Zahradnictví v Jaroměřicích nad Rokytnou založil v roce 1901 Antonín Vejtasa. Funguje dodnes pod stejným jménem. Už za první republiky bylo vyhlášené a skalničky v něm nakupoval i Karel Čapek se svým bratrem Josefem.

Každý den v zoo je jiný. Přijdou jiní návštěvníci, je jiné počasí. Může se něco narodit, můžeme něco přivážet, něco odvážet. Pořád je spoustu překvapení, říká Martin Vobruba.

Na Vysočině, uprostřed Českomoravské vrchoviny, stojí přímo nad Velkým Meziříčím na Fajtově kopci rozhledna. Je z ní výhled nejen na město a přírodu v okolí, ale i na dálnici D1. Ta totiž s odstupem mnoha výškových metrů dostává úplně jiný rozměr. To ale zdaleka není všechno. Fajtův kopec toho nabízí mnohem víc. Třeba velké srdce vytesané z místního kamene.

Budoucí básník se narodil v květnu 1910 v Přerově. Jeho otec byl lampářem na železnici, on sám se vydal studovat obchodní akademii. Na živobytí si nejprve vydělával v továrně na cukrovinky, v cihelně, v inzerci či v tiskárně.

Jak známo, růst hub se mj. odvíjí od množství srážek. Ale ne všech. Jedlý sírovec žlutooranžový se vyskytuje bez ohledu na déšť či sucho od května do října.

Vystudoval ekonomii, ale nikdy se jí nevěnoval. Uchvátilo ho totiž herectví a rejstřík postav má opravdu pestrý. Zahrál si vraha, dobrosrdečného anesteziologa i komunistu. Letos navíc vyrazí na turné se skupinou KTO, která slaví 60 let na hudební scéně.

V muzeu v Chebu otevřeli na konci července malou výstavu. Jmenuje se Souputníci a představuje několik děl dvou sochařů a keramiků – Johanna Adolfa Mayerla a Willibalda Russe.

Prázdniny jsou vyvrcholením naší celoroční práce dětmi. Máme hodně soustředění, individuálních příprav a 111 táborů pro téměř 3000 dětí, říká Eva Tischlerová, ředitelka Střediska volného času Radovánek.

Druhým nejvyšším vrcholem Vysočiny, hned po Javořici, je vrch nazývaný Devět skal. Skalních věží je na něm opravdu devět a jsou ukryté v lesích Žďárských vrchů. Ve výšce 836 metrů nad mořem je i skalní vyhlídka.

V roce 1898 se v Praze konala Výstava architektury a inženýrství. Součástí byl i Český kinematograf. Tento pavilon připravili Jan Kříženecký a Josef František Pokorný, nadšenci do tehdy rodícího se filmu.