Inspirační fórum

Když se řekne inteligence rostlin, neznamená to neprůkazné chiméry ze života flóry. Zkoumání rostlin coby inteligentních organismů může přinést průlom i v tom, jak vnímá lidstvo sebe sama. Nové objevy na tomto poli mohou přinést důležité stimuly pro proměnu nejen přístupů v zemědělství, ale také v oblasti komunikace nebo řízení uvnitř institucí. Že jsou to nesmysly? Monica Gagliano se vás pokusí přesvědčit svými objevy. Původem italská evoluční ekoložka badatelsky působí v Austrálii. Zaměřuje se na výzkum inteligence rostlin a konkrétně zkoumá paměť rostlin a jejich schopnost učit se. Patří mezi světové kapacity oboru.

Monica Gagliano je docentka v oboru evoluční ekologie na Southern Cross University, kde vede laboratoř biologické inteligence (BI) v rámci iniciativy Diverse Intelligences nadace Templeton World Charity Foundation. Je průkopnicí zcela nové oblasti výzkumu bioakustiky rostlin a poprvé experimentálně prokázala, že rostliny vydávají vlastní „hlas“ a detekují zvuky svého prostředí a reagují na ně. Ve své práci rozšířila koncept poznávání (včetně vnímání, procesů učení a paměti) u rostlin. Svými experimenty prokazujícími, že učení není výhradní doménou živočichů, znovu rozvířila diskuzi o subjektivitě rostlin a jejich etickém a právním postavení. Její poslední knihou je titul Thus Spoke the Plant: A Remarkable Journey of Groundbreaking Scientific Discoveries and Personal Encounters with Plants.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Nerovné postavení Romů*ek se propisuje do všech sfér života v naší společnosti. Kultura a umění nejsou výjimkou. Nejenže jsou i zde Romky a Romové znevýhodněni, ale jedná se zároveň o místo aktivní (re)produkce stereotypů. Jakým překážkám romští umělci a umělkyně čelí? S jakými podobami rasismu se setkávají romské celebrity? A jaká jsou možná řešení?

Debaty Rovnost v umění se zúčastnili zpěvačka, herečka a tanečnice Alžběta Ferencová, filmařka Vera Lacková a hudebník a aktivista Vojta Lavička. Moderovala ji novinářka a členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Alica Heráková.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Nejen energetika, ale čím dál více i digitální sféra vyvolávají naléhavé otázky zpochybňující populární koncept nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Naše data sbíhající se v rukou digitálních korporací, které se dokáží účinně bránit veřejné kontrole a státním regulacím, mohou být rozbuškou. Německá profesorka digitální politiky Jeanette Hofmann se zabývá tím, jak propojit fungování digitálních korporací se zájmy demokratických společností, a co mohou naše instituce dělat. V podcastu ji provází výzkumnice na poli společenských dopadů digitálních technologií Kateřina Smejkalová z pražského zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung.

Jeanette Hofmann je politoložkou a profesorkou internetové politiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Založila a v současnosti vede Institut Alexandra von Humboldta pro internet a společnost. V Berlínském centru sociálních věd (WZB) se zabývá výzkumem témat, jako je řízení a politika internetu, nadnárodní regulace, vznik nových oblastí tvorby politik nebo digitální společnost. Je vedoucí výzkumné skupiny s názvem Politika digitalizace, která zkoumá, jak dnešní společnosti chápou digitální transformaci a jak k ní přispívají. V letech 2007–2010 působila jako výzkumná pracovnice v Centru pro analýzu rizik a regulaci na Londýnské škole ekonomie a politických věd a v letech 2010–2013 byla odbornou členkou parlamentní vyšetřovací komise pro internet a digitální společnost v německém Bundestagu.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Představte si svět, ve kterém jsou naplněny základní potřeby všech, aniž by byly překročeny limity naší planety. Podle teorie Kate Raworth se takový skrývá v těstě koblihy. Její ekonomie koblihy je alternativou k neudržitelnému a nespravedlivému systému, který je založen na představě nekonečného růstu. Díky projektu DEAL se dnes ekonomie koblihy uvádí do praxe v mnoha světových metropolích a regionech. Jak se liší vize koblihy od jiných nerůstových vizí? Jakou podobu nabývá kobliha ve městech jako Vídeň nebo Amsterdam? A jak by mohla vypadat v Jihlavě?

