Orientuje se na práci s nevědomím, emocemi, tělem, myšlenkami a chováním. Nezabývá se pouze symptomy, ale snaží se řešit i příčinu problémů, které jsou často na nevědomé úrovni. Ve své práci propojuje psychodynamickou psychoterapii, kognitivně-behaviorální terapii, koučink, terapeutické přístupy zaměřené na tělo a emoce a hypnoterapii. Co je to vlastně hypnóza, na co účinkuje, jak funguje a kdo je vůči ní imunní se dozvíte díky moderátorkám Aničce Fixové a Monice Timkové v dnešním díle podcastu Jste normální!?

Od svých osmi let vyrůstala pod vlivem sekty, která vznikla kolem léčitele Richarda Šiffera z Kutné hory. Příběh, který se zapsal do dějin české kriminalistiky, psychiatrie, novinařiny i soudnictví jako Kauza kutnohorské sekty. Richard původně Lucii léčil ekzém na rukách a postupně si podmanil velkou část její rodiny i jí samotnou. Sama nebyla svědkem toho, kdy zemřeli dva Richardovi zfanatizovaní stoupenci ani když Richarda jeho vlastní přání usmrtily jeho dvě blízké členky sekty – učitelka a lékařka. Nějaký čas dokonce ani nevěřila, že Richard skutečně zemřel. Střádala si peníze na to, až k němu zase půjde na léčení. Když příběh skončil před soudem a v médiích, postupně jí došlo, že byla dlouhé roky manipulována, a začala se podrobovat terapii. Dnes bez studu šíří svůj příběh a pomáhá lidem, kteří se dostávají z područí manipulace. Má podcast Zmagořená a instragramový kanál @Zmagorenaa. Aničce a Monice vyprávěla nejen to, jak její život pod vlivem Richarda probíhal, jak jí narušoval osobní život a milostné vztahy, ale také to, jak se to podepsalo na její psychice a jak se z toho vlivu postupně dostávala. Chcete-li vědět o příběhu kutnohorské sekty víc, pusťte si podcast Českého rozhlasu Stoupenci.

Michal nám minulý týden napsal zprávu: "Před třemi lety u mě v 28 letech naplno propukla úzkostně-depresivní porucha, syndrom DPDR (depersonalizace + derealizace, ale to znamená, že v tomto stavu jste 24/7) a díky tomu se u mě rozjelo velmi těžké OCD. Momentálně mohu říct, že po těch třech letech boje, léků, terapií, meditací a všeho možného začínám být zase ten člověk, co dříve. A jsem momentálně ve stádiu, že hledám způsoby, jak svůj příběh sdílet. Nemám moc jak - na rozhovory mě jakožto obyčejného člověka, který se živí programováním, moc nezvou a sám nemám na sítích takový dosah, aby to někoho zajímalo." Tak jsme ho pozvali. Poslechněte si jak se projevuje depersonalizace a derealizace a čím si to možná Michal způsobil.

Studoval střední školu se zaměřením na fotbal. Během studia začal poprvé užívat alkohol aby zapadl do kolektivu. Později, po rozchodu s přítelkyní a coming outu, pil hlavně pivo. Po pár letech divokého života plného večírků skončil na 2 litrech vodky denně a kokainu, který mu pomáhal fungovat i v opilosti. Protialkoholní léčbu mu doporučovali lidi z práce i jeho máma. Nakonec se nechal na tři měsíce hospitalizovat na oddělení závislostí v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích. Po skončení léčby se přestěhoval a změnil práci, aby mu co nejméně věcí připomínalo minulost a nelákaly ho spadnout do stejných zlozvyků. Do dnes každý měsíc chodí na skupinové terapie. S kamarádem Petrem založili podcast Sober Heroes, kde mluví o novém životě jako abstinenti. Jejich cílem je prohlubovat si vlastní terapii a pomáhat lidem, kteří buď bojují se závislostí, nebo potřebují podporu v abstinenci.

Possttraumatická stresová porucha (PTSD) se jako duševní onemocnění klasifikuje od roku 1980, kdy jím nejvíce trpěli američtí vojáci vracející se z války ve Vietnamu. Posttraumatickým syndromem může ale trpět kdokoli, kdo byl dlouhodobě vystaven traumatickým zážitkům. Novinář a spisovatel Jakub Szántó byl nucen zvládat svědectví hrůz v době, kdy váleční zpravodajové neměli dostatek informací o vyrovnávání se s traumaty, ani náležitou psychickou pomoc po návratu domů. Reportoval o americké okupaci Iráku, byl v Rusku v době čečenské války, při teroristickém útoku v moskevském divadle na Dubrovce, jako blízkovýchodní reportér žil s rodinou v Izraeli v době druhé palestinské intifády, byl na počátku ruské války na Ukrajině a na mnoha dalších místech, kde bublaly či zuřily válečné konflikty. Jak se u něj projevoval posttraumatický syndrom, proč nepomohlo řešit ho po návratu alkoholem ani bojovým sportem, jaké obrazy ze vzpomínek nikdy nevymaže, kvůli čemu brečel, proč má problém najít psychoterapeuta, a kdy už to nevydržel a vyhledal psychologickou pomoc? O tom všem, i o své nové knize "Mezi mlýnskými kameny - Gaza a její příběh", mluvil Jakub Szántó s Aničkou Fixovou a Monikou Timkovou v dalším dílu našeho podcastu Jste normální!?

