajině v tomto kontextu pomoci? A jak může vypadat její poválečná rekonstrukce?

O významu energetické bezpečnosti a udržitelnosti v době války debatovali expertka na klimatickou a energetickou politiku Anna Ackermann, analytička Greenpeace Miriam Macurová a výzkumník na Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity Martin Jirušek. Debatu moderovala novinářka a analytička Helena Truchlá.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Ukrajinská filmařka Alisa Kovalenko se po napadení své země Ruskem vydala na frontu. Nevyměnila kameru za zbraň, ale obtěžkala se obojím. Natáčela jen ve chvílích, kdy utichly boje a zachytila tíživou každodennost války v jemnějších odstínech. Její vojenskou zkušenost poznaly tisíce ukrajinských žen, které nabídly své služby armádě. Jak válka proměňuje status žen? A co jejich účast v bojích pro společnost znamená?

Alisa Kovalenko studovala dokumentární film v Kyjevě a Varšavě. Její nejnovější snímek Nevyhasneme zachycující příběh a sny pětice teenagerů žijících na Donbase měl premiéru v únoru 2023 na Berlinale a byl oceněn za nejlepší režii na festivalu Jeden svět. Řadu ocenění získaly také Alisyny předchozí filmy Alisa in Warland (2015) o válce na východní Ukrajině z roku 2015 a Domácí hry (2019) o mladé fotbalistce, která prodá svoje kopačky, aby měla rodina na nájem. Kovalenko také působí jako dramaturgyně mezinárodní soutěže dokumentárních filmů na filmovém festivalu Molodist v Kyjevě.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. Autorka čtvrté řady, spisovatelka, scénáristka a publicistka Klára Vlasáková, společně s místními odbornicemi a odborníky, v každém z šesti dílů rozvíjí témata, která otevřelo uplynulé fórum. V šesti dílech nás zavede do rozmanitých zákoutí současnosti – s ukrajinskou dokumentaristkou Alisou Kovalenko na frontu, s uměleckým kolektivem Total Refusal do alternativního světa počítačových her a s neurofilozofkou Patriciou Churchland do nitra lidského mozku. Další díly představí možnosti nerůstu pohledem ekologického ekonoma Giorgose Kallise, přístup k nenásilné komunikaci Miki Kashtan a kritický pohled na vývoj internetu spisovatele Bena Tarnoffa. Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění. 

Od 5. dubna nás najdete každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcasty, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum.
∗∗∗
Klára Vlasáková je spisovatelka, scenáristka, publicistka, dramaturgyně. Spolupracuje s Českou televizí nebo Českým rozhlasem, pro který píše hry a politické komentáře. Přispívá do Salonu Práva, Deníku Alarm nebo Heroine. Je autorkou románu Praskliny nebo scénáře k filmu Běžná selhání. 

Kdo nemá na rohlík, nemá na svobodu. Podcast k svátku 17. listopadu.

V průběhu workshopu Svobodný podcast, který se uskutečnil v rámci doprovodného program MFDF Ji.hlava 2022 Ji.hlava dětem, se účastníci a účastnice vypravili do veřejného prostoru, aby zkoumali nezbytné minimální podmínky pro realizaci svobody jednotlivce ve společnosti. Východiskem sociálního experimentu je petice a rohlík.

Podcast připravili a účinkovali
Štěpán Hájek, Boris Remunda, Anna Ryndová, Matouš Dočkal

Dramaturgické vedení
Ivo Bystřičan, Walter Nagy

Sound design supervisor
Marie Čtveráčková

Použitá hudba
Pečivo, chleba, 4 rohlíky (Danny Low Remix), Tai – Rohlík parody song, Kapitán Demo – Ovce

Workshop byl podpořen z Národního plánu obnovy.

Not only the pandemic and climate crisis point to the fact of the inevitable interconnectedness of people. We do not and can not live as isolated individuals. That’s why when thinking about freedom, we shouldn’t just think of personal liberty. In fact, as Butler claims in their speech, the emphasis on personal liberty is making our world uninhabitable. While thinking about power and care, Butler invokes a different kind of freedom - freedom to live a livable life.

Judith Butler is a philosopher, gender theorist and Maxine Elliot Professor Emer. in the Department of Comparative Literature and the Program of Critical Theory at the University of California, Berkeley. They are best known for their 1990 book Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity. Their theories of the performative nature of gender and sex were highly influential within feminist and queer theory. They are active in several human rights organizations and presently serve on the advisory board of Jewish Voice for Peace. They were the recipient of the Andrew Mellon Award for Distinguished Academic Achievement in the Humanities (2009-13), were elected as a Corresponding Fellow of the British Academy in 2018, and to the American Academy of Arts and Sciences in 2019. In 2020, they served as President of the Modern Language Association. In their last book The Force of Nonviolence they show how an ethic of nonviolence must be connected to a broader political struggle for social equality.