Hosty této debaty byli Carlota Sanz Ruiz, ekonomka a spoluzakladatelka projektu Doughnut Economics Action Lab (DEAL), primátorka města Jihlava Karolína Koubová a environmentalista Tadeáš Žďárský. Moderoval ekonom Jan Bittner.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Vymyslet úderný a provokativní název pro teoretický koncept patří mezi první rady pro výzkumníky, jak uspět na trhu myšlenek. Ekonomie koblihy ale není jen další zbytečnou teorií, jak ekonomicky napravit svět hroutící se pod náporem neutuchající snahy o hospodářský růst. Názorný model, jak vyvážit dobrou kvalitu života s limity přírody a planety, dnes zavádí do praxe mnoho světových metropolí a regionů. Stojí za tím španělská ekonomka Carlota Sanz Ruiz, která založila globální organizaci Akční laboratoř koblihové ekonomie spolu s autorkou konceptu Kate Raworth. Soustředí se právě na jeho praktické využití, šíření a dodržování.

Carlota Sanz Ruiz je ekonomka a zastánkyně tzv. regenerativní ekonomie, spoluzakladatelka projektu Doughnut Economics Action Lab (DEAL), strategická vedoucí projektu DEAL a aktivistka. Soustředí se na to, jak proměnit koncept „koblihové ekonomiky“ v transformační praxi a zajistit jeho šíření a dodržování. Carlota studovala obchodní vztahy a ekonomii na Univerzitě Carlose III. v Madridu a možnosti transformace obchodu zdola a narativy nových ekonomik na Schumacher College. Před založením projektu DEAL s Kate Raworth pracovala deset let ve finančním sektoru ve Španělsku a Velké Británii a byla jednou z vedoucích mezinárodního sociálního hnutí Economy for the Common Good pro Velkou Británii prosazujícího novou ekonomii.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Koronavirová pandemie potvrdila to, co jsme všichni věděli - jedním z nejdůležitějších zdrojů dneška jsou naše data. K trasování kontaktů nakažených nebo plánování opatření poskytovaly vládám tato data soukromé společnosti, se kterými je směňujeme za jejich služby. Pokud jsme se dosud přeli o to, zda naše data patří do rukou nadnárodních korporací nebo by se měla vrátit do těch našich, nyní je čas se ptát, zda neexistuje ještě třetí možnost. Taková, ze které by mohla profitovat celá společnost. Jak by mohla vypadat? A jak využít dalších výdobytků digitálního kapitalismu a nepřenechat je krajní pravici? 

Hosty této debaty byli Timo Daum, německý odborník na digitální ekonomiku a lektor v oblasti podnikové informatiky a digitální transformace, sociální antropoložka a publicistka Marie Heřmanová, a Martin Tremčinský, doktorand a publicista zaměřující se na problematiku kryptoměn z pohledu ekonomické antropologie. Debatu moderoval novinář Patrik Eichler, který je zástupcem ředitele Masarykovy demokratické akademie (MDA).

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Všimli jste si, jak často se používá sousloví “dávat práci”? Jakoby se jednalo o dar a něco, bez čeho nelze být. A taky že ne. Naše společnosti zatím nepřišly na to, jak se zbavit nutnosti pracovat v době, kdy je práce čím dál méně potřeba, a zároveň se uživit. Kanadský politolog Nick Srnicek prozkoumává absurdní světy zbytečné práce v období robotizace, automatizace a digitálních platforem, a hledá způsoby, jak ji nahradit smysluplnějšími činnostmi. V podcastu Nicka Srniceka provází publicista Petr Bittner, který do češtiny přeložil bestseller Vynalézání budoucnosti (2020), již Srnicek napsal s Alexem Williamsem.

