Léto končí a ordinace dermatovenerologů se plní pacienty. Mnoho lidí si totiž namísto suvenýrů vozí z dovolených pohlavní nemoci. Své o tom ví i specialista dermatovenerologické ambulance z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Roman Trýzna, který se v podcastu Jiný hrníček rozpovídal nejen o nejběžnějších potížích sexuálně aktivní populace, ale také o tom, že během lockdownu se dveře jeho ordinace narozdíl od jiných netrhly.

Útoky jedenáctého září 2001 navždy změnily svět. V ono osudné úterý miliony lidí sledovaly v přímém přenosu hrůzné divadlo, při kterém zahynuly bezmála tři tisíce lidí. Nejhorší teroristický útok v dějinách ale také přinesl hrdinské příběhy těch, kteří tváří v tvář smrti ukázali statečnost a ochotu obětovat se pro ostatní. Následující čtyři příběhy jsou ukázkou odvahy, kterou ten den projevily stovky lidí.

Před dvaceti lety se stal New York a Washington terčem teroristických útoků unesenými letadly. Dobře si na ně pamatuje i Alexandr Vondra, který krátce předtím skončil ve funkci velvyslance v USA a nastoupil na místo organizátora summitu NATO.

„V posledních době jsem toho moc nenaspal,” konstatuje s odkazem na předešlé dny režisér Tomáš Vorel. Ve čtvrtek šel do kin jeho nový film Cesta domů. Psal si k němu, jako téměř vždy, scénář, stál za kamerou a snímek také (spolu)produkuje.

Belgičanka Andrée Geulen-Herscoviciová jako mladičká učitelka odmítla přihlížet, jak jsou její žáci odváděni do koncentračních táborů. Příběh ženy, která v pondělí oslaví sto let, je inspirující i dnes.

O tom, jaký je život zdravotníka na urgentním příjmu jsme si v podcastu Jiný hrníček povídali s primářkou Janou Bednářovou.

V posledních dnech je všude Afghánistánu plno, možná až příliš. Jako by svět jinde přestal existovat, jako by všude jinde zavládl klid a mír. Bohužel, opak je pravdou a obávám se, že zanedlouho, například až nás dostihne tragédie, kterou již řadu týdnů prožívá Libanon, naše pozornost se přesune o kus dál. K další nešťastné zemi.

Přátelil se s Markem Twainem a s bílou holubicí. Žil v celibátu. Trpěl patologickým strachem z mikrobů a byl posedlý čísly dělitelnými třemi. Jeho vynálezy změnily svět.

Vážil necelých 50 kilogramů, ale dokázal sníst takřka cokoliv v neomezeném množství. Obří apetit však určil, že jeho život nebyl zrovna veselý. Jmenoval se Tarrare.

V červnu uplynulo 400 let od staroměstské exekuce. Jako třetí z 27 českých pánů a měšťanů, kteří byli odsouzeni k smrti za vzpouru proti Habsburkům, byl popraven i 57letý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.