Řemeslo má zlaté dno, říkávalo se v Čechách. A toto staré přísloví potvrzuje také krajkářka Jana Dvořáková z Ostrova, která se věnuje tradičnímu krušnohorskému paličkování téměř celý život.

Soutěžní recept: Kakaový koláč z fazolí od Lenky Odvárkové. Rada z etikety: Kam a jak odložit ubrousek po jídle. Látkový i papírový mají svoje pravidla. Zajímavost: Bez mouky se v české kuchyni neobejdeme.

Vláčný a hutný koláč od Lenky Odvárkové z Rotavy můžeme směle přirovnat k pralinkám s konzistencí nugátového krému. Vláčnost zařídily fazole, které nejsou vůbec cítit. Nakyslost smetany s rybízem tomuto báječnému dezertu dodá korunu.

V podstatě ke každému jídlu dostaneme v restauraci ubrousek. Co s ním dělat, když už jsme dojedli? Kam ho odložit nebo zmačkat a dát obsluze najevo, že už jsme skončili, radí mistr etikety Ladislav Špaček.

V české kuchyni se běžně používá mouka hladká, polohrubá, hrubá a také krupice, což je nejhruběji mleté obilí. Princip a cíl jsou vlastně stále stejné – drcením, mletím a proséváním získat různou jemnost mouky.

Nechávám si svou vizi, že většina lidí je hodných. I když je to můj nejkrásnější omyl. Chodím mezi lidi jako do lékárny pro naději.

Zahrádkáři často nevydrží pohled na odkvetlé rostliny a na sklonku léta je ostříhají. Podle zahradníka Chlouby nedělají dobře.

Některé cibuloviny je třeba už vyrýt, nechat zaschnout a dobře uložit. Jiné namořit, ochránit před škůdci a vysadit, aby nám na jaře udělaly radost svými květy.

Opuštěné a leckdy zchátralé hroby někdejších německých obyvatel jsou běžným jevem na hřbitovech zejména v pohraničí. Společnost česko-německého porozumění Trutnov-Krkonoše se o takové hroby stará. Jednatelku společnosti, paní Štěpánkou Šíchovou jsme pozvali k mikrofonu.

Paní Jaromíra Dudařová žije v malém bytečku v Kralovicích. Všude, kam se podíváte, uvidíte její práci. Byt je plný drátěných dekorací, košíčků, lahví opletených drátky, šperků, drátěných zvířátek či oplétaných kamínků. Každý tento výtvor poukazuje na jemnou citlivou ruku a také radost z výroby.