Nick Srnicek přednáší digitální ekonomiku na King’s College v Londýně. Jeho nejnovější kniha Platform Capitalism nabízí klíč k pochopení inovací v oblasti velkých digitálních společností, jako jsou Google, Amazon a Alibaba. Popisuje rovněž nové trendy v současné ekonomice v důsledku rozvoje digitálních platforem. Ve svém díle se významně zabývá i dlouhou tradicí protipracovní politiky. Jeho první kniha Inventing the Future, kterou napsal společně s Alexem Williamsem, představuje pokus o zpracování protipracovní politiky v kontextu moderních technologických změn. Ve své připravované knize After Work, jejíž spoluautorkou je Helen Hester, se snaží rozšířit protipracovní politiku i do oblasti sociální reprodukce, jelikož zkoumá možnosti uznání, přerozdělení a omezení často neplacené práce jako je úklid, vaření a péče o rodinu.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Pozn.: V epizodě je citován text: Nick Srnicek, Alex Williams, Vezmou vám roboti práci?, překlad Martin Vrba (a2larm, 10.09.16): https://a2larm.cz/2016/09/vezmou-vam-roboti-praci/.

Většina z nás má nyní privilegium vnímat environmentální rozvrat primárně skrze to, jak jej pojmenovává věda. S vědou také spojujeme své naděje na jeho řešení. Jenže co když je věda tím, jak nás naučila o přírodě přemýšlet, součástí problému? V naší kultuře jsme zvyklí chápat se jako od přírody oddělení. Třebaže ji máme rádi nebo se ji snažíme chránit, naše vnímavost a vztah k ní jsou určeny představou lidské výlučnosti. Možná je i tato mentální distance od nelidského to, co je třeba změnit, abychom mohli environmentálním hrozbám účinně čelit.

V této debatě se potkali ekolog a vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR Jan Roleček, režisérka a etnozooložka Hana Nováková a interdisciplinární výzkumník na Katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Daněk. Online se k ní připojil německý biolog, filozof a spisovatel Andreas Weber. Debatu moderoval environmentální výzkumník Ľuboš Slovák.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

V kontextu klimatické krize čím dál intenzivněji hledáme způsoby, jak přehodnotit svůj vztah k přírodě a prostředí, jehož jsme součástí. Cítíme, že oddělení člověka jako samostatné jednotky od okolního světa, je fikcí. Byl to americký geofilozof David Abram, který svými myšlenkami rozčeřil navyklé způsoby přemýšlení. Ve vztahu člověka s “více než lidským světem” zdůrazňuje fenomén vzduchu a dechu jako matérie propojující veškeré planetární organismy. To s sebou nese řadu reálných implikací i pro každodenní svět, jak jej známe. V podcastu Davida Abrama provází environmentální výzkumník Ľuboš Slovák, aby pomohl konkretizovat a projasnit jeho myšlenky českému posluchači.

David Abram je kulturní ekolog a filozof, zakladatel a kreativní ředitel Aliance pro etiku divočiny. Je známý především díky své práci propojující filozofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými tématy. Je autorem knih Becoming Animal: An Earthly Cosmology a The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-than-human World. Jeho eseje o kulturních příčinách a důsledcích ekologického chaosu vyšly v řadě publikací a antologií. Je autorem slovního spojení „více než lidský svět“, kterým označuje pozemskou přírodu a který se stal klíčovým výrazem jazyka environmentalistů*ek po celém světě.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.

Pětina Čechů si nemůže dovolit nenadálý výdaj ve výši 11 200 Kč. V exekuci je u nás více než 700 000 lidí. Přestože podle statistik Čechy ohrožuje chudoba méně než obyvatele jiných zemí EU, chudoba a sociální nerovnost v Česku nejsou neexistující, ale spíše neviditelné. Jak tyto problémy prohloubila koronavirová pandemie a jaké skupiny v tomto ohledu zasáhla nejvíce? Proč český sociální systém reprodukuje společenské nerovnosti? Co se dá dělat s krizí bydlení? Nejen na tyto otázky odpovídají Lucie Trlifajová a Saša Uhlová. Moderuje Helena Truchlá.

Chudé Česko je projekt serveru Aktuálně.cz, který přináší příběhy lidí zasažených chudobou a společenskou nerovností.

V této debatě se potkala Lucie Trlifajová, sociální antropoložka působící na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, s novinářkou a redaktorkou internetového deníku Alarm Sašou Uhlovou. Debatu moderovala Helena Truchlá, česká novinářka a redaktorka zahraniční rubriky Aktuálně.cz, která se také podílí na projektu Chudé Česko 2021, seriálu reportáží, rozhovorů a analýz zaměřených na sociální nerovnost a skrytou chudobu.

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.