Přála si natočit takový film, který by chtěla vidět, když podstupovala přípravný kurz na adoptivní rodičovství. Její dokument Nejseš moje máma, který 8. dubna 2025 uvedla Česká televize, ukazuje strasti náhradního rodičovství v případech, kdy se rodičům začnou dít nečekané životní zvraty. Adoptivní dítě, které k nim nemá vytvořenou citovou vazbu, tak může najednou chtít z nestabilního prostředí zmizet. Jak se Markéta vypořádávala s odchodem dcery, kterou si vzala z dětského domova v jejích pěti letech? Jaké životní katastrofy spustily krach vztahu matky a dcery? Co je to porucha citové vazby u dětí a jaké psychické dopady to může mít na rodiče, kteří dělají co mohou, a přesto cítí, jak selhávají? Nečekaně upřímný rozhovor režisérky Markéty Oddfish Nešlehové, který dává odpovědi na otázky i kritikům filmu, přinášíme s Monikou Timkovou a Annou Fixovou v podcastu Jste normální.

Pracovala jako učitelka angličtiny a tělocviku, potom jako ředitelka na ministerstvu, inspektorka sociálních služeb, a účastnila se jednání o právech osob se zdravotním postižením v rámci Rady Evropy a OSN. V současné době dělá doktorát v oboru Pedagogická a školní psychologie a k tomu opět učí a dělá výchovnou poradkyni. To všechno s diagnózou Periodická (rekurentní) depresivní porucha. Když dítě potřebuje pomoct, musí někdy překročit předpisy. Sebepoškozují se spíš holky nebo i kluci? Pořád se děti řežou, nebo teď “frčí” předávkování paracetamolem? Může za to zrychlená doba, nezájem rodičů nebo Covid? O tom, jak se netolismus (závislost na elektronických zařízeních a virtuálních drogách) podepisuje na duševním zdraví dětí, a kam se posílá dítě, které si nenechá výchovně poradit, řeší s Annou Fixovou a Monikou Timkovou náš 21. host Klára Kargerová.

S manželem se jim narodila dcera, která se v jednom roce začala projevovat jinak, než se chová většina dětí. Tereza měla podezření, že její dítě může mít poruchu autistického spektra a začala hledat pomoc. S tím, co nabízí běžný český zdravotnický systém nebyla spokojená. Od lékařů dostala jen diagnózu a více méně žádné další instrukce. Proto se rozhodla pátrat dál. O své cestě tím, co všechno se dá dělat pro autistické děti, jak všelijak se autismus může u dětí projevovat, jak se to v roli rodiče dá přežít, a jak je připravena na budoucnost s dospívající autistickou dcerou, vyprávěla moderátorka Tereza Tobiášová Aničce Fixové a Monice Timkové v dnešním dílu podcastu Jste normální!?

Adiktologie je věda o závislostech, jejich původu, léčbě, výzkumu a prevenci. Klinická adiktologie se zužuje na práci s klientem. Psychoterapeutka a adiktoložka Lucie Zobač pomáhá lidem bojujícím se závislostmi už sedmnáct let. Psychoterapeutický výcvik ve skupinové integrativní psychoterapii dělala ve Skálově institutu. Stála u zrodu zavedení adiktologie v ochranném léčení ve Věznici Rýnovice za což dostala v roce 2019 čestné uznání Ministerstva spravedlnosti. Kde je hranice mezi uživatelem a závislým? A jaké návykové látky si myslíte, že máte pod kontrolou vy?

Velkou část života pracoval v umění, v období Covidu se ale všechno začalo měnit a on připustil, že jestli něco v životě člověk s diagnózou ADHD opravdu potřebuje, je to řád. Změnil svojí životní cestu a učí matematiku, která jeho ADHD myšlení uklidňuje. Jak může fungovat v praxi, když žákům přiznáte svou diagnózu? Jsou dnešní mladí lidé jiní, než byli před dvaceti lety? A jak svoje duševní problémy komunikovat se svou blízkou rodinou? Všechny odpovědi najdete v tomto díle.