Follow us on  Facebook, Instagram and Twitter.

___

Nejen pandemie a klimatická krize ukazují naši vzájemnou propojenost. Nežijeme ani nemůžeme žít jako izolovaní jednotlivci. Právě proto bychom při úvahách o svobodě neměli přemýšlet pouze nad osobní svobodou. Důraz na osobní svobodu je podle Butler ve skutečnosti tím, co činí náš svět neobyvatelným. Při promýšlení moci a péče mluví Butler o jiné svobodě - svobodě žít žitelný život.

Judith Butler se věnuje filozofii a genderové teorii a působí jako emeritní profesor*ka Maxine Elliot na Katedře srovnávací literatury a v Programu kritické teorie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Nejznámější knihou Judith Butler je publikace s názvem Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity z roku 1990. Teze, které zastává a které vycházejí z performativní povahy genderu a sexu, ovlivnily do velké míry formování feministické a queer teorie. Je aktivní v organizacích zabývajících se lidskými právy a v současné době působí v poradním sboru organizace Jewish Voice for Peace. Za svou práci získal*a Cenu Andrewa Mellona za vynikající akademické výsledky v humanitních vědách (2009–2013), v roce 2018 získal*a korespondenční členství v Britské akademii a v roce 2019 členství v Americké akademii umění a věd. V roce 2020 předsedal*a Asociaci moderního jazyka. Poslední kniha Judith Butler s názvem The Force of Nonviolence zdůrazňuje propojení etiky nenásilí s širším politickým bojem za sociální rovnost.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Breathe in, breathe out. In this speech David Abram talks about what usually stays unnoticed - the omnipresent invisible mass of air we are immersed in. He talks about the air as an organ of the Earth, its sacredness; about climate as the commonwealth of breath as well as about the affinity between air and awareness. Is consciousness really the special possession of our species, or is it rather a property of the breathing biosphere in which we all participate?

David Abram is a cultural ecologist and philosopher, founder and creative director of the Alliance for Wild Ethics. He is best known for his work bridging the philosophical tradition of phenomenology with environmental and ecological issues. David is the author of Becoming Animal: An Earthly Cosmology, and The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-than-human World. His essays on the cultural causes and consequences of ecological disarray have appeared in a number of publications and anthologies. Abram coined the phrase “the more-than-human world” as a way of referring to earthly nature, a term that has become a key phrase within the lingua franca of the broad ecological movement.

Follow us on  Facebook, Instagram and Twitter.

___

Nádech, výdech. V tomto díle hovoří David Abram o tom, co běžně zůstává nepovšimnuto - o všudypřítomné neviditelné mase vzduchu, ve které jsme ponořeni. Abram mluví o vzduchu jako o orgánu Země, o jeho posvátnosti; o klimatu jako společném bohatství dechu (commonwealth of breath), o spřízněnosti dechu a vědomí. Skutečně vědomí náleží výlučně našemu druhu? Nebo spíš patří dýchající biosféře, na níž jsme všichni účastni?

David Abram je kulturní ekolog a filozof, zakladatel a kreativní ředitel Aliance pro etiku divočiny. Je známý především díky své práci propojující filozofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými tématy. Je autorem knih Becoming Animal: An Earthly Cosmology a The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-than-human World. Jeho eseje o kulturních příčinách a důsledcích ekologického chaosu vyšly v řadě publikací a antologií. Je autorem slovního spojení „více než lidský svět“, kterým označuje pozemskou přírodu a který se stal klíčovým výrazem jazyka environmentalistů*ek po celém světě.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

V tomto díle vypráví básnířka Baďa Diaby o hraničních momentech svého života. Nejen  o hraniční poruše osobnosti, ale i o hledání vlastního místa ve světě, vyrovnávání se s odlišností, vztahu k sobě a svému tělu. Jaké jsou její zkušenosti s duševním onemocněním? Jak palčivá je potřeba celospolečenské osvěty v otázkách duševního zdraví? A kde hledat pomoc a brát naději?

M'Badjala Diaby je básnířka a modelka. Studuje literární a jazykovou kulturu na Univerzitě v Hradci Králové a věnuje se slam poetry. Skrze sociální sítě otevírá témata rasismu a duševního zdraví. V březnu roku 2021 vydala svou první básnickou sbírku Na Hraně, ve které se odráží její zkušenost s hraniční poruchou osobnosti. 

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.