Pozdější významný prvorepublikový architekt se narodil v roce 1890 v Malackách na Slovensku, od devíti let pak žil s rodinou v Brně. Na tamní technice se věnoval zejména předmětům spojeným s architekturou a výtvarným uměním.

Co ušetříme na krmivu pro domácí mazlíčky, můžeme následně mnohonásobně zaplatit za ošetření u veterináře.

Vloni oslavil hned tři výročí a s Janem Přeučilem vydal knihu Nebát se mluvit. Platí za vždy pozitivně naladěného člověka. Umí se vůbec někdy rozčílit?

Pokud byste na jednom místě rádi viděli newyorskou Sochu svobody, londýnský Tower Bridge, pařížskou Eiffelovu věž a indický Tádž Mahal, můžete se vydat do centra jihočeského města Tábora. Tam totiž sídlí Muzeum Lega a všechny jmenované ikonické stavby v něm najdete. Tedy samozřejmě jejich modely, postavené z legendární stavebnice. A nejenom je.

Iva Votroubková, etnografka a kurátorka sbírkových fondů, patří k neodmyslitelným postavám chebského muzea. Po více než padesáti letech v muzejnictví se podělila o své zkušenosti a pohled na vývoj instituce. Co všechno se změnilo a co považuje za své největší úspěchy?

Liberec, tehdy tedy spíše převážně německý Reichenberg, usiloval o vlastní krematorium od roku 1898. Město bylo členem spolku přátel žehu Plamen. Císařské úřady ale stavbu nechtěly povolit, zejména z náboženských důvodů.

Český rozhlas natáčel živě pořad Neviditelní speciál po premiéře filmu Dozorkyně v pražském kině Světozor. Film sleduje příběh dozorkyně Evy, která se kvůli touze po osobní pomstě zaplétá do nebezpečné hry s vězněm v oddělení se zvýšenou ostrahou. Psychologický thriller zkoumá hranice spravedlnosti a osobní morálky.

Zikmundova vila ve Zlíně není uměle vytvořenou expozicí. Je prostorem, který vypráví příběh života inspirativního světoběžníka Miroslava Zikmunda. Byla postavena ve 30. letech 20. století. Nejdříve byla funkcionalistická stavba domovem prvního zlínského hejtmana Josefa Januštíka. V 50. letech ji od firmy Baťa koupil oscarový režisér Elmar Klos. Ten ji v roce 1953 prodal Miroslavu Zikmundovi.

V příběhu Jany a Františka Albrechtových hrál velkou roli osud. Tolikrát se vedle sebe míjeli, až je konečně svedl dohromady. Mohl za to fleret a láska k šermu.

Profese lázeňské je nezbytnou součástí tradice Karlovarského kraje. Blanka Blažková, zkušená lázeňská s více než třicetiletou praxí, poodhalí zákulisí svého náročného, ale naplňujícího povolání.