Fakíři povětšinou polykají či plivou oheň. To platí především o těch z Orientu. Máme však i české fakíry a ti bývají všestrannější.

V nábřežních zdech pražských náplavek Rašínova a Hořejšího nábřeží můžete navštívit galerie, ateliéry, dílny, pobočku knihovny, kavárny nebo veřejné toalety. Pozoruhodně řešeným prostorám se říká kobky. Vznikly ve zrekonstruovaných klenutých průchodech a bývalých skladech. Kromě toho nabízejí náplavky příjemnou procházku podél řeky s výhledem na historické dominanty hlavního města.

Svět je už takový. Oslavy, trachtace, veselice, vzdávání poct, potlesky a hrdla volající: sláva!

Pochoutkový rok slaví 10 let: Sladké bramborové řezy s whisky podle Vojty Vrtišky. Rada z etikety: Jak držet lžíci při konzumaci zákusku nebo špaget. Zázrak rakytník.

Stříbrný recept roku 2017, sladké bramborové řezy od Miloslavy Pechalové, upekl cukrář Vojta Vrtiška. Těsto i krém obohatil o whisky, namočil v rocher polevě a povalil naplacato. Čokoláda a oříšky spolu krásně fungují.

Lžíce je nejstarší jídelní nástroj. Byla známá už pravěku. Lžíce se také dlabali ze dřeva a jedla se s ní kaše prosná, hrachová nebo jáhlová.

Rameno patří mezi nejsložitější klouby v lidském těle. Aby fungovalo, musí být stabilní a zároveň velmi pohyblivé. Co se ale stane, když tahle rovnováha přestane fungovat?

Malá expozice v nádražní budově se spoustou zajímavostí. Muzeum železnice Břeclav připomíná nejen příjezd prvního vlaku do města v roce 1839, ale přehledně mapuje i historii rozšiřování železnice z Vídně do Krakova. Otevřené je denně kromě pondělí mezi desátou a sedmnáctou hodinou